Pravěká DNA Sardinie

Vědci analyzovali pravěkou DNA ze 70 jedinců z více než 20 archeologických nalezišť v časovém rozsahu 6000 let na Sardinii. Výsledkem je potvrzení mimořádné stability sardinského genomu, který se udržel stejný od neolitu až po dobu 500 BCE. Dokonce ani slavná nuragská kultura nevykazuje žádné změny oproti genomu původních zemědělců.

V době kolem 500 BC na ostrov začínají přicházet Féničané z východního Středomoří a Kartagijci ze severní Afriky. To se začíná odrážet na změně genomu. Podobně je v době římské nacházen genom podobný italskému a Španělskému.

https://www.uchicagomedicine.org/forefront/biological-sciences-articles/sardinia-ancient-dna

https://www.nature.com/articles/s41467-020-14523-6

Superarchaický člověk se mísil s neandrosovany

Nejprve si vysvětleme, co vůbec znamenají slova v titulku:

• Superarchaický člověk je druh z rodu Homo, který opustil Afriku před zhruba 2 milióny lety. (Jeho spřízněnosti s Homo floresiensis a Homo luzonensis se zdá být pravděpodobná)
• Neandrosovan je předek Neandrtálců a Denisovanů. Ti se geneticky oddělili zhruba před 700 tisíci lety a to je také nejstarší doba, kdy tento jejich společný předek, který se šířil z Afriky do západní Asie, žil.

Nyní se vraťme k původní zprávě. Dosud byly zbytky této superarchaické populace nalezeny pouze v DNA denisovanů, kam se dostaly zhruba před 400 tisíci lety (https://www.nature.com/articles/s41467-018-08089-7, nutno poznamenat, že se jedná pouze o stopy DNA denisovanů analyzované jako přímes současných obyvatel Oceánie).

Důkladná statistická anaýza známých DNA vzorků odhalila, že k míšení superarchaiků došlo zřejmě dvakrát. Poprvé s neandrosovany před 700 tisíci lety v západní Asii a podruhé s Denisovany ve východní Asii. V obou případech se přímes DNA pohybovala v jednotkách procent.

https://advances.sciencemag.org/content/6/8/eaay5483

Šíření zemědělstvé do Střední Asie probíhalo rychleji než jsme si mysleli

V Altajské jeskyni byly nalezeny zbytky pšenice a ječmene staré 5200 let. Nikdo nepředpokládal, že by se zemědělci rozšířili z úrodného půlměsíce tak rychle do tak nehostinných oblastí. Obiloviny se musely přízpůsobit chladnějšímu podnebí s rozdílným svitem světla.

https://www.shh.mpg.de/1636359/earliest-grains