Neolit
Před 8000 lety do Itálie začali pronikat první zemědělci původem z Blízkého východu. Jejich jazyk se nedochoval, ale můžeme odhadovat, že byl zřejmě příbuzný dnešní baskičtině.
Eneolit
Další výrazná změna nastala až před 4000 lety, kdy do Itálie (stejně jako do celé západní a střední Evropy) přišel lid zvoncových pohárů. Obyvatelé Itálie kvůli této události získali výrazné množství stepních genů, což je důvod domnívat se, že došlo také ke změně jazyka na nějaký raně indoevropský.
Doba bronzová
V průběhu druhého tisíciletí před naším letopočtem se odehrálo několik důležitých událostí
Příchod Latinů
1700–1300 př. n. l. - ze severu od Alp přišli do Itálie pastevci, kteří postupně osídlili téměř celý poloostrov a rozšířili svou Apeninskou kulturu. Velmi pravděpodobně se jednalo o první migrační vlnu italických kmenů, předků mluvčích latinsko-faliských jazyků (Q-italických).
Příchod Etrusků
Ve stejné době (1700–1300 př. n. l.) se ale na pobřeží Itálie začali lidé z východního středomoří zakládat menší kolonie. Přilákaly je sem suroviny, hlavně měď a cín, ale postupně se na pobřeží usazovali (kromě jihu také na pobřeží Etrurie). Protože se jednalo o vyspělejší kulturu, jejich jazyk se zřejmě začal prosazovat i mezi místním obyvatelstvem. Tak se do Itálie zřejmě dostala proto-etruština, která je příbuzná lemnijštině z Egejské oblasti.
Příchod Umbro-osků
1200–1000 př. n. l. - ze severu od Alp přišla do Itálie druhá vlna pastevců a postupně osídlila východní a jižní část poloostrova. Tentokrát to byli P-italičtí Umbro-oskové a přinesli protovillanovskou kulturu, která se prosadila skoro na celém poloostrově.
Doba železná
Od 1100 př. n. l. do Apulie začaly pronikat kmeny příbuzné albáncům a přinášejí ilyrskou messapštinu.
protovillanovská kultura, kterou přinesli Umbro-oskové, ovlivnila i ostatní etnika a vznikly:
Villanovská kultura (900-700 př. n. l.) - jejímiž nositeli byli Etruskové. Tato kultura se rozšířila nejvíce v Toskánsku, domovině Etrusků, ale také na jihu Pádské nížiny, kde se později objevuje etruštině příbuzná Rhaetština, která proniká až k Alpám.
kultura Latinum (900–700 př. n. l.) - jejímiž nositeli jsou Latinové, předci Římanů. Ti žili v Laziu a jeho okolí.
Estenská kultura na severovýchodě Itálie 950-100 př. n. l. Tato kultura je spojená s Venety. Z venetšiny se dochovalo velmi málo, takže víme jistě jen to, že to byl indoevropský jazyk. Patřil do keltské nebo latinské skupiny, nebo byl oběma silně ovlivněn.
Archaická doba
Od 8. století před naším letopočtem se začínají při pobřeží jižní Itálie usazovat Řekové.
V 6. století před naším letopočtem přicházejí na sever Itálie první Kelti s halštatskou kulturou, po nich zůstala na jihu Alp leponština - jediný zdokumentovaný jazyk halštatské kultury.
Ve 4. století před naším letopočtem se v Pádské nížině usadili keltští Galové.
Naznámé
O ligurštině, kterou se mluvilo na severozápadě Itálie, nevíme téměř nic. Mohlo se jednat o potomky lidí z enolitu nebo také potomky halštatských Keltů.
