Paleogenomika nejstarších evropských lovců-sběračů

Analýza genomů 356 evropských lovců a sběračů, kteří žili před 35 000 až 5 000 lety, naznačuje, že gravettienskou kulturu (před 33 000 až 26 000 lety) tvořily dvě geneticky odlišné skupiny. Jedna z těchto skupin, nazvaná Fournol podle naleziště ve Francii, žila ve Francii a Španělsku, zatímco druhou, pojmenovanou Věstonice, známe z České republiky a Itálie. Fournolové pocházeli ze starších aurignacienů, kteří žili v Evropě před 43 000 až 33 000 lety. Předci Věstonic však pocházeli ze západního Ruska. Studie také naznačuje, že Fournol přežil poslední ledovcové maximum, ale Věstonice vymřely. Dříve se předpokládalo, že Věstonice žili v Itálii během posledního ledovcového maxima a jejich potomci po ústupu ledovců vytvořili epigravettskou kulturu. Tu však zřejmě vytvořili migranti z Balkánu před 17 000 lety. Po konci doby ledové, když se lesy rozšířily po Evropě, asi před 14 000 lety, epigravettiáni migrovali na sever a vytlačili potomky Fournolů, kteří vymřeli.

https://www.nature.com/articles/s41586-023-05726-0

Současně byla zveřejněna práce, která potvrzuje to, co bylo řečeno výšše. Genom jedince označeného Malalmuerzo (podle jména jeskyně v Andalusii) pochází z vrcholu doby ledové (23 tisíc let) a spojuje populaci západního aurignacienu (Fournoly) s pozdějšími obyvately západní Evropy v době poledové.

https://www.nature.com/articles/s41559-023-01987-0

Na obrázku vidíme přibuznosit jednotivých populací a strom jejich vývoje v čase. Na vývojovém stromě je vidět, že i populace Fournol je tvořena ze 71% migrací z východu a pouze z 29% z původní evropské populace (reprezentovaná nálezem Zlatý kůň z Berounska)

Původ gruzínštiny a karvelské jazykové rodiny

Nově a lépe zpracováno zde: https://pravek-t1.blogspot.com/2024/11/puvod-gruzinstiny-karvelske-jazykove.html

Nástroje paleoindiánů staré 16 tisíc let

Nástroje nalezené v jihozápadním Idaho byly datovány pomocí dvou metod na dobu před 16 tisíci lety. To je o 3 tisíce let straší než nejstarší obecně přijímané nástroje v Americe - technologie Clovis. Nalezené výrobky jsou velmi podobné nástrojům z Hokaida z doby před 20 tisíci lety. První datování bylo provedeno podle aproximací pro dané sídlo. Druhé datování pak podle radiokarbonové metody pro kosti nalezené spolu s vyrobenými nástroji. Obojí dává podobné stáří - 16 tisíc let. Přesto někteří vědci zůstávají skeptičtí a nepřepodkládají, že by lidé překonali několik tisíc kilometrů dlouhou cestu po ledovci, nebo po moři podél něj.

https://www.science.org/content/article/deadly-sharp-points-found-idaho-could-be-first-american-made-tools

Nejstarší doklad používání ohně je 780 tisíc let

Analýza rybích kostí nalezených na lidském sídlišti starém 780 tiscí let v Izraeli prokázala, že byly tepelně zpracovány. Jedná se tak o dosud nejstarší doklad používání ohně pravěkými lidmi. Je to přibližně doba, kdy došlo k rozdělení předků moderních lidí, neandrtálců a denisovanů.

https://www.archaeology.wiki/blog/2022/11/16/oldest-evidence-of-the-controlled-use-of-fire-to-cook-food-found-in-israel/

Analýza nejstarší DNA z Britských ostrovů odhalila dvě vlny počátečního osídlení

Podařilo se analyzovat dva nejstarší vzorky DNA na Britských ostrovech. První je starý téměř 15 tiscí let a pochází z Goughovy jeskyně (místa nálezu slavného Cheddarského muže) v jihozápadní Anglii. Druhý vzorek je o něco mladší (13 600 let) a pochází z Kendrickovy jeskyně na severu Welsu.

Nejzajímavější na celé analýze a studii obou vzorků je, že ačkoli oba dva od sebe dělí jen několik staletí, nejsou si vůbec příbuzní.

Starší vzorek patří lidu kultury Magdalénienu, který osídlil ze severního Španělska západ Evropy krátce po konci doby ledové.

Druhý vzorek patří jiné populaci. Ta pochází z Itálie (kultura Epigravettien), kde přečkala dobu ledovou, a svoji expanzi na sever Evropy zahájila o něco později. Na většině severní Evropy se geneticky promíchala s předchozím lidem Magdalénienu, v Anglii došlo ale k úplné výměně a po předchozích genech nejsou ani stopy. Zajímavé je, že ačkoliv se noví lidé v Západní Evropě výrazně prosadili geneticky, vzdali se své kultury (Epigravettienu) a navázali na Magdalénien starší populace. Vytvářejí na pevnině soubor několika nových kultur, z nichž nejznámější je Azilien a Hamburgien.

K další změně došlo na Britských ostrovech až s příchodem zemědelců před 6000 lety.

https://www.nature.com/articles/s41559-022-01883-z

Negrité na Taiwanu potvrzeni

Lebka stará přes 6000 let nalezená v taiwanské jeskyni Xiaoma vykazuje podobnosti s asijskou populací Negritů. Podle kostí a lebky lze stanovit, že se jednalo o dospělou ženu, která měřila pouhých 130 cm, což odpovídá velikosti Negritů v Asii. Tak další parametry lebky jsou velmi podobné této pravěké asijské populaci.

Několik domorodých kmenů na Taiwanu (potomci prvních Austronésanů, kteří začali přicházet na ostrov před 6000 lety) má ve svých legendách vzpomínky na malé tmavé lidi s kudrnatými vlasy, kteří žili na ostrově před jejich příchodem. Kmen Saisiyat je nazýval Ta'ai.

Nálezem z jeskyně Xiaome se zdá být existence Ta'ai potrvzena.

Na Taiwanu se již dříve našel úlomek lidské lebky starý 20-30 tisíc let. Je ale příliš malý na to, aby se z něj daly vyvodit nějaké závěry.

https://phys.org/news/2022-10-year-old-skull-cave-taiwan-possibly.html

https://www.iflscience.com/skull-confirms-taiwanese-legends-of-ancient-peoples-who-preceded-the-austronesians-65710

Původ Hunů a kmenový svaz Siungnů

Hledání původ Hunů a jejich etnolingvistické identity vždy vypdalo jako problém, u kterého nelze nikdy najít uspokojivou odpověď. Nové poznatky z genetických analýz poskytly informace, o kterých by se nám dříve ani nezdálo. Více informací však neznámená jasnější odpověď. Situace je stále velmi komplikovaná. 

Podle kulturních a historických souvislostí se zdálo být pravděpodobné, že Hunové pochází z kemnového svazu Siungnu, který se objevují ve třetím století př.n.l. Vytvořili mocný stát na hranici s Čínou a rychle se s ní dostali do mocenského střetu. V roce 127 BC byli poraženi a vytěsněni z Ordosu. Následoval upadek a vnitřní rozkoly. Kmenový svaz se rozpadl a jeho část (snad i jádro) se přesunula na západ, kde, jak se předpokládá, vystořila základ pro zformování Hunů a později Avarů.

Celý příběh má slabinu v tom, že Hunové po sobě nezanechali žádné jazykové pomátky, a tak nevíme jakou řečí mluvili. U vládců svazu Siungnu se předpokládá, že mluvili jazykem příbuzným para-mongolštině podobně jako kmeny Sianbei, které se nacházely blíže k čínskému státu. Jisté to však není.

Genetické analýzy hunských hrobů zcela jasně ukázaly, že evropští Hunové skutečně byli potomky Siungnů, ale cestou na západ přibrali řadu genů ze Střední Asie a východní Evropy (https://www.cell.com/current-biology/pdf/S0960-9822(22)00732-1.pdf).

Otázka jejich jazyka zůstává nezpodpovězena. Pravděpodobnost, že patřili mezi para-mongolské jazyky je vysoká, ale cestou na západ mohli přjmout jazyk jiný.

Nedávno se objevil zajímavý poznatek. Byl přečten krátký text kmene Jie ze svazu Siungnu. Jeho jazyk totiž patží mezi jenisejské. Byli tedy Siungnu a potažno Hunové také jenisejané, jak se nekteří domnívají? 

To je velmi nepravděpodobné. Kmen Jie se objevuje až ve druhém století našeho letopočtu, když vrací Siungnu jeich původné slávu. Navíc jazyk, kterým byl text zapsán se velmi podobá jazyku Pumpokol, který se jasně odlišuje od severních jenisejských jazyků, od kterých se oddělil určitě až po zlomu letopočtu a nemohl se tak uplatnit v první fázi exitence Siungnu (2. století př.n.l.), kdy došlo k migraci na západ. Cestou na západ se pochopitelně předci Hunů mohli setkat s jenisejany a začít používat jejich řeč, ale to samé se mohlo stát s celou řadou jiných jazyků a etnik. 

Kulturní výraz Hunů byl tak podobný Siungnům, že je velmi pravděpodobné, že si kromě něj uchovali i svoji řeč a ta pravděpodobně patří mezi para-mongolské jazyky podobně jako celá řada dalších nomádů útočících ze severních stepí na Čínu v tomto období.