čtvrtek 10. února 2022

Homo sapeins v Evropě o 10 tisíc let dříve než se soudilo

Za nejstraší nálezy Homo sapiens v Evropě jsou považovány dvě lebky. První je z Bulharské jeskyně Bacho Kiro a je stará 44 - 46 tisíc let. Druhá je z českého krasu z jeskyně Zlatý kůň a její stáří je 45 tisíc let. U obou nálezů byla analyzována DNA a na základě této analýzy je zřejmé, že lebka ze Zlatého koně je straší.

Ve francouzké jeskyni Mandrin byly nalezeny velmi jemně opracované nástroje ve vrstvě staré 56,8 - 51,7 tisíce let. Tyto nástroje se svojí jemností a detailem velmi liší od ostatních neandrtálských a velmi se podobají nástrojům moderních lidí, kteří žili v té době na Blízkém východě. Bylo mezi nimi nalezeno i nekolik mléčných zubů. Jejich analýza povrdila, že se skutečně jednalo o příslušníky druhu Homo sapiens.

To je skutečně velké překvapení, ale to, že se objevili právě v této době není náhoda. Zrovna totiž vrcholilo klimaticky příznivé období a na Blízkém východě mderní lidé právě zažívali růst (to víme podle analýzy DNA současných obyvatel). Otázkou zůstává, kudy migrati do Evropy přišli, zda přes Anatolii a Balkán, nebo přes Střední Asii. 

https://www.nature.com/articles/d41586-022-00389-9 

pátek 4. února 2022

Homo ergaster starý 1.5 miliónu let z Izraele

Na izraelském archeologickém nalezišti Ubeidiya byl nalezen lidský obratel starý 1.5 miliónu let. Na rozdíl do starších nálezů z Gruzie (Dmanisi 1.8 miliónu let) se nejedná o Homo erecta, ale o něco vyššího Homo ergastera. Také nástoje v Izraeli (acheluléen) se liší od těch v Gruzii (straší Oldovan). Při srovnávání těchto dvou lokalit je také třeba připomenout, že izraelské naleziště se nachází v mnohem vlhčím klimatu než to gruzínské. Oba druhy (nebo chcete-li poddruhy) se lišili nejen používanými nástroji a velikostí, ale také prostředím, ve kterém žili.

https://www.sciencedaily.com/releases/2022/02/220202080314.htm 

středa 2. února 2022

Sochy velbloudů na severu Arábie jsou staré 7-8 tisíc let

Na severu Saúdské Arábie byly v roce 2018 nalezeny skulptury velbloudů v životní velikosti vysekané do skal. Teprve po 3 letech se podařilo stanovit jejich stáří pomocí několika různých metod. Nejpřesnější datování poskytly kamenné nástroje, kterými byly skulptury vytvořeny. Ty byly používány před 7200-7600 lety. Ostatní metody toto datování víceméně potvrzují.

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2352409X21003771?via%3Dihub



Lebky z řecké jeskyně Apidima nepatřili moderním lidem ale anteneandrtálcům

Lebky nalezené v řecké jeskyni Apidima nepatřili moderním lidem, jak vyplývalo z práce zvěřejněné v roce 2019 (psali jsme o tome zde).

Podle novější práce z roku 2020 to vypadá spíše na podobnost s ostatními před-neandrtálskými (anteneanderthalensis) lebkami v Evropě a na Blízkém východě. Do rodiny "antenandrtálců" tady patří: španělské nálezy ze Sima de los Huesos (stáří 500-400 tisíc let), anglická lebka Swanscombe (stáří 400 tisíc let), a francouzké nálezy LazaretBiache-Saint-Vaast staré přibližně 170 tisíc let, tedy podobně jako lebky z Apidima.

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0003552119300974?via%3Dihub

Lebka Omo je starší než se soudilo - 233 tisíc let

Slavná lebka Omo, která byla po dlouho dobu několik desítek let považována za nejstarší lebku Homo sapiens na světě je ještě o něco starší. Nová důkladnější analýza místa nálezu a nové datování vulkanických událostí stanovily nové minimální stáří na 233 +/-22 let. Předchozí datování udávalo stáří okolo 197 tisíci let.

Tato změn však nepomůže k návratu na první místo nejstarší lidské lebky. To stále drží Jebel-Irhoud-1 z Maroka stará 286 tisíc let.

https://www.nature.com/articles/s41586-021-04275-8