Nejstarší skupinou živočichů jsou žebernatky

Žebernatky (Ctenophora) jsou považovány spolu s mořskými houbami (Porifera) za nejstarší skupinu živočichů. Která z nich je ale starší, která se oddělila od společného rodokmenu jako první? Dlouhou dobu se mělo za to, že jsou to houby, protože jsou primitivnější - nemají nervovou soustavu ani svaly. Nyní se ale ukazuje, že žebernatky jsou zřejmě straší. Existují k tomu dva velmi dobré důvody

• Organizace chromozomů, což je velmi pomalá změna genetické struktury organismu, je u žebernatek podobná ještě primitivnějším organismům jako jsou Mesomycetozoea (ichthyosporean) či Choanoflagellate. Naopak mořské houby mají stukturu chromozomů podobnou vyšším živočichům (https://news.berkeley.edu/2023/05/17/what-did-the-earliest-animals-look-like/).
• Nervová soustava žebernatek se zřejmě vyvinula nezávisle na nervové soustavě vyšších živočichů (https://www.science.org/doi/10.1126/science.339.6118.391-a).

Neolitizace severozápadní Afriky

Příchod zemědělců do severozápadní Afriky (dnešní Maroko a okolí) nebyl tak přímočarý, jak jsme se dosud domnívali. Podle nejnovější genetické analýzy se ukazuje, že lovci a sběrači žijící v Maghrebu před přídchodem zemědělců byli poměrně genetický izolovaní. Před 7500 lety přišli první zemědělci, kteří byli velmi podobní nejstarším zemědělcům Evropy (čas jejich přídchodu je podobný době, kdy se objevili na Iberském poloostrově). Ovšem místní obyvatelstvo se rychle přizpůsobilo novému způsobu života a jen o pár staletí později ve vnitrozemí dnešního Maroka žili zemědělským způsobem života lidé geneticky příbuzním původním lovcům a sběračům.

Situace se ale změnila před přibližně 6300 lety, kdy do oblasti přišli pastevci původem z Levanty. Ti poměrně rychle začali dominovat celé oblasti. Není pochyb o tom, že tato třetí skupina přinesla do severozápadní Afriky berbeské jazyky. Co se týká prvních zemědělců z Evropy ti mohli mluvit jazykem příbuzným baskičtině.

Grafické znázornění pohybu obyvatel v průběhů neolitizace

https://www.nature.com/articles/s41586-023-06166-6

Moderní lidé pochází z více afrických skupin

Původ moderních lidí Homo sapiens je stále v detailech nejasný. Z pohledu morfologie vznikl Homo sapiens v Africe před přibližně 300 tisíci lety. Z pohledu genetiky před zhruba 200 tisíci lety. Genetici však upozorňují na to, že geny moderních lidí obsahují části, které svědčí o příměsi jiných poddruhů rodu Homo. Tyto příměsy se měly dostat do našeho genomu hned v počátcích jeho vývoje. 

Nová genetická studie, která do genetického modelu lidstva přidává nové vrozky genů příslušníků afrického kmene Nama (pozoruhodný svou vysokou genetickou vriabilitou) naznačuje, že tomu tak být nemuselo. Podle nového modelu se dvě nebo více slabě geneticky diferencovaných populací mísilo po statisíce let. Ale před 120-135 tisíci lety došlo k prvnímu výraznějšímu rozdělení. Poté ale stále docházelo k migraci mezi těmito dvěma hlavními skupinami. Takový model dává lepší výsledky než příměs archických populací.

https://www.nature.com/articles/s41586-023-06055-y

Piktové byli podle DNA Keltové

Záhadní Piktové, kteří žili ve Skotsku až do ranného středověku jsou některými považováni za předindoevropské obytele Brtánie. Podle analýzy skromných nápisů, osobních a mísních jmen, které lze považovat za původem piktské to ale vypadá spíš na to, že piktové byli Kelti příbuzní Welšanům.

Nová analýza DNA ostatků z piktských hrobů ukazuje, že se Piktové skutečně vůbec nelišili od ostatních britů z doby bronzové - tedy od Keltů.

https://journals.plos.org/plosgenetics/article?id=10.1371/journal.pgen.1010360

Tři migrační vlny moderních lidí při osidlování Evropy v paleolitu

Již dříve jsem psali o tom, že moderní lidé přišli do Evropy o 10 tisíc let dříve než se obecně soudí (tedy před 55 tisíci lety). Po důkladném prozkoumání paleolitických nástrojů v Evropě dospěla nová studie k závěru, že ve skutečnosti proběhly 3 migrační vlny moderních lidí do Evropy.

• První vlna se odehrála před zmiňovanými 55 tisíci lety a jejím výsledkem je technologie Neronian, který se nachází v jihovýchodní Francii, a ve střední Evropě (Morava, Slovensko, JV Polsko a SZ Ukrajina)
• Druhá vlna proběhla před 45 tisíci lety a jejím výsledkem je technologie Châtelperronian ve většině Francie, v severním Španělsku a na jihu Rumunska
• Třetí migraci tvořili lidé, kteří do Evropy přinesli před 43 tisíci lety technologii Protoaurignacian

První dvě migrace přicházely na území osídlené neandrtálci, a tak nebyly zcela úspěšné. Krátce po třetí migraci proběhla velká sopečná exploze, která zřejmě výrazně snížila populace obou lidských druhů v Evropě. Moderní lidé se po erupci zotavili lépe než domorodí neandrtálci a Evropu pak ovládli.

Z druhé migrační vlny známe jedince s analyzovanou DNA. Jedná se o nález Bacho Kiro v Bulharsku. DNA analyzovaná z českého nálezu z jeskyně Zlatý kůň je ještě starší a mohlo by se jednat o potomka první vlny. Jeho stáří je podbné jako u Bacho Kiro, ale vypadá to, že se se jedná o několik tisíc let geneticky starší populaci. Může se tady jednat o relikt první migrační vlny. Třetí migraci nejlépe reprezentuje vzorek DNA GoyetQ116-1 z Belgie.

Další významnou změnou v Evropě pak byl příchod Gravettienu z východu před 30 tisíci lety. Nositelem této kultury byli lovci mamutů, které známe z jižní Moravy.

https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0277444

Paleogenomika nejstarších evropských lovců-sběračů

Analýza genomů 356 evropských lovců a sběračů, kteří žili před 35 000 až 5 000 lety, naznačuje, že gravettienskou kulturu (před 33 000 až 26 000 lety) tvořily dvě geneticky odlišné skupiny. Jedna z těchto skupin, nazvaná Fournol podle naleziště ve Francii, žila ve Francii a Španělsku, zatímco druhou, pojmenovanou Věstonice, známe z České republiky a Itálie. Fournolové pocházeli ze starších aurignacienů, kteří žili v Evropě před 43 000 až 33 000 lety. Předci Věstonic však pocházeli ze západního Ruska. Studie také naznačuje, že Fournol přežil poslední ledovcové maximum, ale Věstonice vymřely. Dříve se předpokládalo, že Věstonice žili v Itálii během posledního ledovcového maxima a jejich potomci po ústupu ledovců vytvořili epigravettskou kulturu. Tu však zřejmě vytvořili migranti z Balkánu před 17 000 lety. Po konci doby ledové, když se lesy rozšířily po Evropě, asi před 14 000 lety, epigravettiáni migrovali na sever a vytlačili potomky Fournolů, kteří vymřeli.

https://www.nature.com/articles/s41586-023-05726-0

Současně byla zveřejněna práce, která potvrzuje to, co bylo řečeno výšše. Genom jedince označeného Malalmuerzo (podle jména jeskyně v Andalusii) pochází z vrcholu doby ledové (23 tisíc let) a spojuje populaci západního aurignacienu (Fournoly) s pozdějšími obyvately západní Evropy v době poledové.

https://www.nature.com/articles/s41559-023-01987-0

Na obrázku vidíme přibuznosit jednotivých populací a strom jejich vývoje v čase. Na vývojovém stromě je vidět, že i populace Fournol je tvořena ze 71% migrací z východu a pouze z 29% z původní evropské populace (reprezentovaná nálezem Zlatý kůň z Berounska)

Původ gruzínštiny a karvelské jazykové rodiny

Nově a lépe zpracováno zde: https://pravek-t1.blogspot.com/2024/11/puvod-gruzinstiny-karvelske-jazykove.html