Analýza genomů 356 evropských lovců a sběračů, kteří žili před 35 000 až 5 000 lety, naznačuje, že gravettienskou kulturu (před 33 000 až 26 000 lety) tvořily dvě geneticky odlišné skupiny. Jedna z těchto skupin, nazvaná Fournol podle naleziště ve Francii, žila ve Francii a Španělsku, zatímco druhou, pojmenovanou Věstonice, známe z České republiky a Itálie. Fournolové pocházeli ze starších aurignacienů, kteří žili v Evropě před 43 000 až 33 000 lety. Předci Věstonic však pocházeli ze západního Ruska. Studie také naznačuje, že Fournol přežil poslední ledovcové maximum, ale Věstonice vymřely. Dříve se předpokládalo, že Věstonice žili v Itálii během posledního ledovcového maxima a jejich potomci po ústupu ledovců vytvořili epigravettskou kulturu. Tu však zřejmě vytvořili migranti z Balkánu před 17 000 lety. Po konci doby ledové, když se lesy rozšířily po Evropě, asi před 14 000 lety, epigravettiáni migrovali na sever a vytlačili potomky Fournolů, kteří vymřeli.
https://www.nature.com/articles/s41586-023-05726-0
Současně byla zveřejněna práce, která potvrzuje to, co bylo řečeno výšše. Genom jedince označeného Malalmuerzo (podle jména jeskyně v Andalusii) pochází z vrcholu doby ledové (23 tisíc let) a spojuje populaci západního aurignacienu (Fournoly) s pozdějšími obyvately západní Evropy v době poledové.
https://www.nature.com/articles/s41559-023-01987-0
Žádné komentáře:
Okomentovat