pátek 28. července 2017

Kdo jsou potomci Kanaánců?

Analýza DNA z kostí 5 lidí starých 4000 let z města Sidónu ukázala, že tehdejší Kanaánci byli zčásti původní obyvatelé a zčásti východní migranti, kteří přišli před 5000 lety. Ze současných populací mají k tehdejším Kanaáncům nejblíže Libanonci, kteří do svých genů přijali menší množství euroasijské migrace před 3.8 až 2,2 tisíci lety. To byla doba, kdy do Kanaánu přicházeli invaze Asyřanů, Peršanů a dalších.

https://www.sciencedaily.com/releases/2017/07/170727122039.htm

středa 26. července 2017

Tajemný předek ve slinách subsaharských Afričanů

Populace subsaharských Afričanů má ve své DNA velmi zvláštní gen MUC7 pro tvorbu trávícího proteinu mucinu-7. Liší se od ostatních populací ještě víc než varianta jakou měli neandrtálci. Pomocí statistických výpočtů bylo zjištěno, že tento gen subsaharští Afričané získali zřejmě od cizí populace před přibližně 150 tisíci lety a tato cizí populace byla od lidí geneticky oddělena 1,5-2 milióny let.

Pokud bychom chtěli pátrat, kdo by mohl být tím tajemným dárcem genu z cizí populace, při současných znalostech se nabízí jediné možné řešení. Jediný hominid, který žil ještě před 200 tisíci lety v subsaharské Africe a od lidí se oddělil před 1,5-2 milióny lety je Homo naledi.

http://www.buffalo.edu/news/releases/2017/07/028.html

čtvrtek 20. července 2017

Lidé údajně osídlili Austrálii už před 65 tisíci lety

Data osídlení různých oblastí se stále posouvají tak, jak se objevují nové archeologické nálezy, které svým stářím občas předčí ty předchozí. Všechno má ale své meze a nález středověké mince na keltském hradišti vyvolá spíš otázky týkající se okolností nálezu než by posunul obecně přijímanou hranici středověku.

Podobný překvapivý nález se podařil v Austrálii. Kamenné nástroje nalezené pod skalním převisem na severu kontinentu byly datovány pomocí opticky stimulované luminiscence na 65 tisíc let. Za nejzazší datum příchodu australských domorodců se přitom považuje 55 tisíc let. Posunout tuto hranici o 10 tisíc let není bohužel tak jednoduché, protože stáří 55 tisíc pro Austrálce neposkytovala doposud jen archeologie, ale také genetika. Z celé situace existují pouze tato východiska:


  1. Do Austrálie skutečně přišli lidé před 65 tisíci lety, ale nebyli to předci současných Austrálců. Měli jiný genetický profil.
  2. Poměrně mladá metoda opticky stimulované luminiscence má metodickou chybu, nebo byla špatně použita.
  3. Je třeba revidovat genetické hodiny pro mitochondriální DNA, chromozom Y a jadernou DNA, přestože v celé řadě jiných situací celkem dobře odpovídají archeologickým nálezům.

Nejpravděpodobnější je bod 2. protože by to nebylo poprvé, kdy datování pomocí OSL dává mnohem vyšší výsledky než ostatní metody (jako třeba v případě Mungo).

http://www.washington.edu/news/2017/07/19/artifacts-suggest-humans-arrived-in-australia-earlier-than-thought/

pondělí 10. července 2017

Nejstarší mtDNA neandrtálce

Vědci z Max Plankova Institutu analyzovali nejstarší mitochondriální DNA neandrtálce ze stehenní kosti nalezené v Německu v roce 1937. Její stáří bylo stanoveno na 124 tisíc let.

Existuje mnohem starší analyzovaná mitochondriální DNA neandrtálce, shodou okolností také ze stehenní kosti, ale ze Španělska. Ta ovšem nepatří do linie neandrtálců, ale má blíže k Denisovanům. Jaderná DNA je však neandrtálská.

Jak je to vůbec možné a co to znamená? Znamená to, že evoluce není zdaleka přímočará a jednoduchá. Předci neandrtálců, kteří se od lidí oddělili před přibližně 700 tisíci lety, měli blízko k Denisovanům. Ovšem později získali mitochondriální DNA od lidské linie. Současný nález pomohl přibližně určit událost, kdy k tomu došlo. Bylo to před 470-220 tisíci lety.

Někdy v této době se do Evropy mezi neandrtálce dostala mitochondriální DNA, která pochází z lidského rodu. Střední doba rozsahu je 345 tisíc let. To je velmi pozoruhodné, protože nejstarší lidská lebka byla nedávno předatována na 280-350 tisíc let. Také nejstarší mužský předek byl datován na podobné stáří - 291 tisíc let.

Skutečně to vypadá, že před více než 300 tisíci lety předci moderních lidí zažívali dobré časy. Rozšířili se po Africe a snad až do Evropy a všude po sobě zanechali stopy. V Evropě v neandrtálské mtDNA, v severní Africe po nich zůstaly lebky a v západní Africe dodnes přežila jedna mužská linie chromozomu Y.

http://www.shh.mpg.de/464174/neandertaler-dna-posth