Mikročepelky staré 80 tisíc let ze Střední Asie patřily předkům Eurasiatů

Moderní lidé začali osidlovat západní Eurasii před 45 tisíci lety. Automatický předpoklad, že přišli z Levanty, která je nejblíže Africe, se stále nedaří prokázat na základě nálezů jejich kamenných nástrojů. Proto archeolog Ludovic Slimak přišel s originální myšlenkou, že tito lidé nepřišli z Levanty, ale ze Střední Asie.

To se nyní ukazuje jako prozíravá myšlenka. Pod skalním přístřeškem Obi-Rakhmat v Uzbekistánu na svazích Ťan-šanu se našly mikročepelky, které zřejmě sloužily jako hroty šípů do luku. Jsou mnohem menší než starší čepelky používané jako hroty oštěpů. Co je však nejzajímavější, je jejich stáří přibližně 80 tisíc let. Podobně staré mikročepelky se nacházejí jen v jižní Africe. Dalším známým nalezištěm je pak Francie (před 54 tisíci lety). Obě zcela jasně souvisejí s moderními lidmi, přičemž ty francouzské s prvními, kteří se odvážili proniknout mezi evropské neandrtálce.

Je tedy zřejmé, že Ludovic Slimak byl blízko pravdě a Střední Asie, pravděpodobně její jižní část, byla tím prvním místem, kde se lidé, kteří dříve odešli z Afriky, usadili a odkud pak začali osidlovat celou Eurasii a Austrálii.

https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0328390

https://www.sciencedaily.com/releases/2026/09/260903064233.htm

První lidé v Irsku před 15 tisíci lety

Obecně se má za to, že první lidé přišli do Irska před 10 000 lety. Starší doklady o přítomnosti lidí dosud neexistovaly, přestože mezi Irskem a Británií existoval v době před 15 tisíci lety pevninský most, který oba dnešní ostrovy spojoval v jeden.

Tým vědců se rozhodl, že najde důkazy o přítomnosti lidí z této doby. Vydal se tedy hledat do jihozápadního Irska jeskyně, které se co nejvíce podobaly těm na britské straně, již lidé v té době osídlili. Na pomoc jim sloužil speciálně navržený software, který zohledňoval parametry výběru podle toho, co tehdy lidé zřejmě upřednostňovali při volbě svého obydlí. Software navrhl 28 lokalit a v osmi z nich byly skutečně nalezeny kresby datované do doby před 15 tisíci lety.

https://www.bbc.com/news/articles/c5y75dl0jpko

Původ dvou forem života na Zemi

Vědci zkoumali síť přibližně 420 klíčových biochemických reakcí tvořících základní metabolismus (tvorbu aminokyselin, nukleotidů a kofaktorů). Podle analýzy měřící strukturu enzymů měl Poslední univerzální společný předek (LUCA) enzymy pouze pro zhruba polovinu těchto reakcí. Zbytek probíhal geochemicky za pomoci kovů v okolním prostředí (například u hlubokomořských hydrotermálních ventilů) Bakterie a Archaea zdědily společný genetický kód, ale enzymatický aparát potřebný k tomu, aby se staly plně samostatnými, volně žijícími buňkami, si vyvinuly nezávisle na sobě. Každá skupina (Bakterie a Archaea) si vytvořila vlastní odlišné enzymy pro stejné metabolické kroky.

Na Zemi tedy existují dvě rozdílné formy životy: 

• Bakterie 
• Archaea (a z nich vzniklé Eukaryota s endosymbiotickými bakteriemi)

Obě mají společný původ v hybridním životě, který byl částečně závislý na anorganické chemii.

schéma vzniku enzymatických reakcí

Odkaz: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aef3128

Nová ediakarská biota z Kanady

V Kanadě, v Mackenziovo pohoří, byla nalezeny ediakarské zkameněliny (bílo-mořská fauna), staré až 567 miliónů let. Tím se stáří těchto prvních pohybujících se živočichů posouvá o 10 miliónů let do minulosti. Mnohem důležitější je ale potvrzení přechozího podezření, že tito raní živočichové vznikli na dně hlubokého moře a až 10 miliónů let později se přesunuli na šelf k pobřeží.

Nejstarší, nově objevená, bílo-mořská fauna pochází z hlubokého mořského dna

https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aed9916

Nejstaší klepítkatec - Urokodia 518 miliónů let

Urokodia aequalis je známá z maotchienšanských břidlic z 15 vzorků. Její stáří je 518 milionů let.

Původně byla řazena mezi Mollisoniidae, kteří byli v roce 2019 označeni za bazální cheliceráty. V roce 2024 však byla Urokodia aequalis přeřazena z Mollisoniidae do Artiopoda (kam patří trilobiti). V roce 2026 byla ale znovu překlasifikována.

Po důkladné analýze spojené s CT skenováním byla z Artiopoda vyjmuta. Byla totiž odhalena klepítka se dvěma segmenty, podobně jako je mají klepítkatci. Její hlava má také za očima 6 segmentů, podobně jako u chelicerátů. Urokodia aequalis však nebyla vrácena mezi Mollisoniidae; stojí nyní vývojově ještě před nimi, a je tedy nejstarším známým klepítkatcem (Chelicerata).

pozice Urokodia v evolučním stormu klepítkatců

https://www.sci.news/paleontology/urokodia-aequalis-14887.html 

Proteom Homo naledi

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo analyzovat proteom (bílkoviny v zubní sklovině) 20 jedinců druhu Homo naledi. Získaná data poskytla překvapivé, byť interpretovatelné výsledky:

1. Všechny analyzované ostatky ze systému jeskyní Rising Star byly biologické ženy. Analýza se zaměřila na přítomnost proteinu amelogeninu (AMELX a AMELY). Absence markeru AMELY (který je typický pro Y chromozom) u všech 23 testovaných vzorků naznačuje, že jde výhradně o samice. Vědci spekulují, že by se mohlo jednat o doklad rituálního pohřbívání rozděleného podle pohlaví, případně o jiný zatím neznámý sociální fenomén.

2. Výzkum identifikoval specifické aminokyselinové variace v proteinech (např. v genu COL17A1), které sdílejí Homo naledi s některými jinými primáty, nikoli s neandrtálci, Homo sapiens nebo denisovany. Zdá se tedy, že Homo naledi se oddělil od rodu Homo ještě před společným předkem těchto tří.

https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(26)00644-6

Nový a důležitý hominoid z Egypta

V Egyptě byla nalezena fosilie, stará 17–18 miliónů let, z nadčledi Hominoidea, která má velmi blízko k čeledi Hominidae. Dostala název Masripithecus moghraensis a je to velmi zajímavý nález z několika důvodů.

Dosud byli všichni takto staří Homonoidea z Afriky nacházeni na východě Afriky, jako například slavný Proconsul z Keni. Modernější nálezy Homonoidea, které se více blíží Hominidům pocházely výlučně z Asie nebo z Evropy. 

Předpokládalo se tedy, že Homonoidea vznikli v Africe. Část se jich, zhrubasce před 20 milióny lety, přesunula do Asie, kde došlo k jejich modernizaci směrem k Hominidům (giboni, orangutani). Část asijských hominidů se před zhruba 10 milióny lety vrátila do Afriky jako Homininae (gorily, šimpanzi a lidé). V Africe pak další vývoje vedl až ke vzniku člověka.

Nález Masripithecus moghraensis tento scénář narušuje a vrací do hry Afriku. V její severní části, propojené s Eurasií se mohl odehrát onen stěžejní přechod z Hominoidů na Hominidy, který byl dosud kladen do Asie.

https://www.science.org/doi/10.1126/science.adz4102

https://www.youtube.com/watch?v=37Gf9PCVpk0