Před 3 miliony lety
Z australopitéků (zřejmě z druhu Australopithecus afarensis) vznikají první zástupci rodu Homo. Nejstarší nález (LD 350-1) pochází z Etiopie a je starý přibližně 2,8 milionu let. Jedná se o část spodní čelisti, která se již více podobá rodu Homo než australopitékům. O málo starší jsou zuby nalezené v Keni, které odpovídají etiopské čelisti.
Ponechme stranou důvody těchto změn a podívejme se na to, jak vývoj rodu Homo pokračoval.
Před 2,4 miliony lety
Přibližně z této doby známe první konkrétnější zástupce rodu Homo: Homo rudolfensis a Homo habilis. Tělem se ještě dost podobají australopitékům, ale mají o něco větší mozkovnu a méně masivní čelisti.
Před 1,8 miliony lety
Objevují se rané formy člověka vzpřímeného (Homo erectus). Ten už má tělo podobné člověku (zřejmě bez ochlupení) a větší mozkovnu. Nejstarší zástupci pocházejí z Gruzie (Homo georgicus) a nesou ještě některé znaky starších forem Homo habilis či australopitéků. Nejstarší lebka erekta (DNH-134) z Jižní Afriky je stará 2 miliony let, ta ale patřila velmi mladému jedinci ve věku 2–3 let. Hned v těchto raných dobách se erectus rozdělil na africkou populaci (označovanou jako Homo ergaster) a asijskou, která představuje typické Homo erectus.
Před 1,6 miliony lety
Z této doby známe dva reprezentanty druhu Homo erectus. Jednoho z Asie (lantianský člověk) a druhého z Afriky (Keňa). Africký jedinec se od asijského lišil a je typickým reprezentantem poddruhu Homo ergaster – africké varianty člověka vzpřímeného, která má jemnější a modernější rysy než robustnější asijská forma.
Před 1,4 milionem let
V africké Tanzanii se objevuje lebka OH-9 (Chellean Man, někdy také Homo louisleakeyi), která se podobá asijským erektům. Vypadá to, jako by asijští erekti přišli zpět do Afriky. Genetická analýza skutečně potvrdila, že před 1,5 milionu let došlo k takzvané „zpětné migraci“ z Asie do Afriky. Naši afričtí předci tak přejali geny od asijských erektů a, jak se ukazuje, také částečně jejich podobu http://www.sciencedaily.com/releases/2006/02/060209184558.htm.
Ještě předtím se ale africká populace Homo ergaster dostala do Evropy. Nejstarší doklady jejich přítomnosti pocházejí z jihu Španělska (před 1,4 milionu let) a o 200 tisíc let později máme i nálezy jejich fosilií, které jsou podobné druhu Homo ergaster. Jsou ale popisovány jako nový druh – Homo antecessor. Další africká lebka stará 1,5 milionu let, svědčící o migraci erektů z Asie do Afriky, byla nedávno analyzována: https://www.nature.com/articles/s41467-025-66381-9
Před 1 milionem let
Z Etiopie pochází nález podobný OH-9 označovaný jako Dakka.
Před 800 tisíci lety
Z Maroka pocházejí lebky, které svým tvarem spojují druh Homo erectus s následujícími modernějšími druhy, jako jsou neandrtálec, denisovan a moderní člověk. Není náhoda, že právě v této době měl podle genetiků žít společný předek všech těchto tří hominidů. Nálezy z Maroka k nim mají skutečně blízko. https://www.nature.com/articles/s41586-025-09914-y
Před 500–600 tisíci lety
Z této doby už známe jednotlivé potomky marockého společného předka. V Africe jsou to nálezy Ndutu z Tanzanie a Bodo z Etiopie, které už reprezentují archaického moderního člověka označovaného jako Homo rhodesiensis. Z Evropy je to Homo heidelbergensis, předek neandrtálců nalezený v německém Maueru. Z Číny pak pochází yunxianský člověk, nejstarší denisovan, který byl nedávno předatován z původních 400–600 tisíc let na 1 milion let, ale jeho podoba odpovídá spíše 500 tisícům.
Před 300 tisíci lety
Poprvé se objevuje Homo sapiens. Jedná se o marocké nálezy Jebel Irhoud 1–5.
Tento malý hominid z ostrova Flores je velmi pravděpodobně potomkem nejstarší migrační vlny erektů do Asie. Snad je potomkem těch, kteří byli nalezeni v Gruzii, nebo možná existovala ještě starší migrační vlna spojená s nejstaršími zástupci rodu Homo, protože Homo floresiensis má řadu archaických rysů odkazujících k Homo habilis a australopitékům. Na ostrově Flores přežil až do doby před 50 tisíci lety.
Další, ještě zajímavější „trpasličí člověk“ pochází z Jižní Afriky. Dostal název Homo naledi a jeho stáří se pohybuje mezi 230 a 330 tisíci lety. Tvar jeho mozku připomíná rod Homo, ale velikost vůči tělu odpovídá spíše australopitékům. Podobně je to se zbytkem kostry – má řadu moderních rysů podobných neandrtálcům či moderním lidem, ale také řadu archaických prvků odkazujících na Homo habilis či dokonce australopitéky. Je možné, že je to potomek raných erektů (Homo ergaster či Homo habilis), který se částečně vrátil zpět na stromy (morfologie ruky). Spekuluje se také, že by to mohl být kříženec archaických moderních lidí (Homo rhodesiensis) s posledními přežívajícími australopitéky.
Žádné komentáře:
Okomentovat