úterý 22. března 2016

Lidé se s neandrtálci mísili nesčetněkrát

Před měsícem jsem psal o tom, že míšení lidí a neandrtálců proběhlo vícekrát. Dosud se zkoumaly stopy neandrtálské DNA mezi žijícími lidmi a také mezi archaickými ostatky moderních lidí. Únorový článek byl pozoruhodný tím, že popisoval první objev lidské DNA v populaci neandrtálců, tedy přenos DNA opačným směrem od lidí k neandrtálcům.

Nyní se objevila nová studie, která zkoumala neandrtálskou DNA v různých populacích světa. Výsledek je, jak jinak, překvapivý. Ukazuje se totiž, že různé populace mají ve svých DNA různé části DNA neandrtálců, která pochází z různých setkání s těmito hominidy. Všichni neanfričané sdílejí stejnou příměs DNA, která pochází z doby před přibližně 55 tisíci lety. Další stopy po styku s neandrtálci nesou ve své DNA východoasiaté. O tom už se vědělo dříve. Nyní se však zjistilo, že asiaté a Evropané sdílejí další jinou část genomu neandrtálců, ta ovšem chybí melanésanům, kteří zase získali část DNA od denisovanů.

Na obrázku jsou pouze směry přenosu DNA patrné mezi současnými populacemi, ve skutečnosti se DNA vyměnila mnohem víckrát. Je vidět, že úsvit lidstva je poměrně divoký a všechny formy rodu homo se měly rády.

úterý 15. března 2016

Jaderná DNA ze Sima de los Huesos

Legendárnímu archeobiologovi Svante Paabovi se povedl další velký kousek. Jeho tým analyzoval jadernou DNA z ostatků starých 450 tisíc let. Jedná se o ostatky Homo heidelbergensis ze španělské jeskyně Sima de los Huesos. Výsledek je, jak se dalo očekávat, překvapivý. Jaderná DNA se totiž velmi podobá té neandrtálské. Co to znamená?

Předně je třeba říci, že z celé jaderní DNA se podařilo analyzovat pouze nějakých 0,1%. To vypadá jako velmi málo, ale ve skutečnosti je to poměrně dost na to, abychom mohli učinit jasný závěr, že Homo heidelbergensis byl předkem nebo jedním z předků neandrtálců. Neandrtálci se od lidí oddělili zhruba před 500 tisíci lety. Jenže někteří Homo heidelbergensis jsou mnohem starší, až 700 tisíc let. Navíc zkoumané ostatky z jeskyně Sima del los Huesos mají mitochondriální DNA denisovanů, kteří se od lidí oddělili před 800 tisíci lety a morfologicky se velmi se podobají neandrtálcům. Co to všechno znamená?

Může to znamenat celou řadu různých scénářů, jak probíhal vývoj Homo heidelbergensis a neandrtálců, ale nejpravděpodobnější se zdá být tento: Homo heidelbergensis je potomek denisovanů, kteří odešli z Afriky před 800 tisíci lety (proto má jejich mitochondriální DNA). Před 300 tisíci lety, z Afriky migruje archaický moderní člověk, který se dostal se až do Indie a do Evropy. Tam se zkřížil s potomky Homo heidelbergensis a výsledkem byl neandrtálec, který v sobě nese geny jak moderních lidí, od kterých se odloučil před 300 tisíci lety, tak  Homo heidelbergensis. kteří se oddělili od moderních lidí před 800 tisíci lety.

Jinou možností je, že došlo k migraci skutečných předků neandrtálců z Afriky před 500 tisíci lety. Ti v Evropě narazili na předchozí populaci Homo heidelbergensis a zatlačili ji na západ, zkoumaný vzorek je pak reliktní populace Homo heidelbergensis silně ovlivněná novými neandrtálci. Tomu ale neodpovídají nálezy kostí, protože skuteční neandrtálci se objevili až před 250 tisíci lety. Do té doby žili v Evropě právě Homo heidelbergensis.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature17405.html
http://nutcrackerman.com/2015/09/16/5-key-facts-about-the-nuclear-dna-from-sima-de-los-huesos/

čtvrtek 10. března 2016

Zpracování potravy hrálo významnou roli při vývoji lidí

Důkladná analýza velkého množství ostatků předků lidí a kamenných nástrojů ukazuje, jak lidé v období před 3 až 2 milióny let začaly používat nástroje na zpracování potravy. Výsledkem bylo zmenšení zubů, čelistí a obličeje. Došlo také k redukci velikosti trávícího systému a tím i břišní dutiny.

Jednalo se hlavně o porcování a drcení masa a ostatních živočišných tkání a také zeleniny. Vařená nebo jinak tepelně upravená potrava začal hrát roli až později - zhruba před půl miliónem let.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature16990.html