Původ Indoevropských jazyků

Před nedávnem se objevila studie, která se snaží dokázat, že Indoevropské jazyky pochází z Anatolie a jejich společný původ sahá do doby před 8 až 9,5 tisíci lety. Pochopitelně je to naprostý a ignorantský nesmysl. Autoři z Aucklandské univerzity zcela ignorují veškeré lingvistické znalosti, ale co je ještě horší, ve svém modelu zcela účelově manipulují s daty, tak aby jim vyšla jako mateřská země IE jazyků Analotie. Nejvíce šokující ovšem je, jak se tento vědecký brak dostal do popředí všech světových médií zabývajících se vědou.

Tento paskvil jsem kritizoval hned po jeho vydání, s nadšením jsem pak shlédl přednášku předních odborníků na historickou lingvistiku (Stanford), kteří studii podrobili drtivé, až výsměšné kritice.

Pro zajímavost, ještě přikládám velmi pěknou přednášku, ve které se J.P.Mallory snaží vyvrátit anatolskou hypotézu jako takovou (nepochopitelně stále přežívající).

Bohužel tohle není ojedinělý příklad a takových "odborníků" se v poslední době objevuje čím dál více a co je nejsmutnější, získávají stále více nejen veřejného prostoru, ale bohužel i důvěry. Netýká se to jen historické lingvistiky, ale naneštěstí i přírodních věd. Do nového roku 2013 tedy přeji méně takových vědeckých zvrhlostí.

Jižní Afrika technologickým lídrem

Poslední dobou se hromadí informace o technologických inovacích z Jižní Afriky starších než 60 tisíc let, které jsou typické v ostatních oblastech až v mladším paleolitu (od 40 tisíc let). Objevila se ale také studie, která ukazuje, že Jižní Afrika byla místem technologických inovací v mnohem starší době. Nálezy kamenných hrotů oštěpů z Jižní Afriky z Kathu byly datovány od doby před 500 000 lety. Podobné hroty na oštěpy jsou přitom známy z Evropy až z doby před 300 tisíci lety, tedy z doby přechodu mezi Homo heidelbergensis a Homo neanderthalensis. Nabízí se otázka, zda objevení se této nové technologie v Evropě nesouvisí právě s tímto přechodem.

http://www.sciencedaily.com/releases/2012/12/121205103005.htm

Osidlování Karibské oblasti

Nejstarší nálezy z Karibské oblasti pocházejí Trinidadu, kde před 7,5 tisíci lety žili lidé ortoiroid, sběrači mušlí a mořských plodů moře. Ti se v pátém tisíciletí před Kristem přes Malé a Velké Antily dostali až na Kubu. Jejich etnicita je neznámá, pochází pravděpodobně z povodí Orinoka a můžou být spřízněni s některými z izolovaných skupin v povodí Orinoka, jako Hodi, Sapé, nebo dokonce západnější, dnes již nežijících Otomaco.

Před více než 6000 lety přišli do Velkých Antil z Yucatánu Tolatekové. Jejich počet byl zřejmě mnohem větší a postupně ovládli velké Antily.

Druhá významná osidlovací vlna proběhla před 4000 lety z ústí Orinoka, tvořili ji příbuzní dnešních kmenů Warao. Z Tolateků přežili jen Sinobejové v odlehlých oblastech Kuby. Indiány Warao  Greenberg zařadil do skupiny Makro-Paéz, jejíž členové se nachází převážně na severozápadním pobřeží Jižní Ameriky. Vliv waraoů zřejmě zasahoval až na Floridu, kde se dochoval v jazyce indiáni Timucua. Samotní Timucua evidentně souvisí s kulturou St.Johns, ktará se objevila před 2500 lety (500 BC). Avšak tato kultura navázala na předchozí kulturu Orange, která je evidentně severnějšího původu (snad jejími tvůrci byli indiáni Yuchi). Je tedy pravděpodobné, že indiáni Timucua, se na Floridu dostali v době úpadku kultury Orange, navázali na ní a rozvinuli jí svým způsobem.

Před 2500 lety začali opět z povodí Orinoka do Malých Antil pronikat noví obyvatelé - Arawakové/Taínové, kteří se již živili zemědělstvím a vyráběli keramiku. Tvořili kulturu 
Saladoid. Porto Rica dosáhli velmi rychle, před 2400 lety. Jejich předci jsou dodnes žijící Goajiro, kteří se dříve vyskytovali jihovýchodněji u soutoku Orinoka a Apure.

Před 1500 lety (500 AD) se objevuje druhá migrační vlna Arawaků, opět z povodí Orinoka. Jejich společnost je lépe organizována a populace roste. Jejich předci Warao jsou už jen na západě Kuby a na severu Hispanioly. Nejstarší Sinobejové žijí v horách Kuby.

V té době se z dolního Mississipy rozšířil kulturní komplex Poverty point na jih a dále na západ až na Floridu, kde vzniká Elliot's point komplex. Lidé tohoto kulturního komplexu postupně ovládli jih Floridy a ostrovy Key. Je patrná souvislost mezi jazykem indiánů Tunica (Poverty Point) a indiáni Calusa z jihu Floridy.

Poslední indiánská migrační vlna proběhla krátce před příjezdem evropanů. Do Karibské oblasti pronikají válečníci a kanibalové - Karibové, kteří vytlačují Taíny.

Odkazy:
http://books.google.cz/books?id=RqqXKvpZUAcC&hl=cs&source=gbs_navlinks
http://books.google.cz/books?id=dAD_O9tQJqkC&hl=cs&source=gbs_navlinks_s

Zemědělství v Británii na čas skončilo

Zamědělci přišli do Británie před více než 6000 tisíci lety z kontinentální Evropy. Před 5300 lety (3300 BC) však zemědělství podle pylové analýzy končí, klesá také počet lidí. Pastevectví se však udrželo. K obnově zemědělství na Britských ostrovech došlo až před 3500 lety (1500 BC). Jaká byla příčina konce zemědělství? Velmi pravděpodobně šlo o změnu klimatu, přesně v této době (3300 BC) totiž končí neolitický subpluviál a nastává období sucha, takže zemědělství je nahrazeno pastevectvím (v celé Evropě došlo k rozšíření nomádské kultury zovncových pohárů, kteří do Británie přišli před 4500 lety). Autoři studie si také všímají toho, že v době úpadku zemědělství se v Anglii začínají objevovat kamenné stavby.

http://antiquity.ac.uk/ant/086/ant0860707.htm

Nejstarší město v Evropě

V Bulharsku nedaleko Varny byly odhaleny zdi menšího města (300-350 lidí). Stáří staveb bylo stanoveno přibližně na 6500 let. Tím se z tohoto města stává nejstarší město v Evropě (nepočítáme-li Khirokitia na Kypru starý 7000 let) a jedno z nejstarších na světe. Dokonce starší než nejstarší sumerské město Eridu.

Kultura Varna, jejíž bylo nově objevené město součástí, byla novátorská v mnoha dalších směrech (nejstarší zpracování kovů, keramiky, nejstarší hierarchická společnost v Evropě a podobně). Kultura Varna byla jedna z nejvyspělejších kultur světa své doby, nález nejstaršího města proto nebyl takovým překvapením, jak přiznává jeho objevitel archeolog Vassil Nikolov.

http://sofiaglobe.com/2012/10/08/archaeology-europes-oldest-town-found-near-bulgarias-varna-professor-says/http://forwhattheywereweare.blogspot.cz/2012/10/claim-oldest-european-city-in-bulgaria.html

V této souvislosti nelze opominout nedávný nález ve Španělsku. V El Agar byla nedávno nalezena opevnění stará 4200 let, která v západní Evropě té doby nemají obdoby. Byla zde zjištěna jistá souvislost právě z oblastí Thrákie (konkrétně s Trójou II).

http://dienekes.blogspot.cz/2012/09/la-bastida-bronze-age-iberian-fortified.html
http://www.la-bastida.com/LaBastida/?__locale=en

Nové objevy o původu rýže

Rýže byla kultivována v povodí Jang'c na severu dnešní provincie Hunan. Podrobná analýza DNA 446 druhů rýže odhaluje další tajemnství šáření této důležité plodiny.

Nejdůležitější závěr je, že dlouhorznná rýže (Oryza sativa japonica) byla vyšlechtěna v povodí Perlové řeky a pak se dál šířila na jih a západ.

Indická rýže (Oryza sativa indica), která byla dříve považována za nezávisle domestikovanou, vznikla křížením dlouhozrné japonicy s místními divokými formami rýže.

Bohužel studie neuvádí časový rámec těchto událostí.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature11532.html

Mladý paleolit z Číny před 40-30 tisíci lety

Začátek mladého paleolitu se stále posunuje dále do minulosti. Jako první se složité a specializované nástroje a také kultovní a ozdobné předměty začaly objevovat v jižní Africe před 75 tisíci lety (a nově také zde). Před 60 tisíci lety však začínají mizet. Nedávné objevy z jižní Afriky ukazují, že zde byly stále, ještě před 40 tisíci lety. V té době se však mladý paleolit šíří po celém světě:

• na Blízkém východě před 46-49 tisíc lety
• v Evropě před 41-43 tisíc lety
• na severu Číny před 40-30 tisíci lety

Další před-cloviské osídlení Ameriky

Přípomenu nález z Texasu starý 15 500 let, který by učiněn vloni, a který předchází kultury Clovis o 2 000 let. Nedávno se ve státě Washington objevily lidské nástroje starší o 1000 let než Clovis, pak následoval objev z Oregonu sice stejně starý jako Clovis, ale který s kulturou Clovis nemá nic společného. Vypadá to, že lidé dosáhli Texasu už před více než 15 000 lety a odtud se pak šířili na sever do dnešní USA spolu se vznikem kultury Clovis. Jiná skupina na severozápadě USA se odpojila již dříve a zřejmě dal vzniknout pozdějším Algonkinům, kteří se podle analýzy DNA od ostatních indiánů oddělili hned po příchodu do Ameriky.

Moderní človek z Laosu před 50 tisíci lety

V jeskyni v horách severního Loasu byla objevena lebka moderního člověka. V této oblasti byly již dříve nalezeny lebky lidí z doby před 16 tisíci lety. Nově objevená lebka se však svým stářím ostatním zcela vymyká. Od roku 2009, kdy byla nalezena probíhají pokusy o její přesné datování. Radiokarbonová metoda a fotoluminiscenční metoda dávají stáří 51-46 tisíc let. Datování podle uranu 61 tisíc let. Lebka je dokladem toho, že lidé po svém příchodu do Asii (který zřejmě probíhal podél pobřeží) brzy expandovali do různých prostředí (horský prales).

Nutno poznamenat, že nedaleko od nálezu ještě v té době žili nesapientní lidé z jeskyně Maludong a Longlin. Podobného starý jako nově objevená lebka z Laosu je zřejmě člověk z Liujingu, který není od Laosu příliš daleko. Ordos man, který pochází ze severu Číny, z Vnitřího Mongolska, je také přibližně stejně starý. Avšak jeho původ je jiný, na rozdíl od nálezů z jižní Číny je výrozně mongoloidní, a do severní Číny se velmi pravděpodobně dostal ze střední Asie

http://www.pnas.org/content/early/2012/08/15/1208104109

Původ Neafričanů a genetická přímes

Nedávno se objevila řada článků, které řeší původ neafrické populace a její vztah k neandrtálcům. Jedna studie stanovuje na základě vazebné nerovnováhy Evropanů dobu, kdy došlo k příměsi neandrtálského genomu do genomu Neafričanů na 47-65 tisíc let před současností. To je vcelku v pořádku, ale je třeba zvážit, že neandrtálská příměs se nachází také u Sahulské populace, jejíž příchod do Austrálie je stanoven na 58 +/- 8 tisíc let celkem spolehlivě podle mitochondriální DNA. Stanovení doby příměsi Neandrtálců je zřejmě zatížen genetickým hrdlem, kterým prošla evropská populace zhruba v této době. S tím souvisí jiná studie, která na základě statistiky stanovuje toto hrdlo pro euroasijskou populaci na 52 tisíc let. To opět příliš podhodnocená hodnota, která není příliš v souladu s genetikou Asiatů a také s archeologickými nálezy.

Důvodem, proč genetické studie dávají takovéto rozporuplné výsledky může být zdánlivě nesouvisející jiná studie, která stanovila dobu přechodu mezi středním a mladým paleolitem v izraelské jeskyni Kebara na 49-46 tisíc let. Před 50 tisíci lety se na pomezí Evropy, Afriky a Asie objevují zcela nové, složité technologie, lidé, kteří je používali pronikají do Evropy a částečně do Asie a nastává populační exploze, která maže genetiku předchozího obyvatelstva. Proto se nám dnes jeví počátek právě v této době, i když lidí v Asii žili již dříve.

Zřejmě nejzajímavější je však poslední studie z Cambridge. Podle ní vůbec nedošlo k příměsi neandrtálského genomu do populace Neafričanů. Části DNA, které neafričané a neandrtálci sdílejí, jsou starší a lidé je sdíleli s neandrtálci dříve než opustili Afriku. Afričané takovéto části DNA nemají proto, že populace lidí nebyla nikdy homogenní. Afriku prostě opustili lidé, kteří měli náhodou části DNA neandrtálců, zatímco v ní zůstali ti, kteří takové části neměli.

Nutno přiznat, že je to radikální myšlenka, ale je velmi zajímavá. S tím, že lidé nikdy nebyli zcela homogenní nelze než souhlasit. To, že Afriku náhodou opustili skupina právě s částí neandrtálského genomu, můžeme považovat ze spekulativní, ale musíme uznat, že taková populace měla logicky k Evropě a Asii  (domovu neandrtálců) nejblíže. Stanovení data příměsi Neandrtálců, které můžeme najít všude na webu není nic jiného než stanovení úzkého hrdla (počátku) neafrické populace. Osobně se k této myšlence začínám přiklánět. Přijmeme-li ji, dává smysl i nedávná studie, která potvrzuje příměs záhadného cizího genomu (starého přibližně 700 tisíc let) mezi Sany a Pygmeji. S touto neznámou příměsí to totiž bude velmi podobné jako s příměsí Neandrtálců. Doba, kdy se dostala do genomu Afričanů bylo stanoveno na 35 tisíc let, ale s největší pravděpodobností je to doba úzkého hrdla této populace a tato příměs byla mezi Afričany vždy.

Přechod z mezolitu na neolit na dolním Dněpru

Zhruba před 75000-8000 lety se na dolním Dněpru začínají objevovat lebky s odlišnou kraniometrií. Analýza mitochondriální DNA z ostatků z jedné z prvních neolitických osad v této oblasti ukazuje, že zde byly promíchány haplogrupy z východní Eurasie (haplogrupa C), a z Blízkého východu (T a U3).

http://www.degruyter.com/view/books/9783110266306/9783110266306.77/9783110266306.77.xml

Genetika neolitu západní Sibiře

Objevila se studie, které zkoumala mitochondriální DNA ostatků z neolitu v západní Sibiři (lesostepní oblast mezi Obem a Irtyšem) . Výsledky lze shrnout do následujících bodů:

• Do lesostepní oblasti západní Sibiře lidé přišli před 13-14 itsíci lety.
• První ostatky jsou z doby před 6000 lety (Ust-Tartas, Odinova a Krotovo kultura), byly zde nalezeny východní haplogrupy A, C, D, Z a západní U2e, U4, U5a.
• Před 4000 lety nastává změna od západu přicházejí noví lidé (Andronovo kultura) a mají dopad i na místní pozdní kulturu Krotovo. Objevují se haplogrupy T, U5a.
• Před 3000 lety přichází další migrační vlna, Begazy-Dandybay kultura z Kazachstánu proniká až do západní Sibiře a přináší haplogrupy H, J, U1a, U3, U5b a W, vzniká zde kultura Irmen.

http://www.degruyter.com/view/books/9783110266306/9783110266306.93/9783110266306.93.xml

Genetika Kojsanů

Z poměrně důkladné genetické analýzy Sanů lze vyčíst následující informace: 

• Před více než 30 tisíci lety se část genetického profilu od Sanů (Tuu a Kx'a) dostala do kmene Hadza.

• Tuu a Kx'a se rozdělili před 30 tisíci lety, mají nejméně cizí genetické příměsi.

• Kmen Hoan sice jazykově patří mezi Kx'a, ale geograficky i jazykově mezi Tuu .

• KwadiKhoe byli původně pastevci ve východní Africe a Bantuové je vytlačili na jihozápad, ze všech KwadiKhoe má nejméně bantuské příměsi Nama.

• Gǁana a Naro mají také málo bantuské příměsi, geneticky leží někde mezi Tuu a Kx'a.

• Ostatní KwadiKhoe mají geneticky velmi blízko k bantuským Tswana.

• Sandawe, Hadza a Nama mají evropskou příměs, která je přítomna ve východní Africe.

• Damara jsou geneticky zcela schodní s Bantu, ale mluví  KwadiKhoe jazykem.

Nová analýza chromozomu Y z Íránu

Nová analýza bezmála tisíce vzorků mužského chromozmu Y z Íránu přináší řadu nových poznatků. Zřejmě nejzajímavějším je objev haplogrupy IJ, ta dosud nebyla nalezena. Její původ byl kladen do íránské vysočiny. Jeden vzorek pochází od Peršana, druhý do Mazandarana (Kaspický národ, dnes hovořící severoperským jazykem, zřejmě původem z jižního Kavkazu).

Haplogrupa J1-M267 má původ v dnešním Kurdistánu před 25 tisíci lety. expandovala před zhruba 6 tisíci lety do jižního Evropy (Středomoří), Arábie a Etiopie. (Evidentně expanze semitských jazyků).

J2a3h-M530 má původ v Íránu, po skončení doby ledové se dostala do Turecka a do Kavkazu a s nástupem zemědělství do Evropy.

J2a3b-M67 má původ kdesi na Blízkém východě, expandovala před 15 tisíci lety a postupně se přes Kypr a  Krétu dostala do jižní Evropy (před 13 tisíci lety).

Do Íránu se v nedávné době dostala řada cizích haplogrup. Ze střední Asie H, O, Q a R2, spolu s Araby J2-55. Hlavně do severozápadního Íránu proniky ze západní Euroasie převážně R1b-L23, v menší míře I1-M423 a J2b2-M241, možná i R1a-M198.

Překážkou v migracích bylo pohoří Zargos, na obou stranách jsou odlišné populace.

http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0041252

Genetika Indiánů

Nové genetické analýzy Indiánů odhalují další tajemství jejich příchodu na Americký kontinent. Na americký kontinent vstoupili předci dnešních Indiánů někdy 15 000 lety. Brzy poté se tito první příchozí rozdělují na 2 skupiny: Algonokiny a ostatní Amerindiány. Následně se současně (zřejmě řed více než 10 tisíci lety) odehrálo několik událostí:

• Část Amerindiánů putovala zpět na Sibiř a spolu s místními východoasiaty vytvořili populaci Eskymáků (Inuitů), v ní jsou obě genetické složky (od amerindiánů a východoasiatů) zastoupeny přibližně stejně. 
• Současně jiná skupina východoasiatů doputovala do Ameriky a smísila se s Algonkiny. Vznikla tím populace Na-Dene, ve které tvoří původní genom Algonkinů 90% avšak všichni mluví novým Na-Dene paleosibiřským jazykem. 
• Amerindiáni postupují dále na jih a rozdělují se na severní a jižní. 
• Od Eskymáků se oddělují Aleuťané. 

Eskymáci na Sibiřské straně se rozdělili na Čukči a Kamčatany a Eskymáky, kteří později (před 3000 lety) migrovali na sever Ameriky.

Genetický strom jednotlivých skupin Indiánů není nijak překvapivý, čím je skupina jižnější, tím se oddělila později. Osídlení pralesů Jižní Ameriky proběhlo ze dvou míst, ze severu skupinou Čibča-Paéz. A ze středu, ze Andské populace, z které se oddělila rovníková (Equatorial) a Tucan skupinu.Od té se později oddělila skupina Ge-Pano-Karib.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature11258.html

Ochlazení před 12 000 lety způsobeno meteoritem

Ochlazení, známí jako mladší dryas, které začalo před 12 800 lety a skončilo před 11 500 lety a které na 1300 let zvrátilo nástup současné doby meziledové, bylo zřejmě způsobeno dopadem meteoritu. Tato domněnka byla představena již dříve, později však byla několikrát zpochybněna. Nyní se zdá, že dopad dopad mimozemského tělesa byl definitivně potvrzen.

Důsledkem mladšího dryasu je zánik severoamerické kultury Clovis. Katastrofický dopad meteoritu tento zánik vysvětluje lépe než "obyčejná" změna teploty.

Další haplogrupa U5 z evropského mezolitu

Kromě známého anglického člověka z Cheddaru, starého 9000 let, který měl haplogrupu U5 mitochondriální DNA, byly nyní k haplogrupě U5 přiřazeny další mezolitické ostatky, tentokrát ze severozápadního Španělska. Jedná se o dvě kostry staré 7000 let a patřili k haplogrupě U5b2c1. Zdá se tady, že U5 v Západní Evropě mezolitu dominovala. Stáří haplogrupy U5 je přibližně 35 tisíc let a do Evropy se dostala zřejmě právě v této době z Blízkého východu.

Čínská keramika je nejstarší a ještě starší..

Dosud se soudilo, že nejstarší keramika (keramické nádoby) na světě pochází z jeskyně Yuchanyan z jižního Hunanu a je stará přibližně 18 tisíc let. Nyní byla přesněji datována jiná keramika, nalezená dříve v jeskyni Xianren přibližně o 500 km severovýchoně od jeskyně Yuchanyan. Stáří bylo podle okolních organických materiálů stanoveno radiokarbonovou metodou na 20 tisíc let. Tím sama Čína poráží předchozí čínský rekord. Nutno dodat, že na datování se podíleli jak američtí, tak čínští odborníci a datování by nemělo být zpochybněno.

Původ Slovanů

Kultura Przeworsk byla považována za praslovanskou. V době nacizmu byla však tato teorie zpochybněna a kultura Pzeworsk se od té doby považuje spíše za germánskou. Polská studie ukazuje, že genetická analýza 27 ostatků z hrobů této kultury na území Polska má spojitost s genetickým profilem současných Slovanů. Je tedy pravděpodobnější, že se skutečně jedná o předky dnešních Slovanů.

https://repozytorium.amu.edu.pl/jspui/handle/10593/2702
http://dienekes.blogspot.cz/2012/06/ancient-mtdna-from-poland.html

Genetika Etiopanů

Pomocí analýzy DNA bylo potvrzeno, že jihosemitské jazyky v Etiopii se oddělily od ostatních zhruba před 3000 lety. Zajímavé je, že genetický neafrický původ má dnes 40-50% obyvatel Etiopie.

http://www.sciencedaily.com/releases/2012/06/120621130645.htm

Původ evropských haplogrup J a T

O tom, že evropské mitochondriální haplogrupy J a T pocházejí z Blízkého východu víme už dlouho. Předpokládalo se, že se do Evropy dostaly spolu se zemědělstvím. Nová studie však ukazuje, že jejich původ je starší a že do Evropy přišli brzy po skončení doby ledové (před 18 -12 tisíci lety).

http://www.cell.com/AJHG/abstract/S0002-9297(12)00204-2

Původ domestikovaných koní

Genetická analýza potvrdila, to co již víme z archeologických nálezů, že koně byli domestikováni před přibližně 6000 lety na západě Euroasie.

http://www.pnas.org/content/early/2012/05/02/1111122109.abstract

DNA lidí kultury zvoncových pohárů

Již dříve jsem psal svoji doměnku, že dominance haplogrupy R1b u západoevropských mužů má zřejmě původ v agresivním rozšíření kultury zvoncových pohárů. Nyní tato domněnka získala podporu v genetických testech provedených na ostatcích lidí pozdních zvoncových pohárů v Německu. Oba testovaní muži pařili k haplogrupě R1b. V testovaných vzorcích starších kultur z jiných výzkumů se R1b prakticky nevyskytuje.

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ajpa.22074/abstract

Původ jazyků

Nadávno se objevila studie, která se na základě geografické různorodosti fonémů snažila stanovit oblast, kde vznikl původní prajazyk, předek všech jazyků lidstva. Výsledkem bylo, že nejvyšší různorodost fonémů, a tedy i původ jazyků se nachází v jihozápadní Africe. Studie byla vzápětí podrobena kritice. Když byly do hodnotících kritérií zahrnuty i jiné parametry jazyka (ne jenom fonémy), tak se původní oblast měnila na východní Afriku, nebo třeba i Kavkaz. Je tady zřejmé, že takto zobecněná metoda spíše vyhledává oblasti s maximální různorodostí jazyků. Místo původního jazyka je dnes již nedohledatelné.

Nový hominid z Číny

V Číně byly nalezeny hned dva exempláře nového hominida, přesněji: nové formy moderního člověka. První nález je z jihovýchodního Yunnanu z jeskyně Maludong poblíž Mengzi, druhý je ze severozápadního Guangxi z jeskyně u města Longlin. Oba nálezy jsou tedy nedaleko od sebe, jejich stáří je 14,5 a 11,5 tisíc let. Jedná se o archaické lidi, kteří sdílejí řadu morfologických rysů: výrazný nadočnicový oblouk, chybějící vysunutá brada moderních lidí a plochý krátký obličej posunutý pod mozkovnu. Je velmi pravděpodobné, že oba jedinci jsou potomky člověka z Dali a člověka z Jinniushan - archaických lidí z Číny z doby před 250 tisíci lety. Ti se do Číny dostali před více než 300 tisíci lety, jako potomci archaických lidí z Předního východu, nositelů Acheulo-Yabrudian kulturního komplexu.

http://www.sciencedaily.com/releases/2012/03/120314124007.htm 

http://dienekes.blogspot.com/2012/03/late-archaic-human-from-longlin-cave.html