Nejstarší skupinou živočichů jsou žebernatky

Žebernatky (Ctenophora) jsou považovány spolu s mořskými houbami (Porifera) za nejstarší skupinu živočichů. Která z nich je ale starší, která se oddělila od společného rodokmenu jako první? Dlouhou dobu se mělo za to, že jsou to houby, protože jsou primitivnější - nemají nervovou soustavu ani svaly. Nyní se ale ukazuje, že žebernatky jsou zřejmě straší. Existují k tomu dva velmi dobré důvody

• Organizace chromozomů, což je velmi pomalá změna genetické struktury organismu, je u žebernatek podobná ještě primitivnějším organismům jako jsou Mesomycetozoea (ichthyosporean) či Choanoflagellate. Naopak mořské houby mají stukturu chromozomů podobnou vyšším živočichům (https://news.berkeley.edu/2023/05/17/what-did-the-earliest-animals-look-like/).
• Nervová soustava žebernatek se zřejmě vyvinula nezávisle na nervové sosutavě vyšších živočichů (https://www.science.org/doi/10.1126/science.339.6118.391-a).

Neolitizace severozápadní Afriky

Příchod zemědělců do severozápadní Afriky (dnešní Maroko a okolí) nebyl tak přímočarý, jak jsme se dosud domnívali. Podle nejnovější genetické analýzy se ukazuje, že lovci a sběrači žijící v Maghrebu před přídchodem zemědělců byli poměrně genetický izolovaní. Před 7500 lety přišli první zemědělci, kteří byli velmi podobní nejstarším zemědělcům Evropy (čas jejich přídchodu je podobný době, kdy se objevili na Iberském poloostrově). Ovšem místní obyvatelstvo se rychle přizpůsobilo novému způsobu života a jen o pár staletí později ve vnitrozemí dnešního Maroka žili zemědělským způsobem života lidé geneticky příbuzním původním lovcům a sběračům.

Situace se ale změnila před přibližně 6300 lety, kdy do oblasti přišli pastevci původem z Levanty. Ti poměrně rychle začali dominovat celé oblasti. Není pochyb o tom, že tato třetí skupina přinesla do severozápadní Afriky berbeské jazyky. Co se týká prvních zemědělců z Evropy ti mohli mluvit jazykem příbuzným baskičtině.

Grafické znázornění pohybu obyvatel v průběhů neolitizace

https://www.nature.com/articles/s41586-023-06166-6

Moderní lidé pochází z více afrických skupin

Původ moderních lidí Homo sapiens je stále v detailech nejasný. Z pohledu morfologie vznikl Homo sapiens v Africe před přibližně 300 tisíci lety. Z pohledu genetiky před zhruba 200 tisíci lety. Genetici však upozorňují na to, že geny moderních lidí obsahují části, které svědčí o příměsi jiných poddruhů rodu Homo. Tyto příměsy se měly dostat do našeho genomu hned v počátcích jeho vývoje. 

Nová genetická studie, která do genetického modelu lidstva přidává nové vrozky genů příslušníků afrického kmene Nama (pozoruhodný svou vysokou genetickou vriabilitou) naznačuje, že tomu tak být nemuselo. Podle nového modelu se dvě nebo více slabě geneticky diferencovaných populací mísilo po statisíce let. Ale před 120-135 tisíci lety došlo k prvnímu výraznějšímu rozdělení. Poté ale stále docházelo k migraci mezi těmito dvěma hlavními skupinami. Takový model dává lepší výsledky než příměs archických populací.

https://www.nature.com/articles/s41586-023-06055-y