Podařilo se analyzovat dva nejstarší vzorky DNA na Britských ostrovech. První je starý téměř 15 tiscí let a pochází z Goughovy jeskyně (místa nálezu slavného Cheddarského muže) v jihozápadní Anglii. Druhý vzorek je o něco mladší (13 600 let) a pochází z Kendrickovy jeskyně na severu Welsu.
Nejzajímavější na celé analýze a studii obou vzorků je, že ačkoli oba dva od sebe dělí jen několik staletí, nejsou si vůbec příbuzní.
Starší vzorek patří lidu kultury Magdalénienu, který osídlil ze severního Španělska západ Evropy krátce po konci doby ledové.
Druhý vzorek patří jiné populaci. Ta pochází z Itálie (kultura Epigravettien), kde přečkala dobu ledovou, a svoji expanzi na sever Evropy zahájila o něco později. Na většině severní Evropy se geneticky promíchala s předchozím lidem Magdalénienu, v Anglii došlo ale k úplné výměně a po předchozích genech nejsou ani stopy. Zajímavé je, že ačkoliv se noví lidé v Západní Evropě výrazně prosadili geneticky, vzdali se své kultury (Epigravettienu) a navázali na Magdalénien starší populace. Vytvářejí na pevnině soubor několika nových kultur, z nichž nejznámější je Azilien a Hamburgien.
K další změně došlo na Britských ostrovech až s příchodem zemědelců před 6000 lety.
Žádné komentáře:
Okomentovat