úterý 29. listopadu 2011

mtDNA z Iberského neolitu

Podařilo se analyzovat několik vzorků DNA lidí kardiální keramiky z Iberského poloostrova. Výsledky jsou podobné současnému genetickému profilu místních obyvatel: 3 vzorky haplogrupy H, jeden K1 (ta byla mezi prvními zemědělci zřejmě poměrně hojná) a jeden U5 (tato haplogrupa byla velmi častá u mezolitických západoevropanů). Zajímavé jsou ale dva vzorky haplogrupy N, která se již dnes v Evropě nevyskytuje, ale zřejmě zde byla hojná před příchodem zemědělců. Ještě zajímavější je jeden vzorek haplogrupy X1, která se dnes v malé frekvenci vyskytuje v západní Eurasii a v Severní Americe.

http://dienekes.blogspot.com/2011/11/ancient-mtdna-from-cardial-culture.html

pátek 18. listopadu 2011

Nový scénář migrace moderních lidí z Afriky

Archeologické nálezy z Arabského poloostrova z loňského roku poukazují na to, že moderní lidé se z Afriky do Asie dostali před 130-110 tisíci lety. Nálezy z Indie také potvrzovaly, že moderní lidé osídlili tento subkontinent už před výbuchem Toby, tedy před více než 75 tisíci lety. Nyní byly nalezeny nové doklady. V jižním Ománu se našly opracované kameny staré 106 tisíc let, které jsou shodné s kulturou Nubijského komplexu ze středního Nilu, ale pronikaly až do Etiopie a na Sinaj. Nyní je zřejmé, že se před více než  110 tisíci lety dostaly přes Bab-el-Mndeb do dnešního Jemenu a Ománu.


Nová studie Oxfordské University ukazuje, že tito první moderní lidé mimo Afriku nejsou přímými předky dnešních neafričanů. Důkazem je analýza mitochondriální DNA 369 Afričanů patřících do haplogrupy L3. Z této haplogrupy pochází všichni neafričané. Její stáří bylo stanoveno na 70 tisíc let, tedy až po výbuchu Toby. Toba vybuchla před 74 tisíci lety, před 70 tisíci vzniká ve východní Africe haplogrupa L3. Lidé, kteří ji mají brzy migrují do Asie a před 60 tisíci lety zřejmě v Indii z L3 vznikají M a M. Tato nová vlna moderních lidí zcela smazala genetické stopy předchozích populací. Mezi 30 a 40 tisíci lety se lidé z východní Afriky rozrůstají a migrují do střední (L3e) a severní Afriky (L3k). Dalším zajímavým přesunem je pohyb L3c ze střední Afriky do východní před 3 tisíci lety, který souvisí s bantuskou migrací.






http://www.sciencedaily.com/releases/2011/11/111130171049.htm
http://mbe.oxfordjournals.org/content/early/2011/11/16/molbev.msr245.short?rss=1

čtvrtek 17. listopadu 2011

Nejstarší skalní kresby v Severní Africe

Nedaleko do města egyptského města Edfu byly na skále nad břehy Nilu nalezeny kresby staré přibližně 15 tisíc let. Jedná se o kresby praturů a jiných divokých zvířat. Kresby jsou tedy přibližně stejně staré jako slavné jeskynní kresby z Evropy.

http://news.yale.edu/2011/11/10/oldest-rock-art-egypt-discovered

pondělí 7. listopadu 2011

Pravěká Migrace ze Sardinie

Endemitický druh šneka ze Sardinie se rozšířil do okolí (napřed do Alžírska a potom do jižní Francie) před zhruba 8000 lety. To by mohlo znamenat, že Sardinie se stala střediskem prvním zemědělců, kteří postupně osídlili Středomoří. Zajímavé je, že obyvatelé Sardinie pocházejí podle genetického profilu spíše ze západu než z východu. Převládá u nich mitochondriální haplogrupa H1, H3 a V z Iberského poloostrova a U5b3a1 z jižní Francie. Vyskytuje se zde však také haplogrupa H13a, která pochází z Kavkazu. V mužské linii je nejčastější haplogrupa I2a1 původem z Iberského poloostrova, na severu je častá R1b, která se sem dostal zřejmě s kulturou zvoncových pohárů před 4000 lety. Zajímavý je také vysoký výskyt haplogrupy G (15%), která je častá na Kavkaze, v Alpách a v Pyrenejích. Je pravděpodobné, že většina těchto haplogrup má ještě neolitický nebo mezolitický původ.

Je pravděpodobné, že tím před 8000 lety se Sardinie, stala střediskem odkud se šířili zemědělci s haplogrupou G chromozomu Y. Ti však byli později vytlačeny haplogrupou R1b (zvoncové poháry před 4000 lety). Ta se na Sardini prosadila pouze na severu. Haplogrupa I2 je zřejmě starší.

http://dienekes.blogspot.com/2011/11/sardinian-snails-got-around.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Sardinian_people#Genetic_peculiarities_of_the_population

pátek 4. listopadu 2011

Moderní člověk v Evropě před 45 tisíci lety

Důkladná analýza dvou lidských mléčných zubů nalezených v jeskyni Cvallo v jižní Itálii ukázala, že tyto zuby nepatří neandrtálcům, ale moderním lidem. Jejich stáří bylo stanoveno na 43-45 tisíc let. Dosud nejstarší ostatky moderního člověka pocházejí z Rumunska a jsou staré 35-40 tisíc let. Je to další podpora toho, že Aurignacien, technologie, která se v Evropě vyskytovala před 45-40 tisíci lety byla vytvořena moderními lidmi.

http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_technika/zpravy/moderni-clovek-osidlil-evropu-drive-nez-se-predpokladalo/710072
http://www.sciencedaily.com/releases/2011/11/111102161058.htm