pátek 23. září 2011

Míšení Denisovanů a moderních lidí

Nová studie ukazuje, že Denisované se nemísili pouze s Novoguinejci, ale také s ostatními obyvateli Oceánie, jak se dalo předpokládat. Situace je však složitější. Přiložená mapka ukazuje, kolik genetické příměsi od Denisovanů mají jednotlivé populace.


Jak je vidět, příměs Denisovanů je pouze za Wallesovo linií, ale Filipíny k tomu. To je celkem zvláštní. Jedno vysvětlení nabízí autoři studie, jedná se o první vlnu moderních lidí, která přišla do Asie hned po výbuchu Toby. Další vlny migrantů do Asie pak denisovanskou příměs vymazali. Jiným vysvětlením může být, že Denisované žili na Jávě (od Denisovanů ze střední Asie je oddělil výbuch Toby). Moderní lidé po výbuchu Toby začali osidlovat ostrůvky od Andamanů až po Jávu, tam narazili na Denisovany,  přijali část jejich genů a pokračovali do Sahulu a pak na sever až na Filipíny.

pátek 16. září 2011

Archaický člověk z Nigérie starý pouze 14 tisíc let

V Nigérii byla nalezena lebka stará 12-16 tisíc let. Věk by stanoven podle rozpadové řady uranu (poměrně spolehlivá metoda). Pozoruhodné je, že lebka není podobná moderním lidem, ale archaickým Homo sapiens. Podle několika morfologických analýz má nejblíže k nálezu LH8 - archaickému Homo sapiens z Tanzánie s výraznými robustními rysy. Tento náleze může souviset s nedávným zjištěním, že subsaharští Afričané mají příměs nesapientní DNA. Nesapientní příměs DNA v západní Africe byla prokázána již dříve. Někteří soudí, že nalezená lebka je z potomka hominidů, kteří zanesli do DNA subsaharských Afričanů svoje geny.

http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0024024

Cizí genetická příměs u subsaharské populace

V subsaharské populaci byly pomocí statistické analýzy DNA nalezeny genetické stopy po styku se staršími hominidy. Tento cizí genetický materiál se oddělil od moderních lidí přibližně před 700 tisíci lety. Současná subsaharská populace ho získala přibližně před 35 tisíci lety a jedná se zhruba o 2% DNA. Není tato studie částečně v rozporu se starší studií z roku 2008, která našla cizí genetické příměsi u evropanů, východoasiatů a západoafričanů. Že by starší studie nebyla sto detekovat cizí DNA u subsaharských populací? Možné to je. Uvážíme-li, že neafričané mají 2-4% DNA od neandrtálců podle studie z roku 2010, a severoafričané mají původ převážně na Blízkém východě, zbývá nám už jediný region bez cizí příměsi DNA - tím je východní Afrika. Na východní Africe je pozoruhodné, že se zde střetávají nejstarší populace z Subsaharské Afriky, spolu s mladšími ze západní Afriky a z Blízkého východu. Je tu tedy směs několika geneticky znečištěných populací. Tato populace logicky nemůže být "bez cizích příměsí". Je zřejmé, že populace moderních lidí bez cizí genetické příměsi neexistuje. Jaký smysl má pak mluvit o cizí příměsi? Není cizí příměs jenom odlišnost od ostatních populací? Toto podezření vyvstává právě v případě, že taková příměs není doložena cizím genetickým materiálem z kosterních nálezů, ale statisticky ze současných vzorků, jako právě v této nové studii z Oxfordu.

Ötzi měl Y-haplogroupu G2a4

Ötzi, nalezený zmrzlý v roce 1991 v ledovci v Tyrolsku, měl haplogroupu chromozomu Y G2a4. Tato haplogrupa je v současnosti velmi vzácná, vzhledem ke svému stáří (~5000 let) a rozšíření (Evropa a sever Afriky) zřejmě souvisí s rozšířením zemědělství. V současné Tyrolské populaci je přibližně 7% mužů s chromozomem Y z haplogrupy G.

http://dienekes.blogspot.com/2011/09/otzi-tyrolean-iceman-belonged-to-y.html

úterý 6. září 2011

Původ západoevropských mužů

Většina západoevropských mužů (přes 50%) má haplogrupu R1b1a2 chromozomu Y s mutací R-M269. V Británii dosahuje dokonce podílu 75%. Stáří této haplogrupy je 5-10 tisíc let. Její původ je Anatolský (v Anatolii se nachází její rodičovské haplogrupy). Je tedy zřejmé, že do Evropy se dostala spolu se zemědělstvím před 8000 až 7000 lety. Dosud se předpokládalo, že její rozšíření proběhlo spolu s kulturou lineární keramiky před 6000 lety. Tomu však neopovídaly nedávné genetické testy. Žádný vzorek haplogrupy R1 nebyl u koster lineární keramiky nalezen, překvapivě zde převládala haplogrupa G2a3, která je v současné Evropě velmi vzácná (jednotky procent ve střední, východní a jižní Evropě). Navíc variabilita R1b1a2 ve Východní Evropě odkud zemědělství do Západní Evropy přišlo je nižší, a tedy mladší, ani zde není tak rozšířená jako v Západní Evropě. Znamená to, že R1b1a2 musela být minoritní skupina mezi prvními zemědělci a k její expanzi došlo někdy později, zřejmě v době bronzové. Osobně si myslím, že za rozšířením R1b1a2 je expanze kultury Zvoncových pohárů před 4000 lety. Tato kultura měla primární původ na západě Iberského polootrova, sekundární v dolním Porýní a rozšířila se velmi agresivně (v mužské linii) do celé západní Evropy. Silně dominovala na Britských ostrovech. To všechno celkem dobře zapadá do toho, co víme o R1b1a2. Původ západoevropských mužů je tady podle mě v kultuře Zvoncových pohárů. Dokonce si troufnu odhadnout jakým jazykem lidé této kultury mluvili. Nebyl to jazyk indoevropský, ale byl to jazyk, který se dodnes zachoval v podobě baskičtiny. Ještě v rané římské době (skoro dva tisíce let po konci kultury zvoncových pohárů, po invazi Keltů) byla na území celé Francie častá baskická jména.


http://science.cabot.ac.uk/index.php/2011/09/where-did-all-these-people-come-from/

Nejstarší pěstní klíny

Opracované pěstní klíny se začaly vyrábět ve východní Africe (v Etiopii a v Keni) před 1,5 milióny let. Vznikla tak technologie zvaná Acheulian. Nyní byly datovány nejstarší pěstní klíny z Keni, jejich stáří bylo stanoveno na 1,76 miliónu let. To je čtvrt miliónu let dřívěji než se předpokládalo.

http://www.nature.com/news/2011/110831/full/news.2011.511.html