pátek 18. května 2018

Analýza pravěké DNA z jihovýchodní Asie

Podle 18 vzorků DNA od lidí, kteří žili ve Vietnamu, Thajsku, Myanmaru a Kambodži před 4100 až 1700 lety lze rekonstruovat formování současných obyvatel těchto oblastí. Lovci a sběrači zde žili zřejmě již před 45000 lety. Před 4500 lety začali z Číny přicházet první zemědělci, kteří se postupně mísili s místními lovci. Velmi pravděpodobně se jednalo o lid mluvící austroasijskými jazyky. V době bronzové započala další migrace z Číny. Před 3000 lety přišli do Myanmaru lidé mluvící Tibetobarmskými jazyky, před 2000 lety přišli do Vietnamu lidé Tai. O tisíc let se objevili v Thajsku, kde dominují dodnes. Ve Vietnamu stejně jako v Kambodži dodnes dominuje austroasijské jazyky: vietnamština a kambodžština(kmérština).

https://hms.harvard.edu/news/window-past

čtvrtek 17. května 2018

Homo naledi uměl mluvit

Pozoruhodný lidský druh Homo naledi, který žil v jižní Africe před 300 tisíci lety, nepřestává překvapovat. Homo naledi měl velmi malý mozek, kapacita jeho mozkovny byla pouze 0,5 litru, tedy méně než poloviční ve srovnání se současnými lidmi, ovšem také jeho celková hmotnost byla zhruba poloviční. Antropologové si dlouho lámali hlavu nad pohřbem mnoha jedinců tohoto druhu, který jasně vypovídá o tom, že musel umět plánovat a vytvářet složité rituály a pracovní postupy. Takové schopnosti mu nechtějí přiznat, když měl tak malý mozek.

Jenže nedávná studie mozkovny Homo naledi odhalila, že jeho mozek se tvarově velmi podobal našim mozkům, měl vyvinuté operculum frontale a další části podobně jako má současný člověk. Zajímavé je, že právě tyto části mozku se podílí na řeči. Je  tedy velmi pravděpodobné, že Homo naledi uměl mluvit.

https://anthropology.net/2018/05/15/the-presence-of-the-frontal-opercula-in-homo-naledi/

pátek 11. května 2018

Detaily o původ Indoevropanů

Důkladná analýza DNA ze 74 archeologických vzorků z Asie poodhalila další detaily úspěšného vzestupu Indoevropanů. Existuje několik překvapivých zjištění:

1. Zatím se zdá, že první lidé, kteří domestikovali koně patřili do kultury Botai v dnešním Kazachstánu. Nejsou geneticky spřízněni se slavnou Jámovou kulturou. Ta se objevuje o 400 let později více na západě (na Ukrajině) a celkem jednoznačně je spojována s Indoevropany. Zatímco lidé Botai mají blízko k severoasiatům (pravěkým obyvatelům Sibiře), lidé Jámové kultury jsou příbuzní Kavkazanů. Botai jako první domestikovali koně, nebyli to ale předci dnešních koní, patřili do jiného plemene. O něco později lidé Jámové kultury na západě také domestikovali koně (nevíme jestli pod vlivem Botai), tentokrát už toho správného, který postupně začal dominovat celému Euroasijskému kontinentu. Koně lidí Botai zcela vymřeli, stejně jako jejich jazyk, který byl pravděpodobně spřízněn s Ugrofinskou jazykovou rodinou (jak naznačují materiální prvky této kultury).

2. Expanze Jámové kultury, která probíhala na východ, zcela obešla kulturu Botai a skončila zformováním jihosibiřské kultury Afanasevo, o které se předpokládá, že ji tvořili předci Tocharů. Lidé jámové kultury a kultury Afanasevo jsou geneticky stejní.

3. Expanze Indoevropanů do Anatolie skoro vůbec neproběhla. DNA lidí z chetitského státu je prakticky shodná jako z předchozích období. K jazykové změně muselo dojít více kulturním vlivem, než migrací lidí. Podle záznamů z Ebly víme, že Indoevropské jazyky se objevují v Anatolii už ve 25. století BC, ještě před expanzí jámové kultury.

http://science.sciencemag.org/content/early/2018/05/08/science.aar7711.full