úterý 11. prosince 2018

Nejstarší města na světě a mor

Nejstarší města na světě vznikala v Evropě, v oblasti dnešní západní Ukrajiny a Moldavska, kde vzkvétala Tripolská kultura. Před 6000 lety tu byla města, ve kterých žilo přes 10 tisíc lidí. Před 5000 lety ale započal úpadek této kultury, který bývá dáván do souvislosti s nájezdy nomádských indoevropanů.

Studie, která zkoulama DNA z pravěkých lidských sídel narazila na jednu zvláštní věc. Ze sídel Tripolské kultury pochází původní bakterie moru stará 5.7 tisíce let. Mladší bakterie nalezené v celé západní Euroasii jsou potomky této nejstarší tripolské.

Nabízí se celá řada otázek. Neskončila Tripolská civilizace spíše následkem této nemici než nájezdem pastevců? Jak se dařilo bojovat s touto chorobou po více než jedno tisíciletí?
Není to celé spíš důkazem toho, že Tripolská kultura byla významnou obchodní společností spojující Evropu s Asií?

http://eurogenes.blogspot.com/2018/12/europes-ancient-proto-cities-may-have.html
 
 

pondělí 12. listopadu 2018

Osidlování Ameriky podle fosilní DNA

Během několika dnů se objevilo několik prací, které se věnují analýzám fosilní DNA z ostatků domorodých obyvatel Ameriky. Z těchto prací vyplynulo několik nových závěrů:

1. Obyvatelé Beringie, kteří jsou prapůvodními předky všech indiánů se po roztátí ledovců přesunuli na Aljašku do okolí řeky Yukon, kde žili od 12500 BP do 6000 BP a lze je ztotožnit s archeologickou  kulturou Denali Complex.

2. První osidlovací vlna Ameriky proběhla před 15 tisíci lety a přímí potomci těchto prvních migrantů se udrželi do příchodu Evropanů na severovýchodě (indiáni algické jazykové rodiny) a jihozápadě Severní Ameriky (indiáni hoka) a také na jihovýchodě a jihozápadě Jižní Ameriky (domorodci Argentiny a jižního Čile).

3. Druhá migrační vlna souvisela s kulturou Clovis, která se objevila před 13 tisíci lety v severní Americe. Ta zasáhla až do Střední a Jižní Ameriky. Geneticky spříznění potomci byli odhaleni až v Belize(nález starý 9000 let), východní Brazílii a v Čile. Později ale vymizeli.

4. Další přesun indiánů započal před 9000 lety, kdy se z jihozápadu severní Ameriky dostali lidé až do dnešního Peru. To může souviset s rozšířením jazyků rodin čibča a paéz. V této době změn zmizeli tzv paeloindiáni a byli nahrazeni víceméně dnešními kmeny. Ukazuje se, že veškeré změny v kostrách a lebkách jsou dány způsobem života a kromě zmíněné migrace podlé západního pobřeží nedošlo k žádně výrazné genetické změně. Současní indiáni jsou potomky paleoindiánů, i když vypadají trochu jinak.

V této době došlo také k osídlení andské vysočiny (před 8450 lety), když se Kečuové a Aymaři oddělili od Araukánců.



https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(18)31380-1?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0092867418313801%3Fshowall%3Dtrue

https://news.uaf.edu/ancient-childs-tooth-reveals-picture-of-alaskas-early-inhabitants/

https://www.joh.cam.ac.uk/dna-analysis-worlds-oldest-natural-mummy-unlocks-secrets-ice-age-tribes-americas

http://advances.sciencemag.org/content/4/11/eaau4921

čtvrtek 25. října 2018

Nejstarší hrot kopí v Americe

V Texasu byl nalezen hrot kopí, který je starý 15000 let. To je o více než 2000 let starší než hroty kultury Clovis, která je považovaná za první kulturu s těmito zbraněmi. Kultura Clovis byla donedávna brána jako první kultury Ameriky, ale poslední dobou se množí nálezy kamenných nástrojů, které jsou starší než Clovis. Hrot kopí bývá opracován důkladněji než běžné nástroje a tento nález je první svého druhu z před-cloviských nástrojů.

https://www.sciencedaily.com/releases/2018/10/181024145552.htm

čtvrtek 23. srpna 2018

Nalezen míšenec Denisovanů a Neandrtálců

Ve slavné Denisově jeskyni na Sibiři byla nalezena řada kostí jak neandrtálců, tak jejich příbuzných Denisovanů. Jedna kost, nalezená v roce 2012, s označením Denisova 11, se však všem ostatním vymyká. Patřila mladému děvčeti, jejíž otec byl Denisovan a matka Neandrtálka. Otcovi předci se však už dříve s neandrtálci mísili, protože on měl ve svém genomu část jejich DNA. Nejzajímavější je ale to, že neandrtálská matka byla příbuzná evropským neandrtálcům, zatímco otcovi denisovanští předci se mísili s neandrtálci, kteří žili na Sibiři (tedy s místními).

Někdy mezi 50 až 100 tisíci lety, což je stáří zmiňované kosti, došlo k míšení tří populací: Denisovanů, sibiřských a evropských neandrtálců.

Denisované a Neandrtálci se geneticky oddělili před 400 tisíci lety. Evropská a Sibiřská populace Neandrtálců se rozdělila před přibližně 125 tisíci lety.

https://www.nature.com/articles/s41586-018-0455-x


středa 25. července 2018

Další před-cloviské osídlení Ameriky potvrzeno

Archeologické naleziště v texaském Gaultu obsahují řadu cloviských nálezů. Pod nimi se však nachází ještě starší vrstva s celou řadou opracovaných kamenů způsobem naprosoto odlišným od kultury Clovis. Datování pomocí luminiscence odhalilo stáří 16 až 20 tisíc let. Jedná se tedy nade vší pochybnost o před-cloviskou kulturu, která možná v budoucnu ponese název Gault.

http://www.dri.edu/newsroom/news-releases/5682-gault-site-research-pushes-back-date-of-earliest-north-americans
https://www.sciencedaily.com/releases/2018/07/180723142950.htm

pátek 13. července 2018

Nové poznatky o osidlování jihovýchodní Asie

Jihovýchodní Asie je oblastí s převážně tropickým klimatem, které příliš nepřeje konzervaci pravěkých kostí. Přesto se podařilo analyzovat jadernou DNA z několika vzorků starých tisíce let. Nejstarší vzorek měl 8000 let. Jejich srovnáním se současnou populací a jinými pravěkými vzorky DNA lze rekonstruovat scénáře osídlování jihovýchodní Asie.

Hned po příchody prvních lidí do jihovýchodní Asie se populace rozdělila na severní a jižní skupinu.

Nejstarším zástupcem severní skupiny je kostra nalezené nedaleko Pekingu - člověk z Tianyuan, který má ve své DNA 1% neandrtálců. Dnes jeho příbuzní tvoří významný podíl v populaci amerických indiánů, ale jinak jde o slepou větev. Druhá část severní skupiny zůstala zřejmě někde v centru dnešní Číny.

Mnohem úspěšnější je jižní skupina, ta se rozdělila na 3 hlavní migrační proudy. První směřoval přes Indonésii až do Austrálie (dnešní Austrálci a Papuánci), druhá skupina zůstala v Indočíně a jejími potomky jsou Onge z Andamanských ostrovů. Třetí větev se vydala do dnešní Číny, kde narazila na část severní skupiny. Obě populace se vzájemně promísily, ale ve výsledném mixu převažovalo 76% DNA z jižní skupiny. Tuto populaci jižní Číny lze označit za proto-Ami.

Časový horizont těchto událostí není zcela zřejmý, ale vše se zřejmě odehrálo před více než 40 000 lety.

Zřejmě až po konci doby ledové došlo k expanzi proto-Amiů, jeden z migračních proudů došel až na Taiwan, před jeho oddělením od pevniny. Jejich potomci jsou domorodí Taiwanci. Podobně expandovala také skupina z Indočíny. Jedna její číst se vydala na severovýchod smísila se s proto-Amii a výsledná populace osídlila Japonské ostrovy jako kultura Džómon. Lidé, kteří zůstali v Indočíně, pak stáli u vzniku Hoabinhské kultury Na dvou vzorcích lidí této kultury je vidět spojitost s Indií. Mitochondriální DNA patří do halposkupin M2 a M5, chromozomy Y pak do haploskupin C a D.

Zemědělská revoluce v Asii započala před 10000 lety na jihu Číny a lidé, kteří z tohoto ohniska šířili pěstování plodin a chov zvířat byl z větší části spřízněni s proto-Amii, z menší části s Hoabinhiany.



https://www.sciencedaily.com/releases/2018/07/180706105950.htm

čtvrtek 12. července 2018

Lidí přišli do Číny před 2 milióny lety

Nálezy kamenných nástrojů a kostí zvířat z jižní části čínské sprašové plošiny byly datovány na 2,1 miliónu let. Stáří vrstev s těmito objevy bylo stanoveno podle magnetické orientace. Další nástroje byly nalezeny také v mladších vrstvách až do stáří 1,3 miliónu let.

To je pozoruhodný objev, protože dosud se předpokládalo, že nejstarší lidé přišli z Afriky do Asie (a to jen do Gruzie) před 1,8 milióny lety. Na druhou stranu existují dřívější doklady o více než 2 milióny let starých nástrojích z Pákistánu a také z Číny (i když jejich datování není obecně přijímáno).

Lze tedy předpokládat, že lidé do východní Asie skutečně dorazili už před 2 milióny lety. Otázka ale zní, jestli to vůbec byli lidé. Nejstarší zástupce rodu Homo, který žil před 2 milióny lety, je Homo habilis. Ten by však měl být podle názorů odborníku z rodu Homo vyřazen a přesunut do rodu
Australopithecus.

První lidé, kteří do Asie přišli byli tedy jakási přechodná forma mezi rodem Australopithecus a rodem Homo. Zřejmě hodně podobní a příbuzní zmiňovanému Homo habilis. Jejich potomci zůstali v Asii až do "nedávna". Na ostrově Flores v Indonésii žil ještě před 50 tisíci lety Homo floresiensis, který vykazuje nejvyšší podobnost s Australopithecus sediba a Homo habilis.

https://www.nature.com/articles/s41586-018-0299-4

pátek 1. června 2018

Osidlování Ameriky

Objevily se dvě zajímavé práce, které poodhalují jak došlo k osídlení Ameriky indiánskou populací.

První z nich říká že, migrační cesta podél jižního pobřeží Aljašky se otevřela (odtály ledovce) před 17 tisíci lety. A to byla velmi pravděpodobně doba, kdy se předci indiánů sledující mořské savce dostaly na nový kontinent.

Druhá studie ukazuje, co se dělo pak. Populace se rozdělila na pobřežní indiány, kteří směřovali na jih podél západního pobřeží a na vnitrozemské, kteří osidlovali území jižně od pevninského ledovce (tedy dnešní Spojené státy americké). Obě populace se pak zase spojily (zřejmě kdesi v dnešním Mexiku) a jejich mix osídlil Jižní Ameriku. K tomu ale muselo dojít už před 15 tisíci lety, kdy se objevuje nejstarší nález lidí v Jižní Americe.

http://advances.sciencemag.org/content/4/5/eaar5040
https://news.illinois.edu/view/6367/655834

pátek 18. května 2018

Analýza pravěké DNA z jihovýchodní Asie

Podle 18 vzorků DNA od lidí, kteří žili ve Vietnamu, Thajsku, Myanmaru a Kambodži před 4100 až 1700 lety lze rekonstruovat formování současných obyvatel těchto oblastí. Lovci a sběrači zde žili zřejmě již před 45000 lety. Před 4500 lety začali z Číny přicházet první zemědělci, kteří se postupně mísili s místními lovci. Velmi pravděpodobně se jednalo o lid mluvící austroasijskými jazyky. V době bronzové započala další migrace z Číny. Před 3000 lety přišli do Myanmaru lidé mluvící Tibetobarmskými jazyky, před 2000 lety přišli do Vietnamu lidé Tai. O tisíc let se objevili v Thajsku, kde dominují dodnes. Ve Vietnamu stejně jako v Kambodži dodnes dominuje austroasijské jazyky: vietnamština a kambodžština(kmérština).

https://hms.harvard.edu/news/window-past

čtvrtek 17. května 2018

Homo naledi uměl mluvit

Pozoruhodný lidský druh Homo naledi, který žil v jižní Africe před 300 tisíci lety, nepřestává překvapovat. Homo naledi měl velmi malý mozek, kapacita jeho mozkovny byla pouze 0,5 litru, tedy méně než poloviční ve srovnání se současnými lidmi, ovšem také jeho celková hmotnost byla zhruba poloviční. Antropologové si dlouho lámali hlavu nad pohřbem mnoha jedinců tohoto druhu, který jasně vypovídá o tom, že musel umět plánovat a vytvářet složité rituály a pracovní postupy. Takové schopnosti mu nechtějí přiznat, když měl tak malý mozek.

Jenže nedávná studie mozkovny Homo naledi odhalila, že jeho mozek se tvarově velmi podobal našim mozkům, měl vyvinuté operculum frontale a další části podobně jako má současný člověk. Zajímavé je, že právě tyto části mozku se podílí na řeči. Je  tedy velmi pravděpodobné, že Homo naledi uměl mluvit.

https://anthropology.net/2018/05/15/the-presence-of-the-frontal-opercula-in-homo-naledi/

pátek 11. května 2018

Detaily o původ Indoevropanů

Důkladná analýza DNA ze 74 archeologických vzorků z Asie poodhalila další detaily úspěšného vzestupu Indoevropanů. Existuje několik překvapivých zjištění:

1. Zatím se zdá, že první lidé, kteří domestikovali koně patřili do kultury Botai v dnešním Kazachstánu. Nejsou geneticky spřízněni se slavnou Jámovou kulturou. Ta se objevuje o 400 let později více na západě (na Ukrajině) a celkem jednoznačně je spojována s Indoevropany. Zatímco lidé Botai mají blízko k severoasiatům (pravěkým obyvatelům Sibiře), lidé Jámové kultury jsou příbuzní Kavkazanů. Botai jako první domestikovali koně, nebyli to ale předci dnešních koní, patřili do jiného plemene. O něco později lidé Jámové kultury na západě také domestikovali koně (nevíme jestli pod vlivem Botai), tentokrát už toho správného, který postupně začal dominovat celému Euroasijskému kontinentu. Koně lidí Botai zcela vymřeli, stejně jako jejich jazyk, který byl pravděpodobně spřízněn s Ugrofinskou jazykovou rodinou (jak naznačují materiální prvky této kultury).

2. Expanze Jámové kultury, která probíhala na východ, zcela obešla kulturu Botai a skončila zformováním jihosibiřské kultury Afanasevo, o které se předpokládá, že ji tvořili předci Tocharů. Lidé jámové kultury a kultury Afanasevo jsou geneticky stejní.

3. Expanze Indoevropanů do Anatolie skoro vůbec neproběhla. DNA lidí z chetitského státu je prakticky shodná jako z předchozích období. K jazykové změně muselo dojít více kulturním vlivem, než migrací lidí. Podle záznamů z Ebly víme, že Indoevropské jazyky se objevují v Anatolii už ve 25. století BC, ještě před expanzí jámové kultury.

http://science.sciencemag.org/content/early/2018/05/08/science.aar7711.full

úterý 10. dubna 2018

Nejstarší lidské ostatky mimo Afriku nalezeny v Saúdské Arábii. Nikoliv...

Médii se prohnala zpráva o nálezech prstních článků moderních lidí ze Saúdské Arábie starých přibližně 90 tisíc let. Jedná se prý o nejstarší doklad migrace moderních lidí z Afriky (https://www.nytimes.com/2018/04/09/science/a-fossilized-finger-bone-may-be-from-the-earliest-humans-on-the-arabian-peninsula.html , https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/v-saudske-arabii-objevili-90-tisic-let-stare-fosilie-lidskeh/r~7f18cd3e3c9a11e8a79a0cc47ab5f122/).

Tak to samozřejmě není. Je těžké odlišit neandrtálce od moderních lidí pouze podle článků prstů. Z Blízkého východu, z Izraele, známe kompletní lebky (z jeskyně Skhul a Qafzeh), které jsou přibližně stejně staré a patří moderním lidem. Pravdou je, že tyto lebky mají výrazní neandrtálské rysy, a byly zřejmě hybridem nebo předkem obou, s tím že blíže měli k nám než k neandrtálcům. Jak ale poznat něco takové u článků prstů? To je zcela nemožné.

Dalším podobně starým nálezem jsou zuby a spodní čelist z Číny, jejich stáří je přibližně 100 tisíc let. (mimochodem, ta spodní čelist se velmi podobá čelistem z lebek nalezených v Izraeli). Je pozoruhodné, že nejstarší ostatky moderních lidí, kteří se vydali z Afriky nacházíme až v daleké Číně.

To ale není vše. Stáří 100 tisíc let přesahují také nástroje, které bezpochyby patřily moderním lidem, a byly nalezeni na jihu Arabského poloostrova. Jedná se o kamennou industrii zvanou nubijský komplex.

Mnohem starší jsou však kamenné nástroje z Jordánska. Jejich stáří bylo stanoveno na 250 tisíc let a vzhledem k tomu, že jsou velmi podobné moderním nástrojům vyráběným v této době v Africe, kde s právě pohybovali nejstarší moderní lidé, je velmi pravděpodobné, že byli autory těchto nálezů z Blízkého východu.

https://www.sciencedaily.com/releases/2018/04/180409112551.htm


pondělí 19. března 2018

Nejstarší analyzovaná DNA ze severu Afriky přináší více otázek než odpovědí

Německému týmu se podařilo analyzovat několik vzorků DNA z ostatků starých 15 tisíc let ze severu Maroka, poblíže jeskyně Taforalt. Jedná se o dosud nejstarší vzorky DNA z Afriky.

V mužské linii patřily vzorky k haploskupinám E-M215, které jsou blízce příbuzným těm z blízkovýchodního Natufianu. V ženské linii patřili mezi haplogrupy U6a a M1b, které se nachází převážně v Severní Africe dodnes.

Analýza jaderné DNA ukazuje opět na blízkou podobnost s lidmi Natufiénu. Další komponenta je docela záhadná, protože má blízko k východoafrickému kmeni Hadza, ale také k západoafričenům. Jedná se zřejmě o nějakou starou, dosud neznámou, dnes již vymřelou populaci, která se původně nacházela na severu Afriky. Překvapením je nulová vazba na Evropu. Ta se očekávala vzhledem k tomu, že v této oblasti dominovala kultura Iberomaurusian, která má silné vazby do Evropy. Vztah s Natufiénem je také zvláštní, protože vzorky jsou příliš staré (o pár tisíc let starší než Natufién) na to, aby mohly být důsledkem expanze lidé této kultury, i když tak vypadají.

Přijatelným vysvětlením by mohlo být, že lidé Natufiénu zřejmě pochází z východní Sahary a na Blízký východ přišli později než na západní Saharu. Na západní Sahaře se smísili s předchozí starší populací. Genetický vliv Evropanů na severní Afriku spojovaný s Iberomaurusianem je zřejmě jen iluzí.

http://science.sciencemag.org/content/early/2018/03/14/science.aar8380

https://indo-european.eu/2018/03/pleistocene-north-african-genomes-link-near-eastern-and-sub-saharan-african-human-populations/


čtvrtek 22. února 2018

Dosud nejrozsáhlejší studie DNA pravěkých evropanů

Stovky genetických vzorků z Evropy ukazují, jak probíhaly migrace v průběhu pravěku. Není nic překvapivého, že zemědělci se šířili z jihovýchodu na severozápad a do svých genů nechali proniknout jen minimum z původních obyvatel.

Velmi zajímavá situace nastala na začátku 3. tisíciletí před naším letopočtem. Na západě Evropy se objevuje kultura zvoncových pohárů, která velmi vznikla v pobřežních oblastech severního Iberského poloostrova. Rychle se objevila v západní Evropě, zřejmě s centrem na dolním Rýnu. DNA nositelů této kultury však ukazuje, že její šíření nebylo doprovázené žádnou výraznou migrací.

Pravý pak se odehrál s příchodem nomádských indoevropanů, také v začátcích 3. tisíciletí před naším letopočtem. Ti se velmi rychle rozšířili z ponticko-kaspické stepi do dnešního Polska, Německa a celé střední Evropy a dostali se do kontaktu s lidmi kultury zvoncových pohárů. Invaze na Britské ostrovy, která začala před 4500 lety měla velmi zajímavých dopad. Přinesla sice kulturu původem zvoncových pohárů původem z Iberského poloostrova, ale geny patřily indoevropanům ze středoasijských stepí. Genetický vliv byl tak výrazný, že z původních obyvatel zůstalo jen 10%.

https://www.nature.com/articles/nature25738
https://www.nature.com/articles/nature25778

pátek 26. ledna 2018

Rekonstrukce osidlování Euroasie moderními lidmi na základě DNA

V dnešní době už známe celou řadu analyzovaných vzorků DNA z lidských fosílií Euroasie starých až 45 tisíc let. Na základě jejich srovnávání a také srovnáváním se současnými lidmi lze rekonstruovat přibližný scénář osidlování Euroasie.

Před přibližně 40 tisíci lety žili v Euroasii minimálně 4 různé populace: Bazální Euroasiaté (BEA) na Blízkém východě, Evropané v Evropě, Východoasiaté na severu dnešní Číny a populace Ust-Ishim (spolu s Oase 1), která je jakýmsi prvním potomkem bazálních euroasiatů. První se od BEA oddělili Ust-Ishim, pak asiaté s evropany, kteří zřejmě představovali druhou osidlovací vlnu.

V době kdy doba ledoví spěla ke svému vrcholu, před 35-15 tisíci lety došlo k jistým změnám. Evropská populace se rozšířila po Sibiři, na jejím východě se mísila s asijskou populací. Výsledkem byli předci dnešních indiánů.

Po skončení doby ledové došlo k migraci opačným směrem, kdy se obyvatelé Sibiře dostávají do Evropy a ovlivňují zdejší populaci. S příchodem zemědělců z Blízkého východu se do Evropy dostávají také (BEA). Další příchod asijských genů nastal s příchodem indoevropanů ze Střední Asie. V Evropě tak vzniká pozoruhodný mix, který přežilo dodnes.

BEA dnes již nežijí. Podobně druhá nejstarší populace Ust-Ishim + Oase 1, jejíž genom je dodnes nejvíce znát mezi Tibeťany.


http://dx.doi.org/10.1016/j.tig.2017.11.008

Tvar lebky nejstarších Homo sapiens a jeho mozek

Pokud srovnáme nejstarší lebky druhu Homo sapiens s těmi současnými, zjistíme, že velikost je přibližně stejná, tvar se ale liší. Od dob našeho nejstaršího příbuzného, který žil před 300 tisíci lety,  nám lebka poněkud povyrostla do výšky. Vědci předpokládají, že za touto změnou, která je pozorovatelná ještě před 100 tisíci lety, stojí změna tvaru mozku. Při této změně došlo se zvětšení převážně dvou oblastí mozku.

První je zapojena do orientace, pozornosti, vnímání podnětů, senzo-motorických transformací, které jsou základem plánování, vnímání prostoru, představivosti, sebeuvědomění, pracovní a dlouhodobé paměti, numerické zpracování a použití nástroje. Druhá část je spojována nejen s pohybem (koordinace pohybu a rovnováhy), ale také s prostorovým zpracováním, pracovní pamětí, jazykem, sociálním vnímáním a zpracováním emocí.

http://advances.sciencemag.org/content/4/1/eaao5961.full
https://www.mpg.de/11883269/homo-sapiens-brain-evolution

Nejstarší nález moderního člověka mimo Afriku

Archeologické objevy z Izraele nám přinesly v posledních letech řadu překvapení a ukázaly, že lidé expandovali z Afriky v průběhu miliónů let v mnoha vlnách. Nyní se díky izraelskému nálezu z jeskyně Misliya posunul objev moderního člověka mimo Afriku o více než 50 tisíc let na 175-200 000.

Před 200 tisíci lety došlo v Africe k výrazné populační explozi, která mohla znamenat migraci na Blízký východ. K podobné situaci ale došlo také před 250 tisíci lety, z této doby známe nálezy moderních nástrojů z Jordánska. Nelze rozhodnout, ke které z obou migračních vln daný nález patřil ale ta pozdější se zdá pravděpodobnější.

https://www.binghamton.edu/news/story/949/scientists-discover-oldest-known-modern-human-fossil-outside-of-africa

pátek 12. ledna 2018

Původ mezolitických skandinávců

Analýza DNA z ostatků mezolitických lidí ze Skandinávie a jejího okolí je vidět, že tamější populace vznikla kombinací západoevropských lovců (reprezentovaných vzorkem z jeskyně Louschbour v Lucembursku) a východoevropských lovců (reprezentovaných vzorkem Mal'ta severně od Bajkalu). To je známo už delší dobu. Podle nových nálezů staré DNA se ale ukazuje, že koncentrace asijských genů roste směrem k severnímu pobřeží dnešního Norska a nejvyšší je téměř až u polárního kruhu. To zřejmě znamená, že asijští lovci, příbuzní s chlapcem od bajkalského jezera, přišli do Skandinávie od severu přes dnešní severní Norsko a ne přes Baltskou oblast, jak se původně předpokládalo.

http://journals.plos.org/plosbiology/article?id=10.1371/journal.pbio.2003703

čtvrtek 4. ledna 2018

Nalezen potomek původních obyvatel Beringie

Na Aljašce byly nalezeny ostatky dětí staré 11 500 let. Analýzou genomu jednoho z nich bylo zjištěno, že patřilo k předpokládaným předkům všech indiánů. Tato hypotetická skupina měla žít v Beringii před příchodem indiánů do Ameriky. Genetické testy nalezených ostatků dítěte to potvrdily.

Předci indiánů se oddělili od východoasiatů před 36 tisíci lety, ale zůstali s nimi ve styku. Před 25 tisíci lety, kdy nastupoval vrchol poslední doby ledové, se obě populace zcela izolovaly. Ještě před úplným vrcholem doby ledové (před 20 tisíci lety) však získali předci indiánů přísun genů od severních euroasiatů (chlapec kultury Mal'ta). Někdy v době vrcholu doby ledové (před 20 tisíci lety) se pak předci indiánů rozdělili na dvě skupiny. Jedna zůstala na severu v Beringii a druhá se vydala na jih. Při migraci na jih se indiáni rozdělili na severní a jižní populaci před 15,5 tisíci lety. Obyvatelé Beringie zůstali na severu minimálně do doby před 11,5 lety (z této doby pochází právě nález zkoumaného dítěte). Později celá severní skupina zanikla a severoameričtí indiáni přijali geny blízké dnešním čukotsko-kamčatským Korjakům, což zřejmě souvisí s expanzí kultury Saqqaq, která přišla do arktických oblastí Severní Ameriky před 4500 lety.

https://www.nature.com/articles/nature25173

úterý 2. ledna 2018

Klepítkatec z Burgesských břidlic

Habelia optata z Burgesských břidlic je velmi pravděpodobně raný chelicerata. Řadí se tím mezi další podezřelé druhy ze středního kambira, které mohly stát u zrodu chelicerata. Patří mezi ně sanctacaris a sidneyia. Nutno poznamenat, že trilobité, sesterská skupina chelicerata, se objevili již o 15 miliónů let dříve a spolu vytvářejí skupinu arachnomorpha. K předkovi všech arachnomorpha (trilobitů a klepítkatců) má zřejmě blízko fuxianhuia z Činy, která svým stářím 520 miliónů let o 5 miliónů předči i trilobity.


https://www.sciencedaily.com/releases/2017/12/171222090334.htm