Před přibližně 40 tisíci lety žili v Euroasii minimálně 4 různé populace: Bazální Euroasiaté (BEA) na Blízkém východě, Evropané v Evropě, Východoasiaté na severu dnešní Číny a populace Ust-Ishim (spolu s Oase 1), která je jakýmsi prvním potomkem bazálních euroasiatů. První se od BEA oddělili Ust-Ishim, pak asiaté s evropany, kteří zřejmě představovali druhou osidlovací vlnu.
V době kdy doba ledoví spěla ke svému vrcholu, před 35-15 tisíci lety došlo k jistým změnám. Evropská populace se rozšířila po Sibiři, na jejím východě se mísila s asijskou populací. Výsledkem byli předci dnešních indiánů.
Po skončení doby ledové došlo k migraci opačným směrem, kdy se obyvatelé Sibiře dostávají do Evropy a ovlivňují zdejší populaci. S příchodem zemědělců z Blízkého východu se do Evropy dostávají také (BEA). Další příchod asijských genů nastal s příchodem indoevropanů ze Střední Asie. V Evropě tak vzniká pozoruhodný mix, který přežilo dodnes.
BEA dnes již nežijí. Podobně druhá nejstarší populace Ust-Ishim + Oase 1, jejíž genom je dodnes nejvíce znát mezi Tibeťany.
http://dx.doi.org/10.1016/j.tig.2017.11.008
Žádné komentáře:
Okomentovat