pátek 27. července 2012

Přechod z mezolitu na neolit na dolním Dněpru

Zhruba před 75000-8000 lety se na dolním Dněpru začínají objevovat lebky s odlišnou kraniometrií. Analýza mitochondriální DNA z ostatků z jedné z prvních neolitických osad v této oblasti ukazuje, že zde byly promíchány haplogrupy z východní Eurasie (haplogrupa C), a z Blízkého východu (T a U3).

http://www.degruyter.com/view/books/9783110266306/9783110266306.77/9783110266306.77.xml

Genetika neolitu západní Sibiře

Objevila se studie, které zkoumala mitochondriální DNA ostatků z neolitu v západní Sibiři (lesostepní oblast mezi Obem a Irtyšem) . Výsledky lze shrnout do následujících bodů:
  • Do lesostepní oblasti západní Sibiře lidé přišli před 13-14 itsíci lety.
  • První ostatky jsou z doby před 6000 lety (Ust-Tartas, Odinova a Krotovo kultura), byly zde nalezeny východní haplogrupy A, C, D, Z a západní U2e, U4, U5a.
  • Před 4000 lety nastává změna od západu přicházejí noví lidé (Andronovo kultura) a mají dopad i na místní pozdní kulturu Krotovo. Objevují se haplogrupy T, U5a.
  • Před 3000 lety přichází další migrační vlna, Begazy-Dandybay kultura z Kazachstánu proniká až do západní Sibiře a přináší haplogrupy H, J, U1a, U3, U5b a W, vzniká zde kultura Irmen.

středa 25. července 2012

Genetika Kojsanů

Z poměrně důkladné genetické analýzy Sanů lze vyčíst následující informace: 
  • Před více než 30 tisíci lety se část genetického profilu od Sanů (Tuu a Kx'a) dostala do kmene Hadza.
  • Tuu a Kx'a se rozdělili před 30 tisíci lety, mají nejméně cizí genetické příměsi.
  • Kmen Hoan sice jazykově patří mezi Kx'a, ale geograficky i jazykově mezi Tuu .
  • KwadiKhoe byli původně pastevci ve východní Africe a Bantuové je vytlačili na jihozápad, ze všech KwadiKhoe má nejméně bantuské příměsi Nama.
  • Gǁana a Naro mají také málo bantuské příměsi, geneticky leží někde mezi Tuu a Kx'a.
  • Sandawe, HadzaNama mají evropskou příměs, která je přítomna ve východní Africe.

pátek 20. července 2012

Nová analýza chromozomu Y z Íránu

Nová analýza bezmála tisíce vzorků mužského chromozmu Y z Íránu přináší řadu nových poznatků. Zřejmě nejzajímavějším je objev haplogrupy IJ, ta dosud nebyla nalezena. Její původ byl kladen do íránské vysočiny. Jeden vzorek pochází od Peršana, druhý do Mazandarana (Kaspický národ, dnes hovořící severoperským jazykem, zřejmě původem z jižního Kavkazu).

Haplogrupa J1-M267 má původ v dnešním Kurdistánu před 25 tisíci lety. expandovala před zhruba 6 tisíci lety do jižního Evropy (Středomoří), Arábie a Etiopie. (Evidentně expanze semitských jazyků).

J2a3h-M530 má původ v Íránu, po skončení doby ledové se dostala do Turecka a do Kavkazu a s nástupem zemědělství do Evropy.

J2a3b-M67 má původ kdesi na Blízkém východě, expandovala před 15 tisíci lety a postupně se přes Kypr a  Krétu dostala do jižní Evropy (před 13 tisíci lety).

Do Íránu se v nedávné době dostala řada cizích haplogrup. Ze střední Asie H, O, Q a R2, spolu s Araby J2-55Hlavně do severozápadního Íránu proniky ze západní Euroasie převážně R1b-L23, v menší míře I1-M423 a J2b2-M241, možná i R1a-M198.

Překážkou v migracích bylo pohoří Zargos, na obou stranách jsou odlišné populace.

http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0041252

pondělí 16. července 2012

Genetika Indiánů

Nové genetické analýzy Indiánů odhalují další tajemství jejich příchodu na Americký kontinent. Na americký kontinent vstoupili předci dnešních Indiánů někdy 15 000 lety. Brzy poté se tito první příchozí rozdělují na 2 skupiny: Algonokiny a ostatní Amerindiány. Následně se současně (zřejmě řed více než 10 tisíci lety) odehrálo několik událostí:
  • Část Amerindiánů putovala zpět na Sibiř a spolu s místními východoasiaty vytvořili populaci Eskymáků (Inuitů), v ní jsou obě genetické složky (od amerindiánů a východoasiatů) zastoupeny přibližně stejně. 
  • Současně jiná skupina východoasiatů doputovala do Ameriky a smísila se s Algonkiny. Vznikla tím populace Na-Dene, ve které tvoří původní genom Algonkinů 90% avšak všichni mluví novým Na-Dene paleosibiřským jazykem
  • Amerindiáni postupují dále na jih a rozdělují se na severní a jižní. 
  • Od Eskymáků se oddělují Aleuťané
Eskymáci na Sibiřské straně se rozdělili na Čukči a Kamčatany a Eskymáky, kteří později (před 3000 lety) migrovali na sever Ameriky.

Genetický strom jednotlivých skupin Indiánů není nijak překvapivý, čím je skupina jižnější, tím se oddělila později. Osídlení pralesů Jižní Ameriky proběhlo ze dvou míst, ze severu skupinou Čibča-Paéz. A ze středu, ze Andské populace, z které se oddělila rovníková (Equatorial) a Tucan skupinu.Od té se později oddělila skupina Ge-Pano-Karib.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature11258.html

středa 11. července 2012

Ochlazení před 12 000 lety způsobeno meteoritem

Ochlazení, známí jako mladší dryas, které začalo před 12 800 lety a skončilo před 11 500 lety a které na 1300 let zvrátilo nástup současné doby meziledové, bylo zřejmě způsobeno dopadem meteoritu. Tato domněnka byla představena již dříve, později však byla několikrát zpochybněna. Nyní se zdá, že dopad dopad mimozemského tělesa byl definitivně potvrzen.

Důsledkem mladšího dryasu je zánik severoamerické kultury Clovis. Katastrofický dopad meteoritu tento zánik vysvětluje lépe než "obyčejná" změna teploty.