pondělí 14. září 2015

Jaderná DNA stará 300 tisíc let

Zatím nejstarší jaderná DNA analyzovaná z lidských ostatků pochází ze Sibiře a je stará 45 tisíc let. Nyní se podařilo tento rekord překonat několikanásobně na neuvěřitelných 350 tisíc let. Jednalo se o kosti ze španělské jeskyně Sima de los Huesos (díra kostí), odkud pochází řada zachovalých koster Homo heidelbergensis s rysy neandrtálců. Z kostí z této jeskyně se nedávno podařilo analyzovat mitochondriální DNA, ta byla blízká Denisovanům. Jaderná DNA je na tom však jinak, nejblíž má k neandrtálcům. Ovšem je třeba si ještě počkat na podrobnější informace.

http://news.sciencemag.org/archaeology/2015/09/dna-neandertal-relative-may-shake-human-family-tree#disqus_thread

čtvrtek 10. září 2015

Homo naledi - je to skutečně Homo?

National geogrphic publikoval zprávu o tom, že v jižní Africe byl nalezen nový druh člověka. Dostal název Homo naledi. Jeho stáří se pohybuje mezi 2 a 3 milióny lety. Vzhledem k uvedené charakteristice je pozoruhodné, že se někdo odvážil zařadit ho do rodu Homo. Jeho mozek je totiž menší než mozek australopitheca, stejně tak lebka je velmi primitivní a celé tělo se podobá australopithekům. To, čím si údajně zasloužil zařazení mezi lidské druhy, jsou ruce a chodila, které se velmi podobají lidským. To je podle mého názoru velmi slabé, protože může jít o konvergentní vývoj (tak jako třeba nohy u Orrorina) a při posuzování hominidů je vždy stěžejní tvar lebky a objem mozkovny.

Vzhledem k tomu, že o novém druhu dosud nevyšla ani zmínka v žádném prestižním časopise, bylo by dobré si počkat. U National geographic by to nebylo poprvé, kdy se mírně řečeno "unáhlil".

http://www.iflscience.com/editors-blog/newly-discovered-human-ancestor-likely-ritualistically-disposed-its-dead

úterý 8. září 2015

DNA prvního zemědělce Středomoří

Zemědělci se do Středomoří rozšířili z Řecka, jejich typická keramik s otisky mušlí srdcovek se poprvé objevila před 8 a půl tisíci lety na Korfu, o tisíc let později už tito lidé vstoupili na území dnešního Španělska. Právě odsud pochází kostra jedince patřícího k této zemědělské kultuře, jehož jadernou DNA se podařilo analyzovat. Výsledek není nijak překvapivý. Byli velmi podobní zemědělcům, kteří tou dobou osidlovali Evropu z Balkánu (obě skupiny mají stejný původ v Sýrii) a jsou prakticky totožní s pozdější populací středního neolitu na Iberském poloostrově, jejichž vzorky se podařilo analyzovat dříve. Pozdější migrace indoevropanů z východu, proměnila celou Evropu včetně současného Španělska. Pouze lidé na Sardinii zůstali izolováni do těchto změn a uchovali si svoji genetickou jedinečnost. Ze současných populací se jsou Sardiňané jedineční právě svojí velkou podobností k prvním zemědělcům.

Lidé kultury s oticky mušlí měli tmavé oči a světlou pleť a vystřídali lovce Iberského poloostrova, kteří měli naopak tmavou pleť a modré oči. Mitochondriální DNA se podařilo analyzovat u více vzorků, patřily do haploskupin: K1a2a, X2c, H4a1aH3H4a1a K1a4a1


http://dx.doi.org/10.1093/molbev/msv181

http://mbe.oxfordjournals.org/content/suppl/2015/09/02/msv181.DC1/cardial_supplementary_MBE_submission.pdf

středa 2. září 2015

Pelištejci přinesli do Palestiny zemědělskou revoluci

Příchod jednoho z mořských národů, indoevropských Palištejců, na konci 13 století B.C. do Palestiny, neznamenal jen plenění a zkázu, jak je prezentováno v učebnicích, ale také zemědělskou revoluci. Pelištějci přinesli mnoho nových plodin, které se tu pěstují dodnes a zavedli pěstování několika místních divokých druhů. S příchodem Palištějců se tak v Palestině objevuje mimo jiné mák, kmín a fíkovník smokvoň.

Původ Pelištějců, kteří celé oblasti dali jméno, není zcela úplně jasný. Jedná se Pelesty z mořských národů, je téměř jisté, že to byli indoevropané, praděpodobně mykénští Řekové. Jak naznačuje keramika a také jméno, Pelištějci mohli přijít z poloostrova Peloponnes.

http://www.eurekalert.org/pub_releases/2015-08/bu-pis082815.php