Původ Neafričanů a genetická přímes

Nedávno se objevila řada článků, které řeší původ neafrické populace a její vztah k neandrtálcům. Jedna studie stanovuje na základě vazebné nerovnováhy Evropanů dobu, kdy došlo k příměsi neandrtálského genomu do genomu Neafričanů na 47-65 tisíc let před současností. To je vcelku v pořádku, ale je třeba zvážit, že neandrtálská příměs se nachází také u Sahulské populace, jejíž příchod do Austrálie je stanoven na 58 +/- 8 tisíc let celkem spolehlivě podle mitochondriální DNA. Stanovení doby příměsi Neandrtálců je zřejmě zatížen genetickým hrdlem, kterým prošla evropská populace zhruba v této době. S tím souvisí jiná studie, která na základě statistiky stanovuje toto hrdlo pro euroasijskou populaci na 52 tisíc let. To opět příliš podhodnocená hodnota, která není příliš v souladu s genetikou Asiatů a také s archeologickými nálezy.

Důvodem, proč genetické studie dávají takovéto rozporuplné výsledky může být zdánlivě nesouvisející jiná studie, která stanovila dobu přechodu mezi středním a mladým paleolitem v izraelské jeskyni Kebara na 49-46 tisíc let. Před 50 tisíci lety se na pomezí Evropy, Afriky a Asie objevují zcela nové, složité technologie, lidé, kteří je používali pronikají do Evropy a částečně do Asie a nastává populační exploze, která maže genetiku předchozího obyvatelstva. Proto se nám dnes jeví počátek právě v této době, i když lidí v Asii žili již dříve.

Zřejmě nejzajímavější je však poslední studie z Cambridge. Podle ní vůbec nedošlo k příměsi neandrtálského genomu do populace Neafričanů. Části DNA, které neafričané a neandrtálci sdílejí, jsou starší a lidé je sdíleli s neandrtálci dříve než opustili Afriku. Afričané takovéto části DNA nemají proto, že populace lidí nebyla nikdy homogenní. Afriku prostě opustili lidé, kteří měli náhodou části DNA neandrtálců, zatímco v ní zůstali ti, kteří takové části neměli.

Nutno přiznat, že je to radikální myšlenka, ale je velmi zajímavá. S tím, že lidé nikdy nebyli zcela homogenní nelze než souhlasit. To, že Afriku náhodou opustili skupina právě s částí neandrtálského genomu, můžeme považovat ze spekulativní, ale musíme uznat, že taková populace měla logicky k Evropě a Asii  (domovu neandrtálců) nejblíže. Stanovení data příměsi Neandrtálců, které můžeme najít všude na webu není nic jiného než stanovení úzkého hrdla (počátku) neafrické populace. Osobně se k této myšlence začínám přiklánět. Přijmeme-li ji, dává smysl i nedávná studie, která potvrzuje příměs záhadného cizího genomu (starého přibližně 700 tisíc let) mezi Sany a Pygmeji. S touto neznámou příměsí to totiž bude velmi podobné jako s příměsí Neandrtálců. Doba, kdy se dostala do genomu Afričanů bylo stanoveno na 35 tisíc let, ale s největší pravděpodobností je to doba úzkého hrdla této populace a tato příměs byla mezi Afričany vždy.