pondělí 19. února 2024

Migrace do Ameriky z pohledu genů a jazyků od prvních indiánů až po příchod prvích Evropanů

Beringova úžina mezi Asií a Amerikou je místo, přes které přešli všichni předci domorodých obyvatel Ameriky. Díky stále přesnějším genetickým analýzám dnes víme jaké populace a kdy do Ameriky migrovali. Ještě zajímavější vhled ale poskytuje moderní srovnávací lingvistika, ktará tyto populace "nechává promluvit" a dává tak anonymním genům lidský rozměn.

Před zhruba 25 tisíci lety přišla na východ Sibiře nová populace ze západu, z oblasti Bajkalu (DNA vozrek MA-1) a přispěla na východě Sibiře zhruba 30% svých genů do genomu místních východoasiatů (SEA). Tato nová populace ovládla celý severovýchod Sibiře a mluvila zřejmě jazykem, z kterého později vznkly všechny jazyky jižní Ameriky a jihu Severní Ameriky.

Východní Sibiř před 25 tisíci lety


Před 17 tisíci lety odtály ledovce na Aljašce natolik, že se cesta do Ameriky ze Sibiře stala průchozí. Toho hned využili lidé a před 16 tisíci lety se v Severní Americe objevuje řada nalezišť s lidskými nástroji podobnými těm na Sibiři. Jedná se o kulturu Dyuktay. Mikročepelky této kultury jsou rozšířeny na východní Sibiři (Čukotka, Kamčatka) a na Aljašce. Jim podobné nástroje se sporadicky objevují také na některch místech Severní Ameriky.

Východní Sibiř a Severní Amerika před 17 tisíci lety


Skutečně masivní osídlení Ameriky ale nastává až před 13,5 tisíci lety, kdy se na západě Severní Ameriky obejvuje kultura Clovis, jejíž nositelé postupně pronikají do všech koutů kontinentu, jako takzvaní paleoindiáni.

Přibližně ve stejné době se v nejsevernějších oblastech severo-východní Sibiře rozšiřuje nová kultura bez mikročepelek. Ta se rozšiřuje na Čukotku a také na Aljašku, jako kultura Nenana. Jedná se velmi pravděpodobně o předky severních indiánů (později žijících na severu Severní Ameriky), kteří jsou se geneticky odlišní od ostatních domorodých obyvatel Střední a Jižní Ameriky.

Východní Sibiř a Severní Amerika před 13,5 tisíci lety


Jižně od Aljašky byly v jeskyni On Your Knees nalezeny ostatky lidí staré 10,3 tisíce let, které dostaly místní název Shukaa-ka a jejichž DNA odpovídá indiánům žijícím v těchto místech dodnes. Jedná se o předky severních indiánů, kteří přišli do Amerika jako druhá migrační vlna.

Před 11 tisíci lety se ve východní Sibiři rozšiřuje nová kultura Sumnagin, která má původ v povodí Amuru a také 40% DNA lidé této kultury pochází ze stejní oblasti. Zbytek, 60%, je pak z původních amerindiánů. Do povodí Amuru nedlouho před tím dorazila migrační vlna od Bajkalu, a tak oněch 40% obsahuje ještě část ze západní Sibiře. Tito nově příchozí ze západu byli pravděpodobně prvním lidmi na východě Asie, kteří mluví nostratickým jazykem. Konkrétně předci Nivchů a Algokinů (proto-nivch-algic).
Východní Sibiř a Severní Amerika před 11 tisíci lety


Nově příchozí do Ameriky, příbuzní Nivchů se zřejmě velmi brzy rodělili na předky Algokinů a předky Wakašů.

Paleoindiáni, potomci kultury Clovis, dál osidlují americký kontinent, před 9k lety doputovali do And, do dněšního Čile, a také do východní Brazílie.

Východní Sibiř a Severní Amerika před 9 tisíci lety


Před 7 tisici lety začínají pronikat na východ Sibiře noví lidé z transbajkalské oblasti. Ti jako první na severovýchod Sibiře přinesli znalost výroby keramiky a zhruba před 6500 až 5500 lety zde vytvořili kulturu Syalakh. Jedná se velmi pravděpodobně o předky indiánů na-dené, kteří se oddělil od svých příbuzých Jenisejanů (kteří zůstali západně od Bajkalu) a Sinotibeťanů (ti se nachází jihovýchodně od Bajkalu), kteří začali v této době svoji expanzi spolu se zemědělskou kulturou Yanhshao na střední Žluté řece.

Současně se na severu Severní Ameriky začala rozšiřovat algická jazykové rodina, do Kalifornie se dostávají předci Wijotů a Yuroků. Vzhledem ke jejich životnímu stylu, se sem pravděpodobně dostali podél pobřeží v kánoích.

Východní Sibiř a Severní Amerika před 7 tisíci lety


Následná a někde i současná kultura Belkachy ke starší kultuře Syalakh ve východní Sibiři, před 6000 až 4000 lety, už zcela jistě představuje přímé předky eskymo-aleuťanů. Belkachy se totiž rozšiřuje i na Aljašku a její nositelé pronikají jako tzv Paeloeskymáci do arktických oblastí Severní Ameriky. 

Eskymo-aleuťané a indiáni na-dené si zvájemně si vyměnily geny, nejpraděpodobněji na Aljašce, kde se setkali předci obou skupin. Mohlo k tomu ale dojít dříve a to několikrát, třeba i na Sibiři. Od původních obyvatel na jižní Aljašce se proto-eskymoaleuťané na jihu Aljašky naučili, jak lovit mořské savce.

Východní Sibiř a Severní Amerika před 5500 tisíci lety


Zhruba před 4 500 proto-eskymo-aleuťané z jižní Aljašky expandují na západ a rozdělují se tak na Aleuťany žijící dodnes na Aleutách a na Eskymáky, jejich původní domovinou je západní Aljaška.

V této době se také Paeloeskymáci (potomci původních Proto-eskymo-aleuťané) dostávají až do Grónska, kde se objevují kultury Saqqaq a Independence I.

Přibližně ve stejné době začíná i expanze indiánů na-dené, kteří se rozšiřují podél pobřeží západní
Kanady. Od  Tlingitů se oddělují Ejakové

Ve východní Sibiři se rozšiřuje kultura Ymyyakhtakh, jejími nositely jsou podle DNA analýz zřejmě předci Nganasanů, kteří dnes žijí na Tajmyru. Řeč Nganasanů je hodně odlišná od ostatních Samojedů a obsahuje řadu cizích elementů, které zřejmě pochází právě od lidu kultury Ymyyakhtakh.

Východní Sibiř a Severní Amerika před 4000 tisíci lety


Proto-eskymo-aleuťané, kteří zůstali na východní Sibiři, se zde setkali s potomky kultury Sumnagin a postupně přejali jejich řeč. Vznikla tak kultura Ust-Belskaya, která navazuje na pradávnou kulturu Sumnagin, ale přibírá velivy od kutury. Nositelé této kultury jsou zřejmě předci Čukčů a Itelmenů, kteří hovoří jazykem příbuzným Nivchům (kultura Sumnagin), ale jsou geneticky příbuzní Paeloeskymákům (kultury Belkachy a Ymyyakhtakh).

Před 3000 lety začíná období růstu pro předky Eskymáků, kteří žijí na západě Aljašky (kultury Choris, Norton). Část se jich dostává na pobřeží Čukotky a Kamčatky a dokonce až do ochotského moře, kde vzniká kultura Tokarev.

Kultura Ymyyakhtakh je nahrazena novou kulturou Ust-Mil, která na ni navazuje. Nositelé této kultury jsou velmi pravděpodobně předci Jukagirů, kteří dodnes žijí na severu Jakutské oblasti.

Východní Sibiř a Severní Amerika před 3000 tisíci lety


Před 2500 lety vytváří Eskymáci v Beringově moři kulturu Old Bering sea a osidlují břehy Čukotky a Kamčatky. Současně Athabaskové, kteří se oddělili od ostatních na-dené, začínají osidlovat vnitrozemí Aljašky a severozápadní Kanady. Na východ a jihovýchod migrují z pobřeží západní Kanady Algonkinové, kteří osídlují vělkou část severní Ameriky.

Tunguské kmeny z Mandžuska migrují na sever na Sibiř a u břehů Ochotského moře se setkávají s příbuznými Eskymáků z kultury Tokarev. Přijímají nekterá jejich slova, která jsou dodnes patrná v jazyce severních Tunguzů.

Předci lidí mluvící dnes známými jenisejskými jazyky expandovali ze své domoviny, které ležela někde mezi dnešními městy Krasnojarsk a Norosibirsk, na východ a později i na sever do transbajkalské oblasti.

Východní Sibiř a Severní Amerika před 2500 tisíci lety


Před necelými 1000 lety část Athabasků odchází z Kanady na jih až do pouští u Mexika, kde žijí jako Apačové, Navahové a jim příbuzní.

Eskymáci z východu Čukostkého moře migrují na do Arktických oblastí Kanady a Grónska (kultura Thule) a nahrazují zdejší Paeloeskymáky. Současně z Islandu přijíždějí Vikingové a osidlují jih Grónska.


Odakzy:

1. https://www.researchgate.net/publication/363833583_Ancient_Cultures_and_Migrations_in_Northeastern_Siberia - archeologické kultury východní Sibiře

2. https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.10.12.336628v1.full - osidlování Ameriky, analýza DNA prokazující vztah mezi indiány a obyvateli povodí Amuru.

3. https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(18)31380-1 - rekonstrukce vnitřního osidlování Ameriky na základě analýz DNA. 

4. https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abc4587 - genetická analýza řady vzorků Sibiře a scénáře mifrací.

5. https://www.biorxiv.org/content/10.1101/203018v1.full - genetika paleoeskymáků

6. https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aar5040 - ústup ledovců po poslední době ledové v Sverní Americe

7. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37138779/ genetika pravěkých lidí severozápadního pobřeží a jeji srovnání se současnými indiány.