úterý 30. května 2017

Nejstarší osídlení Jižní Ameriky

Pod haldami vytvořenými pravěkými lidmi na archeologickém nalezišti Huaca Prieta byly nalezeny nástroje a různé předměty svědčící o činnosti lidí staré 15 000 let. Dosud nejstarší stopy lidí v jižní Americky pocházely z Monte Verde z jižního Čile a byly jen o 200 let mladší. V Monte Verde se však nachází vrstva stará 33 tisíc let, o které někteří badatelé tvrdí, že také obsahuje pozůstatky po činnosti lidí.

V Severní Americe je nejstarším nalezištěm Topper Site v Jižní Karolíně a Meadowcroft v Pensilvánii, obě stará 16 tisíc let. Nedávno však byly v Kalifornii nalezeny kosti mastodontů, které nesou stopy po opracování lidmi, jejich stáří je neuvěřitelných 130 tisíc let.

http://advances.sciencemag.org/content/3/5/e1602778

středa 24. května 2017

Nejstarší Hominin je z Evropy

Starý nález spodní čelisti Graecopithecus freybergi byl podroben důkladné analýze a výsledek přinesl velmi zajímavé překvapení. Tvar stoliček naznačuje, že se jedná o příslušníka tribusu Hominini, který má blíže k rodu Homo než k rodu Pan. Za dosud nejstaršího člena Hominini byl považován Sahelanthropus. Graecopithecus je o zhruba 200 tisíc let starší. Zajímavé je také to, že se pochází z Evropy a ne z Afriky jako všichni ostatní Hominini. V této době docházelo k ochlazení a vysušení Středomoří a k jednom z prvních rozšiřování Sahary. Oba nálezy Graecopithecus (čelist z Řecka a zub z Bulharska) se vyskytovaly ve stepních oblastech.

http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0177127

http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0177347

úterý 9. května 2017

Osidlování Indie

Nová studie genetiky současných obyvatel Indie ukazuje možné scénáře osidlování tohoto subkontinentu.

Mateřská linie (mtDNA) je v Indii velmi stará a dosahuje až k příchodu prvních lidí. Mužská linie (chromozom Y) je mnohem mladší a doznala velkých změn s příchodem Indoevropanů před 3500 lety.

Brzy po výbuchy Toby, před 74 tisíci lety, se v Indii objevily mitochondriální haploskupiny M, N a R. Před 45 tisíci lety se v centrální Indie objevuje mikrolitická kultura a započala expanze z tohoto území do ostatních částí subkontinentu. Objevují se nové haploskupiny odvozené od M.

Před 20 tisíci lety přicházejí nové skupiny, které unikají před suchou dobou ledovou z jihozápadní Asie (HV, W4). Před 12 tisíci lety (mladší dryas) se přísun haploskupin (těch odvozených od N) ze západu zintenzivnil (W3a1, T2, N1a2).

S příchodem zemědělství do Indie ze západu můžou souviset haploskupiny K2a5, U1a3a, H13a2a a R0a2. Příchod Indoevropanů, nebo také Drávidů, je spojován s haploskupnami H2b, U1a1a2a. Mnohem výraznější je však pro dobu před 3 500 lety příchod haploskupiny R1a chromozomu Y.

https://bmcevolbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12862-017-0936-9