pondělí 29. února 2016

Proběhla nedávná migrace z Indie do Austrálie nebo ne?

Když byla archeogenetika v plenkách, obejevila se studie, která poukazoval na spojitost mezi Indií a Austrálií co se týče chromozomu Y. V obou vzájemně odlehlých oblastech totiž žijí muži s bazální formou haploskupiny C. Odhad odloučení obou populací byl přibližně 4 tisíce let, z čehož se usuzovalo na nedávnou migraci, která mezi těmito dvěma zeměmi proběhla.

Další práce na podobné téma se objevila v roce 2012, ta odhalila v podstatě stejnou migraci na základě srovnávání celkové jaderné DNA. Stále však byla řadí lidí, kteří s analýzou nesouhlasili. Těm dala za pravdu právě zveřejněná důkladná analýza chromozomu Y. Její závěr je jasný: přestože obě populace, jak indická tak australská, sdílejí bazální formu haploskupiny C chromozomu Y, Rozdělily se před přibližně 50 tisíci lety. Podobná doba oddělení byla spočítána i u ostatních haploskupin chromozomu Y ze Sahulu a z Indie. Podle této studie tedy k žádné nedávné migraci mezi Indií a Austrálií nedošlo.

http://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(16)00078-6

čtvrtek 25. února 2016

Fylogeneze pavouků

Nový fylogenetický strom pavouků ukazuje mimo jiné také to, jak se postupně měnila funkce pavučiny. Schopnost vyrábět komplikovanou tkanou pavučinu se objevila pouze jednou a všichni pavouci, kteří to dokáží, jsou potomci prvního inovátora.



https://peerj.com/articles/1719/

pátek 19. února 2016

Míšení neandrtálců s lidmi probíhalo mnohokrát

Nedávná analýza DNA neandrtálce z Altaje odhalila, že tato skupina neandrtálců měla ve svojí DNA 1-7% DNA moderních lidí. Dosud se předpokládalo, že k míšení neandrtálců a lidí došlo před 55 tisíci lety na Blízkém východě, kdy předci moderních lidí, žijících mimo Afriku, získali 1-3% DNA neandrtálců.

Co to znamená? Lidé se s neandrtálci mísili od samého počátku, kdy se s nimi setkali, až do té doby dokud nevymřeli. Nejstarší doklad je právě od Altajských neandrtálců, který nám mimo jiné říká, že moderní lidé se dostali z Afriky před 100 lety, předali část svého genomu asijským neandrtálců, a později jejich potomci vymřeli. Nálezy ostatků z Uzbekistánu, staré 70 tisíc let, které jsou někde mezi neandrtálci a moderními lidmi, by mohli patřit právě potomkům tohoto prvního křížení.

K další migraci moderních lidí z Afriky došlo po katastrofě Toba, před 72 tisíci lety. Tato skupina o něco později, před 55 tisíci lety, přijala 1-3% DNA od neandrtálců a pak osídlili celou Asii a Evropu. Do Evropy přišli jejich potomci před 45 tisíci lety, opět se tu setkali s neandrtálci a opět se s nimi křížili. Jak doba postupovala, lidé v Evropě vymírali po různých katastrofách a přicházeli sem další migrační vlny. Po prvních evropanech, kteří se setkali s neandrtálci nezůstalo v našich genech ani stopy.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature16544.html


pátek 12. února 2016

Nový hominid z jižní Afriky

Po nedávných objevech Australopithecus deyiremeda v Etiopii, Homo gautengensis a Homo naledi z jižní Afriky, přichází na scénu zřejmě další nový hominid opět z jižní Afriky. Žádný návrh na nové jméno zatím nebyl zveřejněn.

Problém je v tom, že jak přibývají nové nálezy, tyto fosílie nezaplňují prázdná místa mezi lidmi a šimpanzem, ale naopak spíš tenhle prostor rozšiřují do stran. Během posledních několika miliónů let došlo k velkému rozvoji hominidů a domnívat se, že cesta od šimpanze k lidem byla přímá, je naivní. Naopak. Vznikala celá řada různých druhů, které si vzájemně více či méně konkurovaly. Jednou za čas se stalo, že jeden z nich dosáhl velkého úspěchu a ostatní tento úspěch nepřežili, až na výjimky v odlehlých místech. Jedním z takových míst je právě jižní Afrika. Homo naledi představuje zřejmě relikt z doby, kdy se rod Australopithecus měnil na rod HomoHomo gautengensis je pak pozůstatek z dob, kdy vznikal Homo erectus.

Nově objevené fosílie jsou na tom podobně. Jedná se pouze o zub a článek prstu, ale i z nich je patrné, že máme před sebou jedince, který má blízko jak k dobře známým Australopithecům, tak k Homo habilis.

http://www.wits.ac.za/news/latest-news/research-news/2016/2016-02/sterkfontein-caves-produce-two-new-hominin-fossils.html
http://www.sciencedaily.com/releases/2016/02/160211104759.htm

pondělí 8. února 2016

Pozoruhodné výsledky genetické analýzy Evropanů z předledové doby

Na začátku roku se objevila nová zásadní studie, která shrnuje analýzu mitochondriální DNA u obyvatel Evropy z několika období před a po ledové době. Velmi zajímavý výsledek je objev mitochondriální DNA haploskupiny M, která se dnes nachází výhradně v jižní a jihovýchodní Asii (i ve svých bazálních formách) a jejíž přítomnost v Evropě se neočekávala. Dosud jsme si mysleli, že první lovci, kteří přišli do Evropy před 45 tisíci lety (a snad i dříve) měli jen haploskupiny U a R (a také bazální N, která byla nalezena u jednoho vzorku z Rumunska). Nyní se ukazuje, že mezi prvními evropany byli i lidé s haploskupinou M. Lze spekulovat, že se mohlo jednat o nejstarší migrační vlnu, protože všechny vzorky patřící této skupině pochází ze západní Evropy.

Další zajímavostí je bazální haploskupina U z rumunské jeskyně, stará 33 tisíc let. Zdá se, že doba ledová, která silně zredukovala evropskou populaci, smazala veškeré haploskupiny M a také několik linií haploskupin U a N.