tag:blogger.com,1999:blog-28109680110137216022024-03-12T20:53:50.131-07:00antropologie archeologieVáclav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.comBlogger279125tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-47448011945169673662024-03-07T00:35:00.000-08:002024-03-07T00:35:44.724-08:00Nejstarší Homo v Evropě pochází z Ukrajinského Korolevo<p>Ukrajinské město Korolevo, leží blízko Ukrajinsko-Maďarsko-Rumunského pomezí v podhůří Beskyd. Ve zdejších naplaveninách byly v 70 letech nalezeny kamenné nástroje, jejich stáří se nyní povedlo určit přesně pomocí několika nezávislých metod. Výsledné stáří je 1,4 miliónu let a jedná se tak o nejstarší nástroje v Evropě. </p><p>Dosud pocházely nejstarší lidské nástoje ze Šapnělska, ty byly staré 1,2 miliónu let. Ze Španělska pochází také nejstarší lidské ostatky. Část lebky a stará 1,3 milióny let a mléčný zub starý snad až 1,4 miliónů let (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Orce_Man">zde</a>). Některé nástorje jsou snad ještě starší, ale jejich datování není uplně přesné, a tak se za nejstraší nález považuje ten z Ukrajiny.</p><p>Vypadá to tedy, že v teplém období, které v této době panovalo se předci lidí rozšířili z Blízkého východu do Střední Asie a odtud pak na západ do Evropy.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggu-pravXCoKU1ZYRgCHqRx_CBKlXFsobr_jdVUVTtO4Zts1R91vORPcDfdtykhcMIf_91rikzbHy_KmtZqk3Wc6-RNihJP0afqFUJHE5pFp5My0aJoGlWAYzC-y6-m7JDZUgRl3dw_37DMUCyxQ3zkLx761JtxbYFy3QNEZm0oPhD54sU0Sx4PCQVYnTP/s875/NejstarsiHomo.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="435" data-original-width="875" height="159" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggu-pravXCoKU1ZYRgCHqRx_CBKlXFsobr_jdVUVTtO4Zts1R91vORPcDfdtykhcMIf_91rikzbHy_KmtZqk3Wc6-RNihJP0afqFUJHE5pFp5My0aJoGlWAYzC-y6-m7JDZUgRl3dw_37DMUCyxQ3zkLx761JtxbYFy3QNEZm0oPhD54sU0Sx4PCQVYnTP/s320/NejstarsiHomo.png" width="320" /></a></div><div style="text-align: center;">mapa nejstarších nálezů rodu Homo nebo jejich nástrojů</div><p><a href="https://www.nature.com/articles/s41586-024-07151-3">https://www.nature.com/articles/s41586-024-07151-3</a></p><p><br /></p><p><br /></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-74540234509827607712024-02-19T05:03:00.000-08:002024-02-27T06:19:05.876-08:00Migrace do Ameriky z pohledu genů a jazyků od prvních indiánů až po příchod prvích Evropanů<p>Beringova úžina mezi Asií a Amerikou je místo, přes které přešli všichni předci domorodých obyvatel Ameriky. Díky stále přesnějším genetickým analýzám dnes víme jaké populace a kdy do Ameriky migrovali. Ještě zajímavější vhled ale poskytuje moderní srovnávací lingvistika, ktará tyto populace "nechává promluvit" a dává tak anonymním genům lidský rozměn.</p><p>Před zhruba 25 tisíci lety přišla na východ Sibiře nová populace ze západu, z oblasti Bajkalu (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Mal%27ta%E2%80%93Buret%27_culture" target="_blank">DNA vozrek MA-1</a>) a přispěla na východě Sibiře zhruba 30% svých genů do genomu místních východoasiatů (SEA). Tato nová populace ovládla celý severovýchod Sibiře a mluvila zřejmě jazykem, z kterého později vznkly všechny jazyky jižní Ameriky a jihu Severní Ameriky.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJbbmpweQA26zexjkgwS-XNjUzE_qw6zF-2HCRTuFyhnVbPhZa8IydiyRrEPoWloujpYXZm4S-NvcUakbrI5B0dRxi0RYDxHsJkttEG_nJfM0id14NUQYJzhhX5F8bOL84d21Mhw4jWbYHHn6-wg22BjmLjgHQ5oDLFEcpxtt8oSgUnQJRklM28j7M61yP/s1653/Amerika25k.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="777" data-original-width="1653" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJbbmpweQA26zexjkgwS-XNjUzE_qw6zF-2HCRTuFyhnVbPhZa8IydiyRrEPoWloujpYXZm4S-NvcUakbrI5B0dRxi0RYDxHsJkttEG_nJfM0id14NUQYJzhhX5F8bOL84d21Mhw4jWbYHHn6-wg22BjmLjgHQ5oDLFEcpxtt8oSgUnQJRklM28j7M61yP/s320/Amerika25k.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;">Východní Sibiř před 25 tisíci lety</span></div><p><br /></p><p>Před 17 tisíci lety odtály ledovce na Aljašce natolik, že se cesta do Ameriky ze Sibiře stala průchozí. Toho hned využili lidé a před 16 tisíci lety se v Severní Americe objevuje řada nalezišť s lidskými nástroji podobnými těm na Sibiři. Jedná se o kulturu Dyuktay. Mikročepelky této kultury jsou rozšířeny na východní Sibiři (Čukotka, Kamčatka) a na Aljašce. Jim podobné nástroje se sporadicky objevují také na některch místech Severní Ameriky.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidgI-fPVD7CJtY-Fb91V25941PmJ2jCftjnr31q8sMaotxsHj38hIQDGQ5ka6An_ypKqGTaD1S0Mk5aRe0IPRpCPD31nIwn4c-Vz7lcIljUsrD4eoSwbLFfw4l5khhSaY4eIwY9vBpZYIyOwi7-S1W_5gkA9j6dWPUZz99bPP_26HKavCiP2ESoVpNtpZZ/s1676/Amerika17k.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="765" data-original-width="1676" height="146" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidgI-fPVD7CJtY-Fb91V25941PmJ2jCftjnr31q8sMaotxsHj38hIQDGQ5ka6An_ypKqGTaD1S0Mk5aRe0IPRpCPD31nIwn4c-Vz7lcIljUsrD4eoSwbLFfw4l5khhSaY4eIwY9vBpZYIyOwi7-S1W_5gkA9j6dWPUZz99bPP_26HKavCiP2ESoVpNtpZZ/s320/Amerika17k.jpg" width="320" /></a></div><div style="text-align: center;">Východní Sibiř a Severní Amerika před 17 tisíci lety</div><p><br /></p><p>Skutečně masivní osídlení Ameriky ale nastává až před 13,5 tisíci lety, kdy se na západě Severní Ameriky obejvuje kultura Clovis, jejíž nositelé postupně pronikají do všech koutů kontinentu, jako takzvaní <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Paleoindi%C3%A1ni" target="_blank">paleoindiáni</a>.</p><p>Přibližně ve stejné době se v nejsevernějších oblastech severo-východní Sibiře rozšiřuje nová kultura bez mikročepelek. Ta se rozšiřuje na Čukotku a také na Aljašku, jako <a href="https://www.oxfordreference.com/display/10.1093/oi/authority.20110803100228103" target="_blank">kultura Nenana</a>. Jedná se velmi pravděpodobně o předky severních indiánů (později žijících na severu Severní Ameriky), kteří jsou se geneticky odlišní od ostatních domorodých obyvatel Střední a Jižní Ameriky.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiefiX59FOuWy_D7jZH9C1URliCC7uatAMPTPc2-3IaDP8n_ah3tUfi_zgeiUabE6cL7-b5QIiOUgkwToWCzmIlBq32m3H-RmFZRRCDZm0Qf8EviLN5Y1xGJjwaG2WY0Wu_13RYosH8K6jsupl4JDszCp_PnhxyqxJ5HPKNqA17bIqJIX1iPSXTWgDjlQLs/s1811/Amerika13k.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1811" height="129" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiefiX59FOuWy_D7jZH9C1URliCC7uatAMPTPc2-3IaDP8n_ah3tUfi_zgeiUabE6cL7-b5QIiOUgkwToWCzmIlBq32m3H-RmFZRRCDZm0Qf8EviLN5Y1xGJjwaG2WY0Wu_13RYosH8K6jsupl4JDszCp_PnhxyqxJ5HPKNqA17bIqJIX1iPSXTWgDjlQLs/s320/Amerika13k.jpg" width="320" /></a></div></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Východní Sibiř a Severní Amerika před 13,5 tisíci lety</div><div><p><br /></p><p>Jižně od Aljašky byly v jeskyni <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/On_Your_Knees_Cave" target="_blank">On Your Knees</a> nalezeny ostatky lidí staré 10,3 tisíce let, které dostaly místní název Shukaa-ka a jejichž DNA odpovídá indiánům žijícím v těchto místech dodnes. Jedná se o předky severních indiánů, kteří přišli do Amerika jako druhá migrační vlna.</p><div>Před 11 tisíci lety se ve východní Sibiři rozšiřuje nová kultura Sumnagin, která má původ v povodí Amuru a také 40% DNA lidé této kultury pochází ze stejní oblasti. Zbytek, 60%, je pak z původních amerindiánů. Do povodí Amuru nedlouho před tím dorazila migrační vlna od Bajkalu, a tak oněch 40% obsahuje ještě část ze západní Sibiře. Tito nově příchozí ze západu byli pravděpodobně prvním lidmi na východě Asie, kteří mluví nostratickým jazykem. Konkrétně předci <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Nivch%C5%A1tina" target="_blank">Nivchů</a> a <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Algic_languages" target="_blank">Algokinů</a> (proto-nivch-algic).</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiI2090Uxu2W0ZSI9qih7k9xOSi8o5emIhWDbg4YWcQwLqNu0IbiO6DE05akHwFpx0njulsUn_iOwbG86uopRN2p-TsBYMRy5K6djWE7-K2eqvjIQQVYC1DcqvwROncfc3_a71o3jyCdUZBOcOd9XgrDT2BwyXGnRdh9JzG_DReiTZGUy6buy4MMCkig9A/s1811/Amerika11k.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1811" height="129" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiI2090Uxu2W0ZSI9qih7k9xOSi8o5emIhWDbg4YWcQwLqNu0IbiO6DE05akHwFpx0njulsUn_iOwbG86uopRN2p-TsBYMRy5K6djWE7-K2eqvjIQQVYC1DcqvwROncfc3_a71o3jyCdUZBOcOd9XgrDT2BwyXGnRdh9JzG_DReiTZGUy6buy4MMCkig9A/s320/Amerika11k.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Východní Sibiř a Severní Amerika před 11 tisíci lety</div><p><br /></p><p>Nově příchozí do Ameriky, příbuzní <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Nivch%C5%A1tina" target="_blank">Nivchů</a> se zřejmě velmi brzy rodělili na předky <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Algic_languages" target="_blank">Algokinů</a> a předky <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Wakashan_languages" target="_blank">Wakašů</a>.</p><p><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Paleoindi%C3%A1ni" target="_blank">Paleoindiáni</a>, potomci <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kultura_Clovis" target="_blank">kultury Clovis</a>, dál osidlují americký kontinent, před 9k lety doputovali do And, do dněšního Čile, a také do východní Brazílie.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsl-fzmvqVB_Kg1dHoAaYijbkjX72XBo26ld76D2poFJa9JeeetwwevgHL0XLdMg0h5Ys3pka94toOTAQxAzizW-t7mPHMYQqVUnqnMMh4yxFOr9nrcYkPdp4UEzxcAM73iNTNBSB0PsgMlgJLtBHaXOVBbBcjHGWR5Saseo4QXoLQfz2W3FJ7MaSVFdi4/s1811/Amerika9k.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1811" height="129" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsl-fzmvqVB_Kg1dHoAaYijbkjX72XBo26ld76D2poFJa9JeeetwwevgHL0XLdMg0h5Ys3pka94toOTAQxAzizW-t7mPHMYQqVUnqnMMh4yxFOr9nrcYkPdp4UEzxcAM73iNTNBSB0PsgMlgJLtBHaXOVBbBcjHGWR5Saseo4QXoLQfz2W3FJ7MaSVFdi4/s320/Amerika9k.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Východní Sibiř a Severní Amerika před 9 tisíci lety</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p>Před 7 tisici lety začínají pronikat na východ Sibiře noví lidé z transbajkalské oblasti. Ti jako první na severovýchod Sibiře přinesli znalost výroby keramiky a zhruba před 6500 až 5500 lety zde vytvořili <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Syalakh_culture" target="_blank">kulturu Syalakh</a>. Jedná se velmi pravděpodobně o předky indiánů <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jazyky_na-den%C3%A9" target="_blank">na-dené</a>, kteří se oddělil od svých příbuzých <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jenisejsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">Jenisejanů</a> (kteří zůstali západně od Bajkalu) a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinotibetsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">Sinotibeťanů</a> (ti se nachází jihovýchodně od Bajkalu), kteří začali v této době svoji expanzi spolu se zemědělskou <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Yangshao_culture" target="_blank">kulturou Yanhshao</a> na střední Žluté řece.</p><p>Současně se na severu Severní Ameriky začala rozšiřovat <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Algic_languages" target="_blank">algická jazykové rodina</a>, do Kalifornie se dostávají předci <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Wiyot" target="_blank">Wijotů</a> a <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Yurok" target="_blank">Yuroků</a>. Vzhledem ke jejich životnímu stylu, se sem pravděpodobně dostali podél pobřeží v kánoích.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitGrnejElLa-SB7gXZJhjHWCIQFga_Ke_hgc9x2ENXVd22tugKGlpNv4dzRboljIlzcJNpX7lvn2fvhWsoTkhHdUVfxojImobl50DTa0IxG1j2IBQc4JzjUZ3tHLnTQSUbyy7URN7CTTkbczCrJv8CNnRB2pBWRC-ZqGfZ20A_OuuhEjVDl4v-l-9a45wo/s1811/Amerika7k.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1811" height="129" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitGrnejElLa-SB7gXZJhjHWCIQFga_Ke_hgc9x2ENXVd22tugKGlpNv4dzRboljIlzcJNpX7lvn2fvhWsoTkhHdUVfxojImobl50DTa0IxG1j2IBQc4JzjUZ3tHLnTQSUbyy7URN7CTTkbczCrJv8CNnRB2pBWRC-ZqGfZ20A_OuuhEjVDl4v-l-9a45wo/s320/Amerika7k.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Východní Sibiř a Severní Amerika před 7 tisíci lety</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p></p><p>Následná a někde i současná kultura Belkachy ke starší kultuře Syalakh ve východní Sibiři, před 6000 až 4000 lety, už zcela jistě představuje přímé předky <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1cko-aleutsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">eskymo-aleuťanů</a>. Belkachy se totiž rozšiřuje i na Aljašku a její nositelé pronikají jako tzv <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Paleo-Eskimo" target="_blank">Paeloeskymáci</a> do arktických oblastí Severní Ameriky. </p><p><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1cko-aleutsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">Eskymo-aleuťané</a> a indiáni <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jazyky_na-den%C3%A9" target="_blank">na-dené</a> si zvájemně si vyměnily geny, nejpraděpodobněji na Aljašce, kde se setkali předci obou skupin. Mohlo k tomu ale dojít dříve a to několikrát, třeba i na Sibiři. Od původních obyvatel na jižní Aljašce se <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1cko-aleutsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">proto-eskymoaleuťané</a> na jihu Aljašky naučili, jak lovit mořské savce.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHu-gOCw2joJA8mYCY2f17WdP_MoOiKJPLkuERc91fh_lKB9wZJtx0sDHgF26MGlPG8B3oJCZqnw_BNOXQDjplEc79gR2t1yWNQp4B1TmjT9FXgcp7Pv5WhTrvRDA50Nb0HTAQZRoCAMiAX6EQSX7Q8Di81DChQ26ctkb-DIEi9SGaPc3y0k2bkcMM8ByQ/s1811/Amerika6-5k.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1811" height="129" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHu-gOCw2joJA8mYCY2f17WdP_MoOiKJPLkuERc91fh_lKB9wZJtx0sDHgF26MGlPG8B3oJCZqnw_BNOXQDjplEc79gR2t1yWNQp4B1TmjT9FXgcp7Pv5WhTrvRDA50Nb0HTAQZRoCAMiAX6EQSX7Q8Di81DChQ26ctkb-DIEi9SGaPc3y0k2bkcMM8ByQ/s320/Amerika6-5k.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Východní Sibiř a Severní Amerika před 5500 tisíci lety</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p>Zhruba před 4 500 <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1cko-aleutsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">proto-eskymo-aleuťané</a> z jižní Aljašky expandují na západ a rozdělují se tak na <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Aleut%C5%A1tina" target="_blank">Aleuťany</a> žijící dodnes na Aleutách a na <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Inuit%C5%A1tina">Eskymáky</a>, jejich původní domovinou je západní Aljaška.</p><p>V této době se také <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Paleo-Eskimo" target="_blank">Paeloeskymáci</a> (potomci původních <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1cko-aleutsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">Proto-eskymo-aleuťané</a>) dostávají až do Grónska, kde se objevují kultury <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Saqqaq_culture" target="_blank">Saqqaq</a> a <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Independence_I_culture" target="_blank">Independence I</a>.</p><p>Přibližně ve stejné době začíná i expanze indiánů <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jazyky_na-den%C3%A9" target="_blank">na-dené</a>, kteří se rozšiřují podél pobřeží západní <br />Kanady. Od <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Tlingitov%C3%A9" target="_blank">Tlingitů</a> se oddělují <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Eyak_language" target="_blank">Ejakové</a>. </p><p>Ve východní Sibiři se rozšiřuje kultura Ymyyakhtakh, jejími nositely jsou podle DNA analýz zřejmě předci <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Nganasan_people" target="_blank">Nganasanů</a>, kteří dnes žijí na Tajmyru. Řeč <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Nganasan_people" target="_blank">Nganasanů</a> je hodně odlišná od ostatních <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Samojedsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">Samojedů</a> a obsahuje řadu cizích elementů, které zřejmě pochází právě od lidu kultury Ymyyakhtakh.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9F7Ae93b44qVYw867B69WLp_VmaH3dmZdsW-DCaL4-USk0KI0Q348DOFAZneS-oTBnhP0z1-l7WZtY6LOiUGm_fLeXS02eFTclGZ-tZmOSfc4cy54lAowKVBdPaWDiXC1A2Q-ghS9VJ4J6dOSJy1vnPmBmLulqX8MFqWZjA0UL_NUsCXMNKX7db2MfzjH/s1811/Amerika4k.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1811" height="129" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9F7Ae93b44qVYw867B69WLp_VmaH3dmZdsW-DCaL4-USk0KI0Q348DOFAZneS-oTBnhP0z1-l7WZtY6LOiUGm_fLeXS02eFTclGZ-tZmOSfc4cy54lAowKVBdPaWDiXC1A2Q-ghS9VJ4J6dOSJy1vnPmBmLulqX8MFqWZjA0UL_NUsCXMNKX7db2MfzjH/s320/Amerika4k.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Východní Sibiř a Severní Amerika před 4000 tisíci lety</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1cko-aleutsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">Proto-eskymo-aleuťané</a>, kteří zůstali na východní Sibiři, se zde setkali s potomky kultury Sumnagin a postupně přejali jejich řeč. Vznikla tak kultura Ust-Belskaya, která navazuje na pradávnou kulturu Sumnagin, ale přibírá velivy od kutury. Nositelé této kultury jsou zřejmě předci <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cuk%C4%8Dov%C3%A9" target="_blank">Čukčů</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Itelmenov%C3%A9" target="_blank">Itelmenů</a>, kteří hovoří jazykem příbuzným <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Nivch%C5%A1tina" target="_blank">Nivchům</a> (kultura Sumnagin), ale jsou geneticky příbuzní <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Paleo-Eskimo" target="_blank">Paeloeskymákům</a> (kultury Belkachy a Ymyyakhtakh).</p><div>Před 3000 lety začíná období růstu pro předky <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1ci" target="_blank">Eskymáků</a>, kteří žijí na západě Aljašky (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Norton_tradition" target="_blank">kultury Choris, Norton</a>). Část se jich dostává na pobřeží Čukotky a Kamčatky a dokonce až do ochotského moře, kde vzniká kultura Tokarev.</div><p>Kultura Ymyyakhtakh je nahrazena novou kulturou Ust-Mil, která na ni navazuje. Nositelé této kultury jsou velmi pravděpodobně předci <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jukagirov%C3%A9" target="_blank">Jukagirů</a>, kteří dodnes žijí na severu Jakutské oblasti.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwbS39Ao-nk5-zEhxB_1_OGBl85PvZXXA4qPpxk5F0mS59BLP8AswPJPASa7TwsDCWNgllMJUEGzqWM78RtSnEV_gcOPTYNB5FBLRhzgEbJgefCLNGPEOC92NUASUuXk2YDk5GYYn4RMf-s4_geysjAK63ym_XpNwVXY8cm_Pl5bAZnGbI_4Vqufpl1-eV/s1811/Amerika3k.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1811" height="129" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwbS39Ao-nk5-zEhxB_1_OGBl85PvZXXA4qPpxk5F0mS59BLP8AswPJPASa7TwsDCWNgllMJUEGzqWM78RtSnEV_gcOPTYNB5FBLRhzgEbJgefCLNGPEOC92NUASUuXk2YDk5GYYn4RMf-s4_geysjAK63ym_XpNwVXY8cm_Pl5bAZnGbI_4Vqufpl1-eV/s320/Amerika3k.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Východní Sibiř a Severní Amerika před 3000 tisíci lety</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p>Před 2500 lety vytváří <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1ci" target="_blank">Eskymáci</a> v Beringově moři kulturu <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Old_Bering_Sea" target="_blank">Old Bering sea</a> a osidlují břehy Čukotky a Kamčatky. Současně <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Athabask%C3%A9_jazyky" target="_blank">Athabaskové</a>, kteří se oddělili od ostatních <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jazyky_na-den%C3%A9" target="_blank">na-dené</a>, začínají osidlovat vnitrozemí Aljašky a severozápadní Kanady. Na východ a jihovýchod migrují z pobřeží západní Kanady <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Algonquian_languages" target="_blank">Algonkinové</a>, kteří osídlují vělkou část severní Ameriky.</p><p><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Tungusic_languages" target="_blank">Tunguské kmeny</a> z Mandžuska migrují na sever na Sibiř a u břehů Ochotského moře se setkávají s příbuznými <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1ci" target="_blank">Eskymáků</a> z kultury Tokarev. Přijímají nekterá jejich slova, která jsou dodnes patrná v jazyce severních Tunguzů.</p><p>Předci lidí mluvící dnes známými <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jenisejsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">jenisejskými jazyky</a> expandovali ze své domoviny, které ležela někde mezi dnešními městy Krasnojarsk a Norosibirsk, na východ a později i na sever do transbajkalské oblasti.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLC4RJp48u9R5G3nhCH7Uz1Tu-sWolLmPcOHIEMPq0NvmDR8sr3b23LF-0ZtuqISTIFXurJ4ATmzGt6HyKhuwqbMCHSFC8efsRQLovM7dWxstw5HKkZOLntGkIvIMgd8mouBcJrL4O1-m8YoCZExKFAclbm_S1SzUfW9e0v9tM_l2XMeyrv2aehGgsbTGb/s1811/Amerika2-1k.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1811" height="129" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLC4RJp48u9R5G3nhCH7Uz1Tu-sWolLmPcOHIEMPq0NvmDR8sr3b23LF-0ZtuqISTIFXurJ4ATmzGt6HyKhuwqbMCHSFC8efsRQLovM7dWxstw5HKkZOLntGkIvIMgd8mouBcJrL4O1-m8YoCZExKFAclbm_S1SzUfW9e0v9tM_l2XMeyrv2aehGgsbTGb/s320/Amerika2-1k.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Východní Sibiř a Severní Amerika před 2500 tisíci lety</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p>Před necelými 1000 lety část <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Athabask%C3%A9_jazyky" target="_blank">Athabasků</a> odchází z Kanady na jih až do pouští u Mexika, kde žijí jako <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Apa%C4%8Dov%C3%A9" target="_blank">Apačové</a>, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Navahov%C3%A9" target="_blank">Navahové</a> a jim příbuzní.</p><p><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1ci" target="_blank">Eskymáci</a> z východu Čukostkého moře migrují na do Arktických oblastí Kanady a Grónska (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Thule_people" target="_blank">kultura Thule</a>) a nahrazují zdejší <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Paleo-Eskimo" target="_blank">Paeloeskymáky</a>. Současně z Islandu přijíždějí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Erik_Rud%C3%BD" target="_blank">Vikingové</a> a osidlují jih Grónska.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p>Odakzy:</p><p>1. <a href="https://www.researchgate.net/publication/363833583_Ancient_Cultures_and_Migrations_in_Northeastern_Siberia">https://www.researchgate.net/publication/363833583_Ancient_Cultures_and_Migrations_in_Northeastern_Siberia</a> - archeologické kultury východní Sibiře</p><p>2. <a href="https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.10.12.336628v1.full">https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.10.12.336628v1.full</a> - osidlování Ameriky, analýza DNA prokazující vztah mezi indiány a obyvateli povodí Amuru.</p><p>3. <a href="https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(18)31380-1">https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(18)31380-1</a> - rekonstrukce vnitřního osidlování Ameriky na základě analýz DNA. </p><p>4. <a href="https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abc4587">https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abc4587</a> - genetická analýza řady vzorků Sibiře a scénáře mifrací.</p><p>5. <a href="https://www.biorxiv.org/content/10.1101/203018v1.full">https://www.biorxiv.org/content/10.1101/203018v1.full</a> - genetika paleoeskymáků</p><p>6. <a href="https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aar5040">https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aar5040</a> - ústup ledovců po poslední době ledové v Sverní Americe</p><p>7. <a href="https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37138779/">https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37138779/</a> genetika pravěkých lidí severozápadního pobřeží a jeji srovnání se současnými indiány.</p></div>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-52390323383259396862024-01-29T00:48:00.000-08:002024-01-30T04:39:35.393-08:00Statistické potvrzení příbuznosti různých jazyků polárních oblastí<p>Vynikající statistická analýza ruských lingvistů potvrdila příbuznost <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Nivch%C5%A1tina" target="_blank">nivchštiny</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cukotsko-kam%C4%8Datsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">čukotsko-kamčatských jayzků</a>. Na tuto příbuznost bylo upozorňováno již dříve, tato práce jí víceméně potvrdila. Problém <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Nivch%C5%A1tina" target="_blank">nivchšitny</a> totiž spočívá v tom, že je silně ovlivněna sousedním jazykem <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ain%C5%A1tina" target="_blank">ainu</a>, který s ní příbuzný není.</p><p>Poznamennejme, že podobnost vyhodnocoval číselný index, jehož hodnota byla v tomto případě menší než desetitisícina. Čím více se index blížil k nule, tím více byly jazyky příbuzné. Zcela nepříbuzné jazyky měly index blížící se číslu 1.</p><p>Dalším zajímavým objevem je spojitost mezi <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jukagirsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">jukagirskými</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Samojedsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">samojedskými jazyky</a>. Nemusí se nutně jednat o příbuznost, která je v některých pracích zpochybňvána, ale o velké množství vzájemných výměn mezi obema jazykovými rodinami. Podobnosti se ale týkají osobních zájmen a sloves, které jsou vůči výměnám nejvíce odolné. Je tedy možné, že se jedná skutečně o příbuznost. Tento závěr však naráží na další problém: <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Samojedsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">samojedské jazyky</a> patří do uralské jazykové rodiny, se kterou toho <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jukagirsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">jukagirské jazyky</a> nemají příliš společného. Je vidět, že situace u těchto dvou skupin jazyků je velmi složitá a pořád čeká na rozluštění.</p><p>Třetí nejbližší podobnost byla spočtena mezi <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jenisejsk%C3%A9_jazyky">jenisejskými</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jazyky_na-den%C3%A9" target="_blank">na-dené jazyky</a> ze Severní Ameriky - nic překvapivého.</p><p>Poslední vazbou, na kterou je třeba upozornit je vztah mezi <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1cko-aleutsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">eksymáckými</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jukagirsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">jukagirskými jazyky</a>. Práce na tento vztah již neupozorňuje, protože jeho hodnota není tak výrazná jako u předchozích dvou, nicméně se dost liší od jazykových rodin, které si příbuzné vůbec nejsou. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1cko-aleutsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">Eksymácké jazyky</a> pochází ze severovýchodní Sibiře, kde se později nacházeli <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jukagirsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">jukagirské jazyky</a>, a tak je pravděpobné, že minimálně ke kontaktu mezi nimi někdy v průběhu historie došlo.</p><p>Poslední spojitost, kterou práce opět nezmiňuje, ale její hodnota je výrazná (menší než 0.1) je spojitost mezi <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1cko-aleutsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">eksymáckými</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Athabask%C3%A9_jazyky" target="_blank">athabaskými jazyky</a>. Tyto dvě jazykové rodiny, které nejsou považovány za příbuzné, žili vedle sebe po staletí a athabaskové přijali geny eskymáků při jejich příchodu do Ameriky.</p><p><a href="https://www.jbe-platform.com/content/journals/10.1075/jhl.00014.kas">https://www.jbe-platform.com/content/journals/10.1075/jhl.00014</a><a href="https://www.jbe-platform.com/content/journals/10.1075/jhl.00014.kas">.kas</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-20651630528402400682023-11-30T00:52:00.000-08:002023-11-30T00:58:46.401-08:00Genetický důkaz migrace uto-aztecků v Mexika na sever před 5 a půl tisíci lety<p>Nově bylo analyzováno několik desítek starověkých genomů jedinců ze severního Mexika a Kalifornie starých 7400 - 200 let. Byla prokázána genetická kontinuita obyvatel Normanských ostrovů Kalifornie a Čumašů žijících na přilehlém pobřeží trvající minimálně od doby před 7 400 lety. Před 5 200 lety se v jižní a střední Kalifornii začínají objevovat lidé genticky spříznění se severozápadním Mexikem. Jsou to zřejmě mluvčí uto-aztéckých jazyků, kteří do Kalifornie přišli ještě před zemědělci pěstujícími kukuřici. Jedinci z Baja California sdílejí více genemu s nejstaršími jedinci ze střední Kalifornie než s pozdějšími jedinci ze střední Kalifornie.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGGyPNrQxUJ5WFP5UfqpL-YKVxTpk2q2rLtFR1u_HEGjzYsVf-J3yTr3xh54bFbudP8ccotZNWFEXcP1NqJ_LNh-xwNk__UrZMZr5RaflI6u49kSIgePJqyioce1FvR75c4geV8P1s23hSEfzh13gGYvmCQUnytrLr3q7Y4FnUkgM27qz5F8AZYi8Ckf1U/s980/GenetickRelationsMexicoCalifornia.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="980" data-original-width="605" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGGyPNrQxUJ5WFP5UfqpL-YKVxTpk2q2rLtFR1u_HEGjzYsVf-J3yTr3xh54bFbudP8ccotZNWFEXcP1NqJ_LNh-xwNk__UrZMZr5RaflI6u49kSIgePJqyioce1FvR75c4geV8P1s23hSEfzh13gGYvmCQUnytrLr3q7Y4FnUkgM27qz5F8AZYi8Ckf1U/s320/GenetickRelationsMexicoCalifornia.jpg" width="198" /></a></div><div style="text-align: center;">Genetická příbuznost původních obyvatel Mexika a Kalifornie.</div><p>zdroj: <a href="https://www.nature.com/articles/s41586-023-06771-5.epdf">https://www.nature.com/articles/s41586-023-06771-5.epdf</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-34382021036892669172023-11-13T03:31:00.000-08:002023-11-13T03:31:45.093-08:00Fosilizované molekuly odhalují ztracený eukaryotický svět<p>Existují doklady o eukaryotických organismech starých 1 miliardu let (možná až 1.2 miliardy let). Podobně staré jsou i fosilní doklady o existenci lipidových molekul, které tvořily buněčnou membránu nejstarších buněk.</p><p>Dosud však bylo záhadou, proč nemáme alspoň žádné molekulární důkazy o existenci těchto molekul starší než 1 miliardu let. Eukaryotické buňky totiž vznikly podle molekulárních hodin mnohem dříve - před 1,6 miliardou let.</p><p>Zdá se, že tuto záhadu vyřešil tým vědců z Australské národní Univerzity. Organismy starší než 1 miliardu let totiž vytvářely jednodušší steroidní molekuly, než jaké známe dnes. Vědci je nazvali protosteroidy a skutečně se jim podařilo najít jejich fosilizované ostatky ve starých horninách. Dokonce zaznamenaly dvoufázový vývoj z těchto jednoduchých molekul na dnešní složitejší.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgo4KTD5vcXCvczlVne1Q87Lz2cj-nuLJXyvDS_6pOKwyONoHlap0xuM7XiPYiQ8qjr-laMAHmtmr1ujW7WZxDEilla8Ic3YAxO7ClGzsHK8ROajV18CdPABl1O58Vx1_FnK5y-SL0H7eKKsbwphzp7cvKyw1a7DWYtllNQEIMQ-l7T8wq3WGUYxSUlEf6i/s917/EucaryotesHistory.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="464" data-original-width="917" height="162" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgo4KTD5vcXCvczlVne1Q87Lz2cj-nuLJXyvDS_6pOKwyONoHlap0xuM7XiPYiQ8qjr-laMAHmtmr1ujW7WZxDEilla8Ic3YAxO7ClGzsHK8ROajV18CdPABl1O58Vx1_FnK5y-SL0H7eKKsbwphzp7cvKyw1a7DWYtllNQEIMQ-l7T8wq3WGUYxSUlEf6i/s320/EucaryotesHistory.jpg" width="320" /></a></div><p><a href="https://www.quantamagazine.org/fossilized-molecules-reveal-a-lost-world-of-ancient-life-20231023">https://www.quantamagazine.org/fossilized-molecules-reveal-a-lost-world-of-ancient-life-20231023</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-31196097941511665972023-10-20T01:55:00.000-07:002023-10-20T01:55:01.174-07:00Stopy lidí v Americe staré přes 20 tisíc let<p>Zkamenělé stopy lidí v národním parku White Sands v Novém Mexiku jsou staré skutečně 20-23 tisíc let. a en 13-16 tisíc, jak se díve soudilo. Je to tedy další z mnoha nálezů, které posouvají příchod lidí do Ameriky do doby před kulturu Clovis (před 13 500 lety). </p><p>O dalších jsme psali například <a href="https://pravek-t1.blogspot.com/2023/01/nastroje-paleoindianu-stare-16-tisic-let.html">zde</a> a <a href="https://pravek-t1.blogspot.com/2019/09/jak-uz-jsme-psali-drive-httppravek-t1.html">zde</a></p><p><a href="https://www.science.org/doi/10.1126/science.adh5007">https://www.science.org/doi/10.1126/science.adh5007</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-80117933681479759362023-10-20T01:07:00.003-07:002023-10-20T01:07:17.681-07:00Míšení neandrtálců a moderních lidí<p>Nová práce, která srovnávala genom lidí a neandrtálců zjisitila, že neandrtálci obahují přibližně 6% genů z populace moderních lidí. Tato část genomu pochází z archaické populace, která se odděla od současných moderních lidí před 270 tisíci lety a před 250 tisíci lety opustila Afriku.</p><p><a href="https://penntoday.upenn.edu/news/neanderthals-carried-genes-acquired-ancient-interactions-cousins-modern-humans">https://penntoday.upenn.edu/news/neanderthals-carried-genes-acquired-ancient-interactions-cousins-modern-humans</a></p><p>V této souvislosti je dobré připomenout jinou studii, která srovnávala chromozm Y denisovanů, neandrtálců a moderních lidí: <a href="https://pravek-t1.blogspot.com/2020/10/nova-srovnavaci-studie-genomu.html">zde</a>. Její závěr byl, že nenadrtálci získali chromozom Y, který se odděli od chromozomu moderních lidí před 350 tisíci let.</p><p>Na první pohled je zde rozpor rozdělení 350 tisíc let podle chromozomu Y versus 270 tisíc let od rozdělení genenomu podle nové studie. Je třeba si ale uvědomit, že rozdělení linie chromzomu Y neznamená rozdělení populace. Znamená to populační růst. Každá populace má pochopitelně řadu linií chromozomu Y, které mohou být od sebe oddělení desítky tisíc let. </p><p>Shrněme si tedy, co se kdy stalo:</p><p></p><ul style="text-align: left;"><li>Před 350 tisíci lety tedy došlo k populačnímu růstu (rozdělili se linie chromozomu Y) předků moderních lidí v Africe (před 320 tisíci lety vrcholilo příznivé klima doby meziledové). </li><li>Před 270 tisíci lety se populace zcela odělili (zřejmě kvůli ochlazení se skupiny lidí v Africe separovali a jedna z nich se ocitla více na severu), </li><li>Před 250 tisíc lety tato skupina pronikla na Blízký východ, kde se setkala s předky nenadrtálců a částečně se s nimi křížila.</li><li>Nejstarší nález neandrtálce pochází z Itálie a starý příbližně 250 tisíc let. O zmínění populaci archických moderních lidí pak už nemáme žádní sotpy, pouze nálezy nástrojů na Blízkém východě.</li></ul><p></p><p><br /></p><p><br /></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-50680549177895046292023-09-01T01:08:00.002-07:002023-09-01T02:18:45.539-07:00Původ indoevropských jazyků a ještě něco navíc<p>Původ indoevropských jazyků souvisí s <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Yamnaya_culture" target="_blank">Jámovou kulturou</a>, která se rozprostírala ve eurasijských stepích od řeky Prut až po řeku Ural na přelomu 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem. Z Invaze této kultury do Evropy a Asie pochází všechny dnes známé indoevropské jazyky. </p><p>Jenže mezi indoevropské jazyky patřila dnes již mrtvá jazyková rodina anatolských jazyků. Tato skupina má starší původ než je stáří Jámové kultury. Nejstarší zápis v anatolském jazyce (chetitštině) pochází z 18 století před naším letopočtem (je to vůbec nejstarší indoevropský text).</p><p>Archeologické doklady o přítomnosti společnosti, která tento text vytvořila (chetité) máme z přelomu 3. a 2. tisíciletí. Celá jazyková rodina je však ještě starší, podle odhadu lingvistů lze klást původ proto-anatolského jazyka do doby přibližně 3000 let před naším letopočtem.</p><p>Přibližně o dalších tisíc let dříve musel tedy existovat společný předek proto-anatolštiny a ostatních proto-idnoevropských jazyků, někdy označovaný jako proto-indo-chetitština. Poroto-indo-chetitština tedy pochází z nějaké starší kultury než je Jámová, ale ta z ní musela vzniknout.</p><p>Má se za to, že původ anatolských jazyků souvisí s kulturou <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Cernavod%C4%83_culture" target="_blank">Cernavoda</a> (4000 - 3200 BC) nebo s následnou kultury <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Ezero_culture" target="_blank">Ezero</a> (3300 – 2700 BC). Obě tyto kultury sídlily na západním pobřeží Černého moře, ale druhá z nich má prokazatelný vliv v Anatolii. Ostatně i doba rozdělení anatolských jazyků odpovídá spíše druhé kultuře - Ezero.</p><p>Předpokládejme tedy, že proto-anatolské jazyky souvisí s kulturou Ezero. Její původ je v předchozí kultuře Cernavoda, která zase navazuje na ukrajinskou kulturu <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Sredny_Stog_culture" target="_blank">Sredny Stog</a> (4500 – 3500 BC).</p><p>Anatolské jazyky se tedy odtrhly od proto-indo-evropských 4000 BC (v té době vznikla kultura Cernavoda na západním pobřeží Černého moře) a expandovaly do Anatolie v průběhu existence kultury Ezero (cca 3000 BC). To celkem dobře odpovídá také jazykovým analýzám.</p><p>Také z toho celkem logicky vychází, že proto-indoevropštinou (nebo také proto-indo-chetitštinou) mluvili lidé kultury Sredy Stog rozprostírající se podél spodního Dněpru v letech 4500 - 3500 BC. Na Stredny Stog navazuje o něco východnější kultura <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Repin_culture" target="_blank">Repin</a> (3900–3300 BCE), která je označována jako první fáze Jámové kultury - indoevropani bez anatolských jazyku.</p><p>Když si to shrneme, je to celkem jednoduché:</p><p></p><ul style="text-align: left;"><li>4500-3500 BC: proto-indoevropština (Sredny stog)</li><li>4000 BC: rozpad proto-indoevropanů na anatolské (kultura Cernavoda) a ostatní Indoevropské jazyky (kultura Repin a následná Jámová)</li><li>3000 BC: expanze anatolských jazyků do Anatolie a současně expanze Jámové kultury (současných indoevropských jazyků) do Eurasie.</li></ul><p></p><p>Genetický profil expanze indoevropanů známý z analýz archaických DNA také odpovídá genetickému profilu nálezů ostatků lidí kultury Sredny Stog. Tohle všechno je víceméně dobře známé a obecně přijímané (některé teorie se drobně liší). My ale budeme pokračovat hlouběji do minulosti. Narazíme tak na předka kultury Sredny Stog - kulturu <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Khvalynsk_culture" target="_blank">Chvalynsk</a> (c. 4900 – 3500 BC), která se nacházela v okolí Samarského ohybu řeky Volhy.</p><p>Lidem této kultury chyběla v genetickém profilu příměs prvních evropských zemědělců, kterou mají všichni první indoevropané i kultura Sredny Stog. Co je však ještě zajímavější, koncem 5. tisíciletí se lidé kultury Chvalynsk (podle testů archaické DNA) objevují na Balkáně na několika různých místech a zřejmě zde fungují jako elita.</p><p>Pokud bychom neměli lingvistické odhady expanze Indoevropských jazyků, vypadalo by to, že právě lidé kultury Chvalynsk stojí za jejich rozšířením. Ale expanze lidu kultury Chvalynsk je starší o více než 1000 let než expanze indoevropských jazyků.</p><p>Nicméně lidé kultury Chvalynsk byli příbuznými proto-indoevropanů z kultury Sredny Stog, dokonce byli jejich předky a zřejmě mluvili jazykem který se proto-indoevropštině podobal. Známe jazyk, který je na tom podobně. Je to jakýsi sestereský jazyk proto-indoevropštiny. Jedná se o dnes již vymřelou etruštinu. Etruština má většinu slov podobných proto-indoevropštině. Dokonce 90% jejích slov je podobných anatolským jazykům. (Zatímco indoevropské jazyky mají 3 rody, anatolské mají pouze 2: pohyblivý (živý) a nepohyblivý. Etruština má 2 rody stejné jako anatolské jazyky.)</p><p>Jsem přesvědčen, že expanze kultury Chvalynsk do Evropy před více než 6000 lety znamenala příchod proto-etruštiny (tyrhénské jazykové rodiny), která reprezentuje jakousi sesterskou jazykovou rodinu k proto-indoevropštině.</p><p>Rozpad živého rodu na ženský a mužský je jasnou ukázkou vlivu severovýchodní kavkazské jazykové rodiny bohaté na rody, jejímiž jazyky mluvili první zemědělci v Evropě, jejichž geny proto-indoevropané přijali v době po odtržení anatolských jazyků (4000 BC), u kterých se ještě zachovaly původní 2 rody (tak jako u etruštiny).</p><p>Pohled na osobní zájmena v etruštině odhaluje větší podobnost s uralskou jazykovou rodinou. Není divu. U indoevropských jazyku se předpokládá dávná příbuznost s uralskými. Etruština a indoevropské jazyky se oddělily zřejmě ještě v době (4500 BC), kdy podobnost s uralskými jazyky byla zřejmější a u etruštiny se zachovala.</p><p>Scénář je tedy (podle mne) následující:</p><p></p><ul style="text-align: left;"><li>7. tisíciletí BC: kultura <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Elshanka_culture" target="_blank">Elshanka</a> na střední Volze (první keramika v Evropě) - proto-indo-uralština, genetický profil <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Eastern_Hunter-Gatherer" target="_blank">EHG</a>.</li><li>6. tisíciletí BC: rozpad Elshanka na kulturu <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kama_culture" target="_blank">Kama</a> (severně) - proto-uralština a kulturu střední Volhy (proto-indo-etruština)</li><li>5. tisíciletí BC: na kulturu střední Volhy navazuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Samara_culture" target="_blank">Samarská</a> a následně <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Khvalynsk_culture" target="_blank">Chvalynská</a> kultura, lidé Chvalynské kultury přijaly geny z jihu příchozích kavkazanů (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Caucasus_hunter-gatherer" target="_blank">CHG</a>) pak expandují na západ do Evropy a tím se odděluje etruština (kultura <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Varna_culture" target="_blank">Varna</a>) od proto-indo-chetistštiny (kultura <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Sredny_Stog_culture" target="_blank">Sredny Stog</a>)</li><li>4. tisíciletí BC, rozpad proto-indo-chetitština (Sredny stog) na anatolské jazyky (Cerna voda) a proto-indoevropany (kultura Repin) - přijetí genů od prvních zemědělců (přijali profil <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Early_European_Farmers" target="_blank">EEF</a> a tím byl dokončen vznik profilu <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Western_Steppe_Herders" target="_blank">WSH</a> typických indoevrpanů, současně vznikly 3 gramatické rody). Proto-etruskové se z pobřeží Eejského moře vydávají do Itálie za nalezišti mědi, v Itálii vzniká kultura <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Rinaldone_culture">Rinaldone</a>, jejímiž nositely jsou předci Etrusků.</li><li>3. tisíciletí BC, expanze indoevropských jazyků do Evropy, Střední Asie a Jižní Sibiře (řada kultur)</li></ul><p></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-42638127114651074372023-08-24T00:34:00.003-07:002023-09-07T04:36:12.748-07:00Denisované, neandrtálci a další. Jak to celé bylo?<p>Archeogenetika v posledních letech znacně pokoročila a vpodstatě zastínila vlastní archeologii při výzkumu vývoje člověka. Je tedy na čase si udělat krátký přehled o tom, co dnes víme o vývoji člověka za poslední 1 milión let.</p><p>Podle analýzy DNA víme, že zhruba pred 1 miliónem let žil předek moderních lidí, neandrtálcu a denisovanů. Ten prožíval celkem úspešné obodbí, jeho populace rostla a expandoval i mimo Afriku. Předpokládáme, že žil v Africe, protože se dotud šíří nová technologie výroby nástrojů <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Acheul%C3%A9en" target="_blank">Acheuléen</a>.Ta se v Evropě poprvé objevuje před 900 lety. Z pozdější doby, před 800 tiscí let, pak známe ze Španělska dokonce lebku, která byla příhodně pojemenována jako <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Homo_antecessor" target="_blank">Homo antecessor</a>. Analýza bílkovin jeho zubní skloviny prokázala, že má skutečně nejblíže k předkům neandrtálců, moderních lidí a denisovanů.</p><p>Ze zbytku světa známe z této doby pouze staršího <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clov%C4%9Bk_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD" target="_blank">Homo erekta</a>. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOxA_Be863Fmv_t2X3XMBOT-7GIvOFw5PKMt8vCW_MR3XQmA4lWFmqhPPqfS4znS5t_FF0lYyNwxQBs-f6kxq4YPp0SIolbOptG0zJ-EKmkMm7J_pzSzquFznSCqh1ktum8BqX__uTLlxy900tFePxfW8HRrqmfmHubA_8hsfGVJ5qBs5V1vl2-k0VhJ_C/s526/1m_new.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="526" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOxA_Be863Fmv_t2X3XMBOT-7GIvOFw5PKMt8vCW_MR3XQmA4lWFmqhPPqfS4znS5t_FF0lYyNwxQBs-f6kxq4YPp0SIolbOptG0zJ-EKmkMm7J_pzSzquFznSCqh1ktum8BqX__uTLlxy900tFePxfW8HRrqmfmHubA_8hsfGVJ5qBs5V1vl2-k0VhJ_C/s320/1m_new.png" width="320" /></a></div><div style="text-align: center;">situace před 1 miliónem let</div><p>Před 750 tisíci lety se oddělil <a href="https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.03.09.983445v1" target="_blank">chromozm Y</a> moderních lidi (Homo sapiens) a neandrosovanů (předků nenandrtálců a denisovanů). To znamená, že populace rostla a potomci tohoto růstu v mužské linii se dochovali až do doby, ze které je dokážeme analyzovat.</p><p>Před 630 tisíci lety vrcholila doba ledová, bylo chladno a sucho. Nepříznivé podmínky nutily naše předky v Africe k inovacím. V této době byl vynalezen oštěp. Jeho hroty (technologie acheuleén mod 3) se začínají objevovat po celé Africe. S nástupem příznivého klimatu v době meziledové před 620 tisíci lety migrují z Afrika do Eurasie předci neandrtálců a denisovanů representovaní druhem <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Homo_heidelbergensis" target="_blank">Homo heidelbergensis</a>. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Mauer_1" target="_blank">Nejstarší lebka</a> je z Německa a je stará 600 tisíc let. Z Etiopie pochází podobně stará lebka s názvem <a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Bodo-Sch%C3%A4del" target="_blank">Bodo</a>, která je Homo heidelbergensis podobná. Může klidně patřit předkům moderních lidí nebo jim příbuzné populaci. </p><p>Neandrosované (Homo heidelbergensis) se na své cestě z Afriky setkali se staršími Homo erekty a došlo ke vzájemnému křížení. Neandrosované tak <a href="https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aay5483" target="_blank">přijali část genomu starších erektů</a> (nevíme jistě jestli to byli erektové, ale je to populace, která se odddělila od moderních lidí před zhruba 2 milióny let). Ale nezůstalo jen u toho. Neandrosované získali totiž <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Mitochondri%C3%A1ln%C3%AD_DNA" target="_blank">mitochondriální DNA</a> (která se dědí puze od matky) od populace, která se oddělila od moderních lidí před 1 milónem let. Jasným kandidátem na tuto populaci je výše zmíněný Homo antecessor.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhj7LXIY0AmJf61H2c_Mr_d99RgUMW-XLlXm-7EMwZZOSg31K2HMFUpXyiIOWt-Z7ezgxmUqqi8bFBV_vc8ioAzSNotZJnMSFKmPKSKBJTQVu6LkzJU-Qs_s29Z8QpG3AfLdotYhBa80XWPyvwbfY0jicY4_D3alKu05tUu31hWP3Ocb-Y_X7RIwvR8aZDa/s526/600k_new%20(1).png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="526" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhj7LXIY0AmJf61H2c_Mr_d99RgUMW-XLlXm-7EMwZZOSg31K2HMFUpXyiIOWt-Z7ezgxmUqqi8bFBV_vc8ioAzSNotZJnMSFKmPKSKBJTQVu6LkzJU-Qs_s29Z8QpG3AfLdotYhBa80XWPyvwbfY0jicY4_D3alKu05tUu31hWP3Ocb-Y_X7RIwvR8aZDa/s320/600k_new%20(1).png" width="320" /></a></div><div style="text-align: center;">Situace před 600 tisíci lety</div><p>Před 400 tisíci lety (tedy v holsteinské meziledové době) došlo k rozdělení neandrosovanů na <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Neanderthal" target="_blank">neandrtálce</a> a <a href="https://en.m.wikipedia.org/wiki/Denisovan" target="_blank">denisovany</a>. Nabízí se souvislost právě s příznivým klimatem meziledové doby a populačním růstem neandrosovanů, kterým bylo toto rozdělení způsobeno.</p><p>Protože většina nálezů Homo heidelbergensis pochází z Evropy, zdá se že právě odtud migrovala skupinka raných denisovanů do Asie, kde podruhé během svého vývoje <a href="https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aay5483" target="_blank">přijali genom erektů</a>.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhM0gAYkgSZsL9FDHkUZUHmy2OW2H6zdz7ZK8_da_1P09-2SmYwK84Ogv1Y4m7VULMMVRpsnuMr-xmD23cEBkjG4hEbPjnNziiB6XXaqzqfhx7qUaJ0KFiRICWcorW2TOuiLxwMc6T06h2BdxfcgCirMtmoOGOlpWF17B5FoMakpsgPiurdshlaAHa3CFzy/s526/400k_new.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="526" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhM0gAYkgSZsL9FDHkUZUHmy2OW2H6zdz7ZK8_da_1P09-2SmYwK84Ogv1Y4m7VULMMVRpsnuMr-xmD23cEBkjG4hEbPjnNziiB6XXaqzqfhx7qUaJ0KFiRICWcorW2TOuiLxwMc6T06h2BdxfcgCirMtmoOGOlpWF17B5FoMakpsgPiurdshlaAHa3CFzy/s320/400k_new.png" width="320" /></a></div><div style="text-align: center;">Situace před 400 tisíci lety</div><p>Mezitím se v Africe rozrůstá populace předků moderních lidí. Na severu Afriky, v Maroku, byla <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Sal%C3%A9_cranium" target="_blank">nalezena lebka</a>, která se hodně podobá moderním lidem, lze ji označit za archaického moderního člověka. Ti před 350 tisíci lety pronikají mezi neandrtálce do Evropy, a <a href="https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aay5483" target="_blank">obohacují je o svou DNA</a>.</p><p>Dokonce dochází k zajímavé situaci, kdy se obě pohlavně specifické genetické linie (chromozm Y a mitochondrální DNA) od moderních lidí prosazují mezi nenadrtálci a ti postupně ztrácí svoje vlastní (naposledy doložené u <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Miguel%C3%B3n" target="_blank">Homo heidelbergensis sterého 430 let</a>). </p><p>Před 300 tisíci lety se denisované objevují na jižní Sibiři. Víme to pouze ze <a href="https://www.science.org/content/article/ancient-siberian-cave-hosted-neanderthals-denisovans-and-modern-humans-possibly-same" target="_blank">sebrané DNA</a>. Jiná část denisovanů směřuje do jihovýchodní Asie, kde se později (před 25 tisíci lety) smísí s moderními lidmi.</p><p>Je zajímavé, že se následně v Číně (zhruba na cestě ze střední Sibiře do jihovýchodní Asie) objevuje řada nových moderních lebek (jedna také v Indii), které jsou podobné jak dřívějším erektům, tak nesou některé moderní znaky. Jedná se o tyto nálezy: </p><p></p><ul style="text-align: left;"><li><a href="https://en.m.wikipedia.org/wiki/Dali_Man">Dali</a> stáří 260 tisíc let, Shaanxi, střední Čina</li><li><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Homo_longi" target="_blank">Homo longi</a> dračí muž, 150-300 tisíc let, severovýchodní Čína</li><li><a href="https://en.m.wikipedia.org/wiki/Xiahe_mandible">Xiahe</a> čelist stará přibližně 160 tisíc let, severovýchdoní Tibet</li><li><a href="https://en.m.wikipedia.org/wiki/Hualong_Cave">Hualong</a> 300 tisíc let, střed Číny </li><li><a href="https://en.m.wikipedia.org/wiki/Jinniushan">Jinniushan</a> 260 tisíc let, Liaoning, asi žena, podobné Dali</li><li><a href="https://en.m.wikipedia.org/wiki/Penghu_1">Penghu</a> čelist vylovená z moře uTaiwanu, 70-190 tisíc let, podobná čelisti Xiahe</li><li><a href="https://anthropology.iresearchnet.com/narmada-man/">Narmada</a> Indie, část horní lebky stará 150-300 tisíc let</li></ul><p></p><p>S jistotou víme, že čelist Xiahe patřila denisovanovi ze sibiřské skupiny (to prokázala analýza proteinů) a čelist Penghu je jí velmi podobná. Homo longi a ostatní lebky, či jejich části, jsou si vzájemně podobné. Je tedy velmi pravděpodobné, že se jedná o Denisovany. Dokud ale nemáme molekulární analýzu, nemůžeme to říct s jistotou (kromě čelisti Xiahe), protože denisovany známe pouze podle DNA a zubů.</p><p>Analýza morfologie zubů ukázala, že zuby ze tří výše zmíněných lebek se svou <a href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9114389/" target="_blank">morfologií podobají</a> zubu denisovana starého 150 tisíc let nalezeného v Laosu.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbx1QcqNYdMphZng17MsWrpib_l6MNMhL0QQ3hpjQLNHlJH397WhcSnYI8M1QHUlHLmUN6NNerttL9nl8ysgK96meiAlU0sTHbEuAem8xo6VLJUfTFH4M4rCbPam6G0y2IVmEqObd3ggnPVjpOCzxdxpac9BdJ_VADtkHfMlCSI_idlHkOnFs6RIwPgSjp/s526/300k_new%20(1).png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="526" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbx1QcqNYdMphZng17MsWrpib_l6MNMhL0QQ3hpjQLNHlJH397WhcSnYI8M1QHUlHLmUN6NNerttL9nl8ysgK96meiAlU0sTHbEuAem8xo6VLJUfTFH4M4rCbPam6G0y2IVmEqObd3ggnPVjpOCzxdxpac9BdJ_VADtkHfMlCSI_idlHkOnFs6RIwPgSjp/s320/300k_new%20(1).png" width="320" /></a></div><div style="text-align: center;">situace před 300 tisíci lety</div><p><br /></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-64794840153778999682023-08-18T04:14:00.003-07:002023-08-18T04:14:26.141-07:00Změny genetických profilů mezolitu a neolitu východní Evropy<p>Přechod od mezolitu k neolitu proběhl z pohledu genetiky ve východní Evropě podobně jako ve střední a západní. Místní populace byla z většiny nahrazena nově příchozími zemědělci. Vyjímkou je dolní tok Dněpru. V tého oblasti zůstal přechod od mezolitu k neolitu bez výrazné genetické změny. Jinými slovy: místní mezolitičtí lovci <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dnieper%E2%80%93Donets_culture">Dněpr-Doněcké kultury</a> začali před 7200 lety s pastevectvím a před 6200 lety se zemědělstvím sami bez výrazného míšení se zemědělci, kteří přicházeli tou dobou do východní Evropy z Blízkého východu. Před 10 500 až 6 000 lety je genetický profil lidí žijíchích v povodí dolního Dněpru stejný. Změna nastala až s příchodem prvních indoevropanů před 5 500 lety, když se objevila nová kultura <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Sredny_Stog_culture" target="_blank">Sredny Stog</a>.</p><p><a href=" https://www.nature.com/articles/s42003-023-05131-3">https://www.nature.com/articles/s42003-023-05131-3</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-32223426676203160282023-06-19T01:10:00.004-07:002023-11-02T08:17:08.564-07:00Nejstarší skupinou živočichů jsou žebernatky<p><span style="font-family: inherit;">Žebernatky (<span style="background-color: white; color: #202122; font-size: 14px;">Ctenophora</span>) jsou považovány spolu s mořskými houbami (Porifera) za nejstarší skupinu živočichů. Která z nich je ale starší, která se oddělila od společného rodokmenu jako první? Dlouhou dobu se mělo za to, že jsou to houby, protože jsou primitivnější - nemají nervovou soustavu ani svaly. Nyní se ale ukazuje, že žebernatky jsou zřejmě straší. Existují k tomu dva velmi dobré důvody</span></p><p></p><ul style="text-align: left;"><li><span style="font-family: inherit;">Organizace chromozomů, což je velmi pomalá změna genetické struktury organismu, je u žebernatek podobná ještě primitivnějším organismům jako jsou Mesomycetozoea (ichthyosporean) či Choanoflagellate. Naopak mořské houby mají stukturu chromozomů podobnou vyšším živočichům (<a href="https://news.berkeley.edu/2023/05/17/what-did-the-earliest-animals-look-like/">https://news.berkeley.edu/2023/05/17/what-did-the-earliest-animals-look-like/</a>).</span></li><li><span style="font-family: inherit;">Nervová soustava žebernatek se zřejmě vyvinula nezávisle na nervové sosutavě vyšších živočichů (<a href="https://www.science.org/doi/10.1126/science.339.6118.391-a">https://www.science.org/doi/10.1126/science.339.6118.391-a</a>).</span></li></ul><p></p><p><br /></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-52342775332414294682023-06-13T06:20:00.001-07:002023-06-13T06:20:25.264-07:00Neolitizace severozápadní Afriky<p>Příchod zemědělců do severozápadní Afriky (dnešní Maroko a okolí) nebyl tak přímočarý, jak jsme se dosud domnívali. Podle nejnovější genetické analýzy se ukazuje, že lovci a sběrači žijící v Maghrebu před přídchodem zemědělců byli poměrně genetický izolovaní. Před 7500 lety přišli první zemědělci, kteří byli velmi podobní nejstarším zemědělcům Evropy (čas jejich přídchodu je podobný době, kdy se objevili na Iberském poloostrově). Ovšem místní obyvatelstvo se rychle přizpůsobilo novému způsobu života a jen o pár staletí později ve vnitrozemí dnešního Maroka žili zemědělským způsobem života lidé geneticky příbuzním původním lovcům a sběračům.</p><p>Situace se ale změnila před přibližně 6300 lety, kdy do oblasti přišli pastevci původem z Levanty. Ti poměrně rychle začali dominovat celé oblasti. Není pochyb o tom, že tato třetí skupina přinesla do severozápadní Afriky <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Berbersk%C3%A9_jazyky">berbeské jazyky</a>. Co se týká prvních zemědělců z Evropy ti mohli mluvit jazykem příbuzným <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Baski%C4%8Dtina">baskičtině</a>.</p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbK6K3b9PManphFS8Il8Gvau5tly2s6s4t3Z-vtpk5eR4ZqnPhq4O9qzZ7aUWTEugIK29Tercm9GObNO7XJJ5nu3XSiLIPdTqG3EzxBpj0A71EDtUQb2UZVZfqdYQwPI5GrHVa_Zs2LBiau8ij_-6aYjIWk0AtXl46KcA_Cc60bVnfXdyu4G5ddu90Jw/s1086/NeolitizationOfNorthWestAfrica.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="538" data-original-width="1086" height="198" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbK6K3b9PManphFS8Il8Gvau5tly2s6s4t3Z-vtpk5eR4ZqnPhq4O9qzZ7aUWTEugIK29Tercm9GObNO7XJJ5nu3XSiLIPdTqG3EzxBpj0A71EDtUQb2UZVZfqdYQwPI5GrHVa_Zs2LBiau8ij_-6aYjIWk0AtXl46KcA_Cc60bVnfXdyu4G5ddu90Jw/w498-h198/NeolitizationOfNorthWestAfrica.jpg" width="498" /></a></div><div style="text-align: center;">Grafické znázornění pohybu obyvatel v průběhů neolitizace</div><p><br /></p><p><a href="https://www.nature.com/articles/s41586-023-06166-6">https://www.nature.com/articles/s41586-023-06166-6</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-76618635621358362292023-06-07T01:09:00.000-07:002023-06-07T01:09:43.175-07:00Moderní lidé pochází z více afrických skupin<p>Původ moderních lidí Homo sapiens je stále v detailech nejasný. Z pohledu morfologie vznikl <b>Homo sapiens</b> v Africe před přibližně 300 tisíci lety. Z pohledu genetiky před zhruba 200 tisíci lety. Genetici však upozorňují na to, že geny moderních lidí obsahují části, které svědčí o příměsi jiných poddruhů rodu Homo. Tyto příměsy se měly dostat do našeho genomu hned v počátcích jeho vývoje. </p><p>Nová genetická studie, která do genetického modelu lidstva přidává nové vrozky genů příslušníků afrického kmene Nama (pozoruhodný svou vysokou genetickou vriabilitou) naznačuje, že tomu tak být nemuselo. Podle nového modelu se dvě nebo více slabě geneticky diferencovaných populací mísilo po statisíce let. Ale před 120-135 tisíci lety došlo k prvnímu výraznějšímu rozdělení. Poté ale stále docházelo k migraci mezi těmito dvěma hlavními skupinami. Takový model dává lepší výsledky než příměs archických populací.</p><p><a href="https://www.nature.com/articles/s41586-023-06055-y">https://www.nature.com/articles/s41586-023-06055-y</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-56884141190879983222023-05-05T06:29:00.001-07:002023-05-05T06:29:13.533-07:00Piktové byli podle DNA Keltové<p>Záhadní <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Piktov%C3%A9" target="_blank">Piktové</a>, kteří žili ve Skotsku až do ranného středověku jsou některými považováni za předindoevropské obytele Brtánie. Podle analýzy skromných nápisů, osobních a mísních jmen, které lze považovat za původem piktské to ale vypadá spíš na to, že piktové byli Kelti příbuzní Welšanům.</p><p>Nová analýza DNA ostatků z piktských hrobů ukazuje, že se Piktové skutečně vůbec nelišili od ostatních britů z doby bronzové - tedy od Keltů.</p><p><a href="https://journals.plos.org/plosgenetics/article?id=10.1371/journal.pgen.1010360">https://journals.plos.org/plosgenetics/article?id=10.1371/journal.pgen.1010360</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-2120026589169884772023-05-05T06:21:00.002-07:002023-05-05T06:21:30.837-07:00Tři migrační vlny moderních lidí při osidlování Evropy v paleolitu<p>Již dříve jsem psali o tom, že <a href="http://pravek-t1.blogspot.com/2022/02/homo-sapeins-v-evrope-o-10-tisic-let.html" target="_blank">moderní lidé přišli do Evropy o 10 tisíc let dříve</a> než se obecně soudí (tedy před 55 tisíci lety). Po důkladném prozkoumání paleolitických nástrojů v Evropě dospěla nová studie k závěru, že ve skutečnosti proběhly 3 migrační vlny moderních lidí do Evropy.</p><p></p><ul style="text-align: left;"><li>První vlna se odehrála před zmiňovanými 55 tisíci lety a jejím výsledkem je technologie Neronian, který se nachází v jihovýchodní Francii, a ve střední Evropě (Morava, Slovensko, JV Polsko a SZ Ukrajina)</li><li>Druhá vlna proběhla před 45 tisíci lety a jejím výsledkem je technologie Châtelperronian ve většině Francie, v severním Španělsku a na jihu Rumunska</li><li>Třetí migraci tvořili lidé, kteří do Evropy přinesli před 43 tisíci lety technologii <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Aurignacian">Protoaurignacian</a></li></ul><p></p><p>První dvě migrace přicházely na území osídlené neandrtálci, a tak nebyly zcela úspěšné. Krátce po třetí migraci proběhla <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Monte_Vulture" target="_blank">velká sopečná exploze</a>, která zřejmě výrazně snížila populace obou lidských druhů v Evropě. Moderní lidé se po erupci zotavili lépe než domorodí neandrtálci a Evropu pak ovládli.</p><p>Z druhé migrační vlny známe jedince s analyzovanou DNA. Jedná se o nález <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Bacho_Kiro_cave" target="_blank">Bacho Kiro</a> v Bulharsku. DNA analyzovaná z českého nálezu z jeskyně Zlatý kůň je ještě starší a mohlo by se jednat o potomka první vlny. Jeho stáří je podbné jako u Bacho Kiro, ale vypadá to, že se se jedná o několik tisíc let geneticky starší populaci. Může se tady jednat o relikt první migrační vlny. Třetí migraci nejlépe reprezentuje vzorek DNA <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Goyet_Caves" target="_blank">GoyetQ116-1</a> z Belgie.</p><p>Další významnou změnou v Evropě pak byl příchod <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Gravettien" target="_blank">Gravettienu</a> z východu před 30 tisíci lety. Nositelem této kultury byli lovci mamutů, které známe z jižní Moravy.</p><p><a href="https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0277444">https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0277444</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-45775474669880909582023-03-09T08:53:00.006-08:002023-08-17T07:11:08.658-07:00Paleogenomika nejstarších evropských lovců-sběračů<p>Analýza genomů 356 evropských lovců a sběračů, kteří žili před 35 000 až 5 000 lety, naznačuje, že <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Gravettien">gravettienskou kulturu</a> (před 33 000 až 26 000 lety) tvořily dvě geneticky odlišné skupiny. Jedna z těchto skupin, nazvaná Fournol podle naleziště ve Francii, žila ve Francii a Španělsku, zatímco druhou, pojmenovanou Věstonice, známe z České republiky a Itálie. Fournolové pocházeli ze starších aurignacienů, kteří žili v Evropě před 43 000 až 33 000 lety. Předci Věstonic však pocházeli ze západního Ruska. Studie také naznačuje, že Fournol přežil poslední ledovcové maximum, ale Věstonice vymřely. Dříve se předpokládalo, že Věstonice žili v Itálii během posledního ledovcového maxima a jejich potomci po ústupu ledovců vytvořili <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Epigravettian">epigravettskou kulturu</a>. Tu však zřejmě vytvořili migranti z Balkánu před 17 000 lety. Po konci doby ledové, když se lesy rozšířily po Evropě, asi před 14 000 lety, epigravettiáni migrovali na sever a vytlačili potomky Fournolů, kteří vymřeli.</p><p><a href="https://www.nature.com/articles/s41586-023-05726-0">https://www.nature.com/articles/s41586-023-05726-0</a></p><p>Současně byla zveřejněna práce, která potvrzuje to, co bylo řečeno výšše. Genom jedince označeného Malalmuerzo (podle jména jeskyně v Andalusii) pochází z vrcholu doby ledové (23 tisíc let) a spojuje populaci západního aurignacienu (Fournoly) s pozdějšími obyvately západní Evropy v době poledové.</p><p><a href="https://www.nature.com/articles/s41559-023-01987-0">https://www.nature.com/articles/s41559-023-01987-0</a></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEY6ZFbqpfqTFznjV3TkocnFV6rvvM0sZCCQUC34jLB-eHqEajlLdGBiwWmr42qZLdgLFwod5fs4fLfH962nwUb5p5n2N-hYpDWWpUSjVzD6NgnQuK_JVWo5IOLFSBsgrI7lPbpZ_x5MiH6ZJUkE6-vG9Xxh7eFUwaHl_gEYnUa4luPgACFKYy2ieRVg/s1141/LastGalcialPopulation.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="757" data-original-width="1141" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEY6ZFbqpfqTFznjV3TkocnFV6rvvM0sZCCQUC34jLB-eHqEajlLdGBiwWmr42qZLdgLFwod5fs4fLfH962nwUb5p5n2N-hYpDWWpUSjVzD6NgnQuK_JVWo5IOLFSBsgrI7lPbpZ_x5MiH6ZJUkE6-vG9Xxh7eFUwaHl_gEYnUa4luPgACFKYy2ieRVg/s320/LastGalcialPopulation.jpg" width="320" /></a></div><div style="text-align: center;">Na obrázku vidíme přibuznosit jednotivých populací a strom jejich vývoje v čase. Na vývojovém stromě je vidět, že i populace Fournol je tvořena ze 71% migrací z východu a pouze z 29% z původní evropské populace (reprezentovaná nálezem <a href="https://www.nature.com/articles/s41559-021-01443-x">Zlatý kůň</a> z Berounska)</div><p><br /></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-15323306347862829602023-02-08T03:16:00.005-08:002023-02-15T07:24:06.716-08:00Původ gruzínštiny a karvelské jazykové rodiny<p>Gruzínština patří do jihokavkazské jazykové rodiny (lépe <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kartvelian_languages" target="_blank">kartvelské rodiny</a>). Tato skupina 4 jazyků, kde co do počtu mluvčích jasně dominuje gruzínština, je silně ovlivněna okolními jazyky hlavně ze <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Northwest_Caucasian_languages" target="_blank">severozápadní kavkazské rodiny</a>, které zřejmě tvoří substrát kartvelské rodiny, nebo tuto jazykovou rodinu hned při svých počátcích silně ovlivnily. Základ <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Proto-Kartvelian_language" target="_blank">kartvelského porotojazyka</a> má však blízko k indoevropským jazykům a zcela se liší od svých kavkazských sousedů.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyPdAWOBmOqJoaWujGVYLQ24BoRF56EhY8Wh0jisOoO6n1645Gg9lLpVuYb9We3q87dftB3tpZCoa_hUouCNEZNVpzNv-xd2BnepagXDtB37c4IKXbl_jno1aRgPIzIor97m4RgX3P3bjgfR1zC1sv8SX38PXxc6g7zGmC23nK4gLYiRsKLEtwzB6AAg/s1280/Kartvelian_languages.svg.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="891" data-original-width="1280" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyPdAWOBmOqJoaWujGVYLQ24BoRF56EhY8Wh0jisOoO6n1645Gg9lLpVuYb9We3q87dftB3tpZCoa_hUouCNEZNVpzNv-xd2BnepagXDtB37c4IKXbl_jno1aRgPIzIor97m4RgX3P3bjgfR1zC1sv8SX38PXxc6g7zGmC23nK4gLYiRsKLEtwzB6AAg/s320/Kartvelian_languages.svg.png" width="320" /></a></div><div style="text-align: center;">Mapa výskytu současných kartvelských jazyků</div><p>Na otázku kdy a jak se předci Gruzínců, nebo lépe kartvelské jazykové rodiny, dostali do oblasti dnešní Gruzie, může odpovědět analýza pravěkých kultur, genetická, a také lingvistická analýza.</p><p>Začněme linvgistikou. Nejstarš větví evolučního vývoje kartvelských jazyků je <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Svan%C5%A1tina" target="_blank">svanština</a>. Ta se od ostatních jazyků oddělila v polovině třetího tisíciletí př.n.l (<a href="https://muse.jhu.edu/article/451581/pdf" target="_blank">1</a>). To znamená, že předci mluvčích celé rodiny přišli na Kavkaz ve třetím tisícíletí př.n.l nebo dříve. Zajímavý ja také fakt, že Svanové žijí v horské oblasti severozápadní Gruzie a sousedí s ještě západnějšími Abcházci, kteří patří do <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Northwest_Caucasian_languages" target="_blank">severozápadní kavkazské rodiny</a>. K další změně došlo v polovině prvního tisíciletí, kdy se rozděly další 2 skupiny: vlastní gruzínština na východě Gruzie a zanské jazyky na západě. Vypadá to, jako by došlo ke skutečnému osídlení celé dnešní Gruzie, jako by předci obou těchto skupin sestoupili na jih ze severních hor a osídlili nížíny řek Rioni a Kura.</p><p>Podívejme se ale, co se odehrálo ve zmiňovaném 3 tisíciletí před naším letopočtem nebo před tím na západě Kavkazu. V druhé polovině 4. tisíciletí v celé oblasti dominuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Maykop_culture">Majkopská kultura</a>. Ta má však svoje jádro na sever od Velkého Kavkazu a je většinou spojována s původem <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Northwest_Caucasian_languages" target="_blank">severozápadní kavkazské rodiny</a>, nezdá se že by to byl zhodný kandidát na předky mluvčích kartvelských jazyků. Bližší pohled ukazuje, že Majkopská kultura nebyla sama a koncem 4. tisíciletí, ale hlavně v průběhu 3. tisíciletí se na západě Kavkazu objevuje také <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dolmens_of_Abkhazia" target="_blank">kultura megalitických horbů</a>. Ta je rozšířena v malé oblasti podél pobřeží Černého moře od Azovskéh moře až do Abcházie. To vypadá jako náš hledaný kandidát, protože jižní část oblasti výskytu této kultury se téměř kryje s nejstarší větví kartvelské jazykové rodiny.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6cTiJIjDpKfDqvYJ_aGnNldk75lkzxl4UtaQoW9brqN5UzBQKBJCPlxVorZe9XXNQxRXRRm8SSLEMAXMRN3Ufa1-3YNLaNvCDpsC0zZs8znm5jBfIzl_l5W22xA0De06SfXjOrFQLArDcPrazGrdGI8adrbnBWyq_pw9lD6ymOtLyOabaPCuXr0CSSg/s966/Maykop_and_megalits.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="520" data-original-width="966" height="172" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6cTiJIjDpKfDqvYJ_aGnNldk75lkzxl4UtaQoW9brqN5UzBQKBJCPlxVorZe9XXNQxRXRRm8SSLEMAXMRN3Ufa1-3YNLaNvCDpsC0zZs8znm5jBfIzl_l5W22xA0De06SfXjOrFQLArDcPrazGrdGI8adrbnBWyq_pw9lD6ymOtLyOabaPCuXr0CSSg/s320/Maykop_and_megalits.jpg" width="320" /></a></div><div style="text-align: center;">Mapa rozšíření majkopské kultury a megalitických hrobů</div><p>Jaký je původ této kultury? Nebyla příliš intenzivně studována, ale souhrn, který se obejvuje v této studii (<a href="https://www.researchgate.net/publication/270183361_Shepsi_the_Oldest_Dolmen_with_Port-Hole_Slab_in_the_Western_Caucasus" target="_blank">2</a>) naznačuje 3 možnosti původu této kultury.</p><p></p><ol style="text-align: left;"><li>Podbnosti keramiky a pohřebního ritu, ukazují na spojitost s <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kultura_kulovit%C3%BDch_amfor" target="_blank">kulturou kulovitých amfor</a></li><li>Existence dolmenů naznačuje středomořský původ</li><li>Původ na sever od Kavkazu podle podobnosti ve stavbě pohřebních komor</li></ol><div>Podívejme se nyní na třetí nejexaktnější zroj informací o pohybu pravěkých populací - genetiku (<a href="https://eurogenes.blogspot.com/2019/04/armenians-vs-georgians_12.html" target="_blank">3</a>). Podle ní se současní Gruzínci příliš neliší od svých jižních sousedů - Arménů. Oba národy zdědily většinu genů od populace kultury <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kura%E2%80%93Araxes_culture">Kura-Araxes</a>, která se nacházela ve 4. tisíciletí před naším letopočtem na úzmí dnešní Gruzie a Arménie. Lidé této kultury, ale rozhodně nemluvili ani kartvelským ani arménským jazykem. Každý z těchto dvou moderních národů později přijal další geny, které měli zřejmě vliv na to jakým jazykem dnes mluví. Arméni získali přímes genů, které se podobají mínojským řekům. Gruzínci přijaly geny, které se překvapivě nejvíce podobají genům lidu <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kultura_kulovit%C3%BDch_amfor" target="_blank">kultury kulovitých amfor</a>. Tato kultura má ze 70% genetický profil prvních evropských zemedělců a z 30% profil západoevropských lovců.</div><div><br /></div><div>Genetika tedy potvrdia hypotézu 1 o původu kultury megalitických hrobů a ukázala, že původ kartvelské jazykové rodiny musíme hledat překvapivě až v dnešním Polsku v polovině 4. tisícileté před naším letopočtem, kde v té době vazniká kultura kulovitých amfor. Ta se rozšířili až na Ukrajinu a odtud před zhruba 3 tisíci lety na západní pobřeží Černého moře, kde zřejmě pod vlivem majkopské kultury začali lidé stavět megalitické stavby. Postupně osídlili hory jihozápadního Kavkazu a odtud se v průběhu prvního tisíciletí (už bez Svanů) vydali dále na jih do dnešní Gruzie.</div><div><br /></div><div>Existuje několik slov, které má proto-kratvelský a proto-indo-evropský jazyk podobné. Indo-evropská jazyková rodina má původ ve středoasijských stepích před 5500 lety a je spojována se specifickou genetickou komponentou <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Western_Steppe_Herders" target="_blank">západních stepních pastevců</a>. Tato komponenta se ve velmi malé míře objevuje také u lidu <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kultura_kulovit%C3%BDch_amfor" target="_blank">kultury kulovitých amfor</a>. Pravdou je, že i jejich hmotná kultura je ovlivněna kulturami ze stepí z východu. Pokud byla ovlivněna hmotná kultura, mohl být ovlivněj i jejich jazyk. Lid <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kultura_kulovit%C3%BDch_amfor" target="_blank">kultury kulovitých amfor</a> mluvící proto-kartvelštinou mohl tedy převzít některá slova z východních stepí, kde se mluvilo proto-indoevropštinou, po přesunu na Kavkaz však byl více ovivněn místními kavkazskými jazyky.</div><div><br /></div><div>Kartvelská jazyková rodina je řazena mezi <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Nostratic_languages" target="_blank">nostratické jazyky</a> a patří mezi jeho nejstarší větve (<a href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3666749/" target="_blank">4</a>). Pokud je původ nostratických jazyků kladen někam do oblasti íránské vysočiny a Střední Asie, pak by odtržení kartvelské větve a příchod pre-proto-ketrvelských jazyků do Evropy mohlo znamenat objevení se keramiky u mezolitických lovců východní Evropy. Keramika se totiž začala objevovat v 7 tisíciletí př. n. l ve střední Asii a v 5. tisíciletí př. n. l. ji začala vyrábět <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Neman_culture" target="_blank">němenská kultura</a>, která dominovala oblasti východního Polska a ovládala obchod s pazourkem v širokém okolí. Také mezolitická <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Janis%C5%82awice_culture">janislawická kultura</a> přetrvala na východě Polska až do doby kulovitých amfor.</div><div><br /></div><div>Je možné že přechod lidí mezolitických kultur ke kultuře kulovitých amfor a přechod na zemědělství se obešel bez změny jazyka. Respektive proto-kartvelština mohla být ovlivněna jazykem podobným baskičtině (ta se předpokládá u prvních zemědělců v Evropě) (<a href="https://www.languagesoftheworld.info/russia-ukraine-and-the-caucasus/georgian-language-related-basque-another-european-outlier.html" target="_blank">5</a>). Je ale těžké odlišit tento hypotetický vliv od pozdějšího vlivu kavkazských jazyků, které mají s baskičtinou teké blízký vztah.</div><div><br /></div><div>Každopádně není bez zajímavosti, že v rekonstruované proto-kartvelštině se "voda" řekne "cqa". V Polsku a na Ukrajině je několik řek začínající předponou "sk". Například Skaronynka, Skla, Skawa, Skrwa, Skora. Všechny bez zřejmé indoevropské etymologie.</div><p></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-15388058855506966012023-01-03T05:23:00.000-08:002023-01-03T05:23:03.210-08:00Nástroje paleoindiánů staré 16 tisíc let<p>Nástroje nalezené v jihozápadním Idaho byly datovány pomocí dvou metod na dobu před 16 tisíci lety. To je o 3 tisíce let straší než nejstarší obecně přijímané nástroje v Americe - <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Clovis_culture">technologie Clovis</a>. Nalezené výrobky jsou velmi podobné nástrojům z Hokaida z doby před 20 tisíci lety. První datování bylo provedeno podle aproximací pro dané sídlo. Druhé datování pak podle radiokarbonové metody pro kosti nalezené spolu s vyrobenými nástroji. Obojí dává podobné stáří - 16 tisíc let. Přesto někteří vědci zůstávají skeptičtí a nepřepodkládají, že by lidé překonali několik tisíc kilometrů dlouhou cestu po ledovci, nebo po moři podél něj.</p><p><a href="https://www.science.org/content/article/deadly-sharp-points-found-idaho-could-be-first-american-made-tools">https://www.science.org/content/article/deadly-sharp-points-found-idaho-could-be-first-american-made-tools</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-12221538373627583902023-01-03T04:16:00.000-08:002023-01-03T04:16:08.435-08:00Nejstarší doklad používání ohně je 780 tisíc let<p>Analýza rybích kostí nalezených na lidském sídlišti starém 780 tiscí let v Izraeli prokázala, že byly tepelně zpracovány. Jedná se tak o dosud nejstarší doklad používání ohně pravěkými lidmi. Je to přibližně doba, kdy došlo k rozdělení předků moderních lidí, neandrtálců a denisovanů.</p><p><a href="https://www.archaeology.wiki/blog/2022/11/16/oldest-evidence-of-the-controlled-use-of-fire-to-cook-food-found-in-israel/">https://www.archaeology.wiki/blog/2022/11/16/oldest-evidence-of-the-controlled-use-of-fire-to-cook-food-found-in-israel/</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-58722911206238314042022-10-26T05:00:00.000-07:002022-10-26T05:00:15.672-07:00Analýza nejstarší DNA z Britských ostrovů odhalila dvě vlny počátečního osídlení<p>Podařilo se analyzovat dva nejstarší vzorky DNA na Britských ostrovech. První je starý téměř 15 tiscí let a pochází z <a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Gough%E2%80%99s_Cave">Goughovy jeskyně</a> (místa nálezu slavného <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Cheddar_Man">Cheddarského muže</a>) v jihozápadní Anglii. Druhý vzorek je o něco mladší (13 600 let) a pochází z <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kendrick%27s_Cave">Kendrickovy jeskyně</a> na severu Welsu.</p><p>Nejzajímavější na celé analýze a studii obou vzorků je, že ačkoli oba dva od sebe dělí jen několik staletí, nejsou si vůbec příbuzní.</p><p>Starší vzorek patří lidu kultury <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Magdal%C3%A9nien">Magdalénienu</a>, který osídlil ze severního Španělska západ Evropy krátce po konci doby ledové.</p><p>Druhý vzorek patří jiné populaci. Ta pochází z Itálie (kultura <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Epigravettian">Epigravettien</a>), kde přečkala dobu ledovou, a svoji expanzi na sever Evropy zahájila o něco později. Na většině severní Evropy se geneticky promíchala s předchozím lidem <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Magdal%C3%A9nien">Magdalénienu</a>, v Anglii došlo ale k úplné výměně a po předchozích genech nejsou ani stopy. Zajímavé je, že ačkoliv se noví lidé v Západní Evropě výrazně prosadili geneticky, vzdali se své kultury (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Epigravettian">Epigravettienu</a>) a navázali na <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Magdal%C3%A9nien">Magdalénien</a> starší populace. Vytvářejí na pevnině soubor několika nových kultur, z nichž nejznámější je <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Azilien">Azilien</a> a <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Hamburg_culture">Hamburgien</a>.</p><p>K další změně došlo na Britských ostrovech až s příchodem zemědelců před 6000 lety.</p><p><a href="https://www.nature.com/articles/s41559-022-01883-z">https://www.nature.com/articles/s41559-022-01883-z</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-75387320332692859342022-10-13T06:01:00.002-07:002022-10-13T06:01:32.057-07:00Negrité na Taiwanu potvrzeni<p>Lebka stará přes 6000 let nalezená v taiwanské jeskyni Xiaoma vykazuje podobnosti s asijskou populací <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Negritov%C3%A9">Negritů</a>. Podle kostí a lebky lze stanovit, že se jednalo o dospělou ženu, která měřila pouhých 130 cm, což odpovídá velikosti <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Negritov%C3%A9">Negritů</a> v Asii. Tak další parametry lebky jsou velmi podobné této pravěké asijské populaci.</p><p>Několik domorodých kmenů na Taiwanu (potomci prvních Austronésanů, kteří začali přicházet na ostrov před 6000 lety) má ve svých legendách vzpomínky na malé tmavé lidi s kudrnatými vlasy, kteří žili na ostrově před jejich příchodem. Kmen <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Saisiyat_people">Saisiyat</a> je nazýval Ta'ai.</p><p>Nálezem z jeskyně Xiaome se zdá být existence Ta'ai potrvzena.</p><p>Na Taiwanu se již dříve našel úlomek lidské lebky starý 20-30 tisíc let. Je ale příliš malý na to, aby se z něj daly vyvodit nějaké závěry.</p><p><a href="https://phys.org/news/2022-10-year-old-skull-cave-taiwan-possibly.html">https://phys.org/news/2022-10-year-old-skull-cave-taiwan-possibly.html</a></p><p><a href="https://www.iflscience.com/skull-confirms-taiwanese-legends-of-ancient-peoples-who-preceded-the-austronesians-65710">https://www.iflscience.com/skull-confirms-taiwanese-legends-of-ancient-peoples-who-preceded-the-austronesians-65710</a></p><p><br /></p><p><br /></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-64839975151267789342022-10-03T08:26:00.001-07:002023-01-03T05:38:33.890-08:00Původ Hunů a kmenový svaz Siungnů<p>Hledání původ <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Huns">Hunů</a> a jejich etnolingvistické identity vždy vypdalo jako problém, u kterého nelze nikdy najít uspokojivou odpověď. Nové poznatky z genetických analýz poskytly informace, o kterých by se nám dříve ani nezdálo. Více informací však neznámená jasnější odpověď. Situace je stále velmi komplikovaná. </p><p>Podle kulturních a historických souvislostí se zdálo být pravděpodobné, že Hunové pochází z kemnového svazu <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Xiongnu">Siungnu</a>, který se objevují ve třetím století př.n.l. Vytvořili mocný stát na hranici s Čínou a rychle se s ní dostali do mocenského střetu. V roce 127 BC byli poraženi a vytěsněni z Ordosu. Následoval upadek a vnitřní rozkoly. Kmenový svaz se rozpadl a jeho část (snad i jádro) se přesunula na západ, kde, jak se předpokládá, vystořila základ pro zformování <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Huns">Hunů</a> a později <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ava%C5%99i">Avarů</a>.</p><p>Celý příběh má slabinu v tom, že Hunové po sobě nezanechali žádné jazykové pomátky, a tak nevíme jakou řečí mluvili. U vládců svazu <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Xiongnu">Siungnu</a> se předpokládá, že mluvili jazykem příbuzným <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Para-Mongolic_languages">para-mongolštině</a> podobně jako kmeny <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Xianbei">Sianbei</a>, které se nacházely blíže k čínskému státu. Jisté to však není.</p><p>Genetické analýzy hunských hrobů zcela jasně ukázaly, že evropští Hunové skutečně byli potomky Siungnů, ale cestou na západ přibrali řadu genů ze Střední Asie a východní Evropy (<a href="https://www.cell.com/current-biology/pdf/S0960-9822(22)00732-1.pdf">https://www.cell.com/current-biology/pdf/S0960-9822(22)00732-1.pdf</a>).</p><p>Otázka jejich jazyka zůstává nezpodpovězena. Pravděpodobnost, že patřili mezi <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Para-Mongolic_languages">para-mongolské jazyky</a> je vysoká, ale cestou na západ mohli přjmout jazyk jiný.</p><p>Nedávno se objevil zajímavý poznatek. Byl přečten krátký text kmene <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Jie_people">Jie</a> ze svazu <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Xiongnu">Siungnu</a>. Jeho jazyk totiž patží mezi <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Yeniseian_languages">jenisejské</a>. Byli tedy <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Xiongnu">Siungnu</a> a potažno Hunové také jenisejané, jak se nekteří domnívají? </p><p>To je velmi nepravděpodobné. Kmen <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Jie_people">Jie</a> se objevuje až ve druhém století našeho letopočtu, když vrací <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Xiongnu">Siungnu</a> jeich původné slávu. Navíc jazyk, kterým byl text zapsán se velmi podobá jazyku <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Pumpokol_language">Pumpokol</a>, který se jasně odlišuje od severních jenisejských jazyků, od kterých se oddělil určitě až po zlomu letopočtu a nemohl se tak uplatnit v první fázi exitence <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Xiongnu">Siungnu</a> (2. století př.n.l.), kdy došlo k migraci na západ. Cestou na západ se pochopitelně předci Hunů mohli setkat s jenisejany a začít používat jejich řeč, ale to samé se mohlo stát s celou řadou jiných jazyků a etnik. </p><p>Kulturní výraz Hunů byl tak podobný <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Xiongnu">Siungnům</a>, že je velmi pravděpodobné, že si kromě něj uchovali i svoji řeč a ta pravděpodobně patří mezi <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Para-Mongolic_languages">para-mongolské jazyky</a> podobně jako celá řada dalších nomádů útočících ze severních stepí na Čínu v tomto období.</p><p><br /></p><p><br /></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-87713150281783524292022-08-26T09:33:00.006-07:002022-08-26T10:48:17.488-07:00Genetický vývoj Blízkého východu od raného neolitu<p>Nově analyzované vzorky starověké DNA přinesly další střípky do poznání populačního vývoje centra vzniku zemědělství. Z analýzy vyplývá několik zajímavých závěrů:</p><p></p><ul style="text-align: left;"><li>Lidé předkaramického neolitu na Kypru mají blíže k Anatolii než k Levantě.</li><li>Během keramického neolitu došlo k přísunu genů z Levanty do Anatolie, nemuselo nutně jít o migraci, ale o propojení obou regionů. Přesun genů byl totiž obousměrný. Geny z Levanty se pak objevují také na jižním Kavkazu.</li><li>Zhruba před 6 tisíci lety, během chalkolitu, došlo k výraznému přísunu genů z Kavkazu do Levanty, podíl těchto genů později vzrostl až na 40%. </li><li>Neolitičtí lidé střední Anatolie mají příměs genů kavkazských lovců a sběračů (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Caucasus_hunter-gatherer" target="_blank">CHG</a>), zatímco severozápadní Anatolie jí postrádá.</li><li>Zemědělci severní Mezopotámie mají nejblíže zemědělcům Íránského Zargosu. Nic však nevíme o jejich předchůdcích v této oblasti.</li></ul><p></p><p>Z těchto nových poznatků a z toho, co již víme, lze sestavit přibližný scénář vývoje na Blízkém východě.</p><p>Zemědělství vzniklo na jihu Anatolie. První zemědělci se šířili převážně na západ (předkeramický neolit), ale částečně i na jih, kde byli v kontaktu s vyspělým obyvatelstvem Levanty - tam začíná <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Pre-Pottery_Neolithic_B" target="_blank">fáze B předkeramického Neolitu</a>.</p><p>Levanta se pak stala dalším centrem vývojem. První keramická kultura Mezopotámie <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Halaf_culture" target="_blank">Halafan</a>, má zřejmě původ právě zde. Každopádně v této době se geny z Levaty šírily na sever i na východ.</p><p>V následujím období převzali iniciativu lidé původem z Kavkazu, jejichž geny se šířily po celém Blízkém východě. Odrazem těchto změn je zřejmě <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Samarra_culture" target="_blank">kultura Samarra</a>, která se objevuje na severu Mezpotámie. Lze spekulovat, že se jednalo o předky <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Churrit%C3%A9" target="_blank">Churritů</a> (jeiichž jazyk patří do kavkazské jazykové rodiny). Přibližně v této době (před 5 tisíci lety) se kavkazské geny objevují také v Řecku (přibližně 20%). Zajímavé je, že mnozí lingvisté poukazují na to, že substrátem řečtiny mohl být jazyk podobný churritštině.</p><p><a href="https://www.science.org/doi/10.1126/science.abm4247">https://www.science.org/doi/10.1126/science.abm4247</a></p><p><br /></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-83870147732850649502022-07-19T04:24:00.002-07:002022-10-10T05:39:17.830-07:00Lidé z Jelení jeskyně byly moderní lidé<p>V roce 2008 bylo v <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Red_Deer_Cave_people" target="_blank">Jelení jeskyni (Red deer cave)</a> v čínské provincii Yunnan nalezeno několik lidských lebek, které byly označeny za archaické. Jejich stáří je relativně nedávné (18 - 11 tisíc) na to, že měly řadu rysů připomínající lebky erektů.</p><p>Nyní byla proveden analýza DNA, která přinesla velké překvapení. Mitochondriální DNA patří do linie moderních lidí (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Haplogroup_M_(mtDNA)" target="_blank">konkrétně M9</a>, jedné z nejstarších linií v Asii). Autosomální DNA také patří moderním lidem (i když autoři studie nevylučují, že části geneomu, který se nepodařilo rekonstruovat, by mohly pocházet ze starších nesapientních populací). Lidé z Jelení jeskyně patří k nejstarší větvi moderní populace jihovýchodní Asie a jejich nejbližší příbuzní začali v této oblasti provozovat zemědělství. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiouKGgjfRVknigcqPjn1Zp2Cf8EZAbRNz5np-5ADXYWYsPvBQVT-78Mz_LyXIGV8YPK30MGSUR1emxIRVfWom5aAjHQiuGm16rZ8ATjFim9ro-Y2dpVcj376oGuLU3hlJf-Smw0BTDHeWTKvldAZA9C9_2bgnd-csBsCTSDO8qBmNgKOfhtPshSj_Eow/s754/redDeerCaveManDNA.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="567" data-original-width="754" height="241" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiouKGgjfRVknigcqPjn1Zp2Cf8EZAbRNz5np-5ADXYWYsPvBQVT-78Mz_LyXIGV8YPK30MGSUR1emxIRVfWom5aAjHQiuGm16rZ8ATjFim9ro-Y2dpVcj376oGuLU3hlJf-Smw0BTDHeWTKvldAZA9C9_2bgnd-csBsCTSDO8qBmNgKOfhtPshSj_Eow/s320/redDeerCaveManDNA.jpg" width="320" /></a></div><p><br /></p><p><a href="https://doi.org/10.1016%2Fj.cub.2022.06.016">https://doi.org/10.1016%2Fj.cub.2022.06.016</a></p><p><br /></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2810968011013721602.post-67443920308532943832022-06-08T00:01:00.002-07:002022-06-08T03:24:27.275-07:00Ainština neboli ainu<p><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ain%C5%A1tina" target="_blank">Jazykem ainu</a> na Hokaidu dnes mluví jen několik starších lidí a zdá se, že tento jazyk brzy vymře.To je škoda o to víc, že se jedná o naprosto unikátní jazyk, který lze spojovat s nejstaršími obyvateli Asii.</p><p>Původ zdokumentovaných nářečí ainu, nebo spíše větví jazykové rodiny ainu (stáří této jazykové rodiny lze srovnat se stářím slovanských jazyků) sahá do poloviny prvního tisíciletí. Tehdy se na severu ostrova Hokaido zformovala proto-ainština, která se brzy rozdělila na sachalinskou a hokaidskou větev tak, jak se jeho mluvčí rozšiřovali na ostrovy Sachalin a Hokaido.</p><p>Polovina prvního tisíciletí je právě doba, kdy se na ostrově Hokaido střetávají dvě odlišné kultury. Ze severu přichází pobřežní rybáři a lovci mořských savců, kteří vyznávají kult medvěda. Je to takzvaná <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Okhotsk_culture" target="_blank">Ochotská kultura</a>, která má jasné spojitosti s dnešními <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Itelmenov%C3%A9" target="_blank">Itelmeny</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cuk%C4%8Dov%C3%A9" target="_blank">Čukči</a>. Z jihu, z východního Honšů, se na Hokaido šíří <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Satsumon_culture" target="_blank">Satsumonská kultura</a>, která je pokračovatelkou mezolitické <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD_D%C5%BE%C3%B3mon" target="_blank">kultury Džómon</a> ovlivněné japonským neolitem.</p><p>Ainština má řadu podobností s <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Nivch%C5%A1tina" target="_blank">nivchštinou</a>, kterou se mluví okolo ustí Amuru na asijské pevnině. Ainština s nichvštinou se vzájemně ovlivňovali, ale nemají společný původ. A protože nichština bývá spojována s <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cukotsko-kam%C4%8Datsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">čukotsko-kamčatskými jazyky</a> (stejná skupina, která se podobá Ochotské kultuře), zdá se velmi pravděpodobné, že lidé ochotské kultury byli právě předci <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Nivchov%C3%A9" target="_blank">Nivchů</a>. Respektive jazyk podobný proto-nivchštině byl ten, který se dostal na Hokaido v polovině prvního století a ovlivnil vznik proto-ainštiny.</p><p>Tou druhou složkou musl být jazyk, který tvořil jádro proto-ainštiny a ten evidentně pochází ze Satsumonské kultury. Odkud se tedy vzal? Jsou poze dvě možnosti, z kultury <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD_D%C5%BE%C3%B3mon" target="_blank">Džómon</a> nebo z kultury <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Obdob%C3%AD_Jajoi" target="_blank">Jajoi</a>. Protože příchod kultury Jajoi naprosto přešně souhlasí se vznikem japonštiny a souvisí tedy s tímto jazykem pre-proto-ainštinu lze téměř s jistotou spojit s kulturou Džómon.</p><p>Ainština byla dříve řazena mezi <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Altajsk%C3%A9_jazyky" target="_blank">altajské jazyky</a>, kam patří korejština a japonština. Ukázalo se však, že patří spíše mezi širokou nadrodinu austrických jazyků (<a href="https://www.academia.edu/6158955">https://www.academia.edu/6158955</a>). To je velmi zajímavé a poměrně přesvědčivé tvrzení. Podívejme se, jak by se mohlo zrcadlit v prehistorii východní Asie.</p><p>Kutura Džómon se v Japonsku objevuje před 16 tisíci lety spolu s první keramikou. Od té doby je Japonsko izolované až do příchodu prvních zemědělců mluvících proto-japonštinou. Je tedy velmi pravděpodobné, že odtržení pre-proto-ainštiny od austrické nadrodiny souvisí s příchodem kultury Džómon a první keramiky do Japonska. Protože se v té době <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Pottery#Early_pottery" target="_blank">karamika rozšířila</a> po celé východní Asii od provincie Hunan na jihu až po dolní povodí Amuru na severu, je velmi pravděpodobné, že rozpad austrické nadrodiny souvisí právě s touto technologickou inovací. Lingvistické souvislosti lze tedy vystopovat až do doby před 16-18 tisíci lety.</p><p><a href="https://www.academia.edu/38388622/Ainu_AustricJLR2009_pdf?email_work_card=view-paper">https://www.academia.edu/38388622/Ainu_AustricJLR2009_pdf?email_work_card=view-paper</a></p>Václav Hrdonkahttp://www.blogger.com/profile/17971514255824463574noreply@blogger.com0