Jazykem kusunda se mluví v Nepálu. Je to umírající jazyk, protože rodilí mluvčí, původem lovci a sběrači nepálských pralesů, už tento jazyk neučí své deti.
V posledních letech se podařilo shromáždit nová data o tomto jazyce a proběhlo několik pokusů o jeho klasfikaci. Slovní zásoba se zcela vymyká všem jazykům jihovýchodní Asie. Nepatří mezi indoevropské, sinotibetské ani austroasijské jazyky.
Nejlákavější vypadá hypotéza o příbuznosti se sinotibetskými jazyky, ale u vetšiny podobných slov se zřejme jedná o výpujčky a tato teorie byla silně kritizována.
Kromě slovní zásoby má kusundu ješte řadu dalších neobvyklých vlastností. Obsahuje například uvulární souhlásky, které se vyskytují pouze na Kavkazu, na severovýchodě Severní Ameriky a také v arabštině. To by molo nahrávat souvislosti s dené-kavkazskou nadrodinou, ale nelze se opírat pouze o jednu skupinu hlásek.
Zajímavejší je práce, která našla podobnosti mezi jazykem kusunda a indo-pacifickou jazykovou rodinou. Nejvýraznejší podobnosti jsou u osobních a přivlastňovacích zájmen s andamanským jazykem juwoi.
Je taková souvislost vůbec možná?
Původ Andamanců byl důkladně zkoumán genetiky. Podle jejich analýzy byly Andamnské ostrovy osídleny na vrcholu doby ledové (před 20 tisíci lety), kdy byly spojeny s pevninou. To je přibližně také doba, kdy se předci Andamanců oddělili od obyvatel dnešního Myanmaru. Mitochondriální DNA napovídá, že existuje příbuznost mezi obyvateli Nepálu, severovýchodní Indie, Myanamaru a původními obyvateli Malajského poloostrova. Tato příbuznost má původ v ústupu původních obyvatel jihovýchodního Tibetu na jih během vrcholu doby ledové. Podobně jsou na tom i Andamnci, jejich mitochondriální DNA vypovídá o příbuznosti s nepálským kmenem Tharu a celou oblastí severovýchodní Indie (genetickou analýzu kmene Kusunda neznáme, ale Tharu, přestože mluví indoevrsopkým jazykem, mají ve svých genech dost z původnéch obyvatel Nepálu, kterými jsou velmi pravděpodobně Kunsunda, což je patré i na jejich jazykovém substrátu jazyka tharu).
Původ Andamanců, Kusunda a také Tharu je tedy společný a je třeba ho hledat v ústupu původních jihovýchodních tibeťanů před vrcholem doby ledové na jih do nížin severovýchodní Indie, Myanmaru a Nepálu. Zatímco kmeny Tharu přijali indoevropský jazyk (ale stále lze u nich identifikovat některá původní neindoevropská slova) Andamanci a Kusunda si uchovali svůj původní jazyk, jehož podobnost je rozpoznatelná i po neuvěřitelných 20 tisíci letech.
Pro zajímavost ještě dodojme, že v nedostupných místech ohybu Brahmaputry žijí kmeny mluvící jazyky Sinagic, které také, podobně jako Tharu, mají řadu slov neznámého původu, která nezapadají do jazyké rodiny, do které jsou řazany. Siangic na rozdíl do Tahru patří do sinotibetské jazykové rodiny, ale někteří lingvisté je považují za zcela samostatnou rodinu. Bylo by zajímavé provést jejich srovnání s jazyky kusunda a andamanskými jazyky.
