Nová studie archaické DNA upřesňuje formování amerických indiánů

Lidé v povodí Amuru (ARB) jsou známí tím, že začali jako první na světě vyrábět keramické nádoby. Analýza DNA 22 jejich ostatků starých 13 - 2 tisíce let, prokázala, že tito lidé, označovaní také jako paleosibiřané (PS), měli nejblíže k současným Nivchům.

To není celkem nijak překvapivé. Zajímavější je, jak se mění pohled na formování amerických indiánů. Dosud se předpokládalo, že předky indiánů byli takzvaní "beringiané" (AB). Ukazuje se však, že AB nebyli přímímy předky všech indiánů, ale měli blíže k severní populaci severoamerických indiánů (Na-dené, NNA). Co je důležitější, na rozdíl od souřasných inidánů obsahovali berngiané 38% DNA paleosibiřanů.

Paleosibiřané zřejmě před přibližně 12 tisíci lety ovládli východní Sibiř a zřejmě měli i vliv na formování indiánů mluvící algickými jazyky, u nichž ze poukazuj na podobnost s nivchštinou.

Před 5 tisíci lety začali východní Sibiř obsazovat novosibiřané (NS) předci dnešních populací mluvících čukotsko-kamčatskými jazyky. U některých těchto jazyků je dosud poznat vliv přechozího jazyka příbuzného nivchštině, či algickým jazykům. Novosibiřané osídlili arktické oblasti Ameriky. Později byli nahrazeni Eskymáky.

 https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.10.12.336628v1

Nová srovnávací studie genomu neandrtálců přináší celou řadu překvapivých závěrů.

Studie, která vyšla v březnu 2020 analyzovala chromozom Y několika nenadrtálských populací (ze Španělské jeskyně El Sidrón staré 48 tiscíc let, z jeskyně Mezmaiskaja na západě Kavkazu steté 43 tisíc let, z jeskyně Spy v Belgii staré 38 tisíc let) a z Denisovanů.

Výsledkem, je že chromozom Y všech neandrtálců se oddělil od lidského před 350 tisíci lety, zatímco ten denisovanský se oddělil od lidského před 750 tisíci lety.

To je výsledek velmi podobný analýze mitochondriální DNA neandrtálců.

Závěr je zřejmý. Mezi neandrtálci se prosadila mužská a ženská linie, která pochází z populace moderních lidí, kteří se oddělili od té Africké před 350 tisíci lety.  Tato populace se vmísila mezi předky neandrtálců, neovlivnila sice výrazně jejich genom, ale prosadila se v obou rodových liniích. Vzhledem k tomu, že 350 tisíc let je i doba, kdy neandrtálci v Evropě vznikli, je také velmi pravděpodobné, že na jejich formování se podíleli moderní lidé. Neandrtálci by mohli být mixem Homo heidenbergensis s archaickými moderními lidmi. 
 
Lze namítnout, že před 350 tisíci lety nežili moderní lidé. To je sice pravda, ale máme doklad o tom, že moderní lidé žili před 300 tisíci lety a nejstarší větev lidského chromozomu Y se odddělila už před 275 tisíci lety. O několik tisíc let před tim, tedy zřejmě zaznamenali moderní lidé populační expanzi, jejímž výsledkem je cesta do Evropy a vznik neandrtálců  a pozdější lebka z Maroka známá jako nejstarší doklad existence Homo sapiens. 

Evoluce chrozomomu Y denisovanů, neandrtálců, a moderních lidí