Rypečka z jižní Číny stará 530 miliónů let

V jižní Číně byla nalezena fosílie rypečky stará 530 miliónů let. To je pozoruhodné, protože dosud se žádná fosílie rypečky nenašla a teď tady máme rypečku, jako jeden z nejsatrších přesně doložených kmenů ze všech bilateria.

Jestliže stopy z úplného počátku kambria přisoudíme hlavatcům, pak to vypadá, že počátek kambria fortunian, který trval  zhruba 10 miliónů let, patřil nejen prvním měkkýšům - tedy spiralia/lophotrochozoa, ale také rypečkám a hlavatcům, kteří jsou bazálními ecdysozoa.

http://www.vtnews.vt.edu/articles/2015/12/121015-science-kinofossilgeosci.html

Stoličky Denisovanů

V roce 2010 byl proveden test DNA části článku malíčku starého 40 tisíc let, z jeskyně Děnisova v jižní Sibiři. Překvapující výsledek dal vzniknout novém druhu člověka Homo denisovan. K popsání nové druhu je ovšem třeba znát morfologii, DNA nestačí. Naštěstí další nález na sebe nenechal dlouho čekat, genetika potvrdila, že zuby (stoličky) nalezené v jeskyni patří také Denisovanům. Jejich stoličky byly velmi masivní, podobné velikosti měl běžně několik miliónů let starý australopithecus z Afriky. Dalším homininem s podobně velkou stoličkou byl nález ze severní Číny, starý přibližně 100 tisíc let, který bývá označován jako člověk Xujiayao. Ten se zdá být hybridem mezi nově příchozími lidmi a staršími pekingskými erekty. Ovšem objevují se spekulace, že člověk Xujiayao by mohl být Denisovan. Nový nález stoličky přidává na váze druhé hypotéze.

http://johnhawks.net/weblog/reviews/denisova/sawyer-2015-denisova-8.html

Populace bazálních Euroasiatů konečně nalezena

Genetický profil obyvatel Evropy se formoval v poledové době. Žili zde dvě hlavní skupiny západní (vzorky ze Španělska, Lucemburska a Skandinávie) a východní lovci (vzorky z Ruska). Situace se výrazně změnila s příchodem zemědělců z Blízkého východu před 8-7 tisíci lety. Ti ve většině Evropy (kromě severní a východní) prakticky nahradili původní obyvatele. Další změna nastala s příchodem indoevropanů před 5 tisíci lety. Současní Evropané jsou mixem zemědělské populace a indoevropských pastevců ze středoasijských stepí, přičemž různě odlehlé oblasti si uchovali různé množství původního genomu. U všech zmiňovaných populací existují vzorky archeologických nálezů. Při detailním pohledu na indoevropany a blízkovýchodní zemědělce se ukazuje, že obě dvě skupiny mají společný genetický základ, který byl označen jako bazální Euroasiaté, ale nebyl dosud odhalen v žádném archeologickém nálezu.

To se nyní podařilo. Kostra stará 10 000 let ze západní Gruzie patřila právě do populace bazálních Euroasiatů. Ti se rozešli s ostatními populacemi před 45 tisíci lety, tedy zhruba v době, kdy začalo osidlování Euroasie. Před 25 tisíci lety, tedy během doby ledové, se od bazálních Euroasiatů oddělila jižní skupina, která po spojení s afričany vytvořila populaci blízkovýchodních zemědělců. Indoevropani pak vznikli smíšením bazálních Euroasiatů s východoevropskými lovci.

Pro doplnění: Analyzovaný jedinec z Gruzie patřil do haploskupiny J2a chromozmu Y a H13c mitochondriální DNA. Druhá kostra z Gruzie, stará 13 tisíc let, měla s první velmi podobný genetický profil, její mitochondriální DNA však patřila do haploskupiny K3, chromozom Y do J.

http://www.nature.com/ncomms/2015/151116/ncomms9912/full/ncomms9912.html

Namacalathus je Lophotrochozoa

Namacalathus, nalezený v pozdním Ediakarnu v Namibi, byl záhadou od svého objevení v roce 2000. Nyní, po důkladné analýze, se zjistilo, že jeho tělo je tvořeno z vápenité kostry, která vykazuje podobnosti s růstovým vzorem ramenonožců a mechovců. Namacalathus je zřejmě příbuzným jejich společného předka. Patří tedy do skupiny Lophotrochozoa (nebo také Spiralia). Pokud je tomu skutečně tak, jedná se o nejstarší nález Lophotrochozoa vůbec. Vznik této skupiny živočichů se tím posouvá před kambrijskou explozi.

http://www.sciencedaily.com/releases/2015/11/151106091139.htm

Zuby moderních lidí z jižní Číny staré 100 tisíc let.

Skupina výzkumníků našla v jeskyni v jižní Číně několik zubů, které patřily moderním lidem. Jejich stáří bylo stanoveno na 80-120 tisíc let. Je to pozoruhodný nález, nejstarší dosud známý moderní člověk z jihovýchodní Asie totiž pochází z období před 64-46 tisíci lety. Na druhou stranu v nedaleké indické poušti Thar byly nalezeny zbytky technologie, která je přisuzována moderním lidem, a jsou staré přibližně 100 let. Nálezy z Indie mohou souviset s novým objevem z Číny.

Existuje také několik nálezů z Číny, jejichž stáří se pohybuje kolem 100 tisíce let a jsou spojovány s anatomicky moderní lidmi. Jsou to zuby z jeskyně Huanglong v provincii Hubei a spodní čelist z jeskyně Zhiren v Guangxi u hranice s Vietnamem.

http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0121193
http://www.livescience.com/52481-modern-humans-reached-china-before-europe.html

Nová fylogeneze ptáků

Nová fylogeneze ptáků, kterou provedli na univerzitě v Yale, je velmi překvapivá. Tři nejstarší skupiny ptáků (běžci, Galloanserae - hrabaví a vrubozobí a Cypselomorphae) se oddělily zřejmě ještě před velkým vymíráním Křída/Paleogén. Takže vymírání přežily 4 skupiny. Ihned po katastrofě došlo k rychlé expanzi hlavně čtvrté skupiny. Skupiny Strisores/Cypselomorphae, Columbaves(asi Holubovití) a Gruiformes(Krátkokřídlí) jsou starší než vodní ptáci(Aequorlitornithes), což je poměrně překvapivé. Velmi zajímavé je sjednocení všech vodních ptáků(Aequorlitornithes) (kromě hrubozobých, kteří jsou ve skupině s hrabavými). V neposlední řadě to vypadá, že je konečně vyřešen případ podivného Hoacina, který skutečně tvoří samostatnou starobylou větev, a jehož spojitost s holuby je dána zřejmě také starým původem skupiny Columbaves.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature15697.html
http://news.yale.edu/2015/10/07/tree-life-birds-almost-complete

Co říká analýza DNA z jeskyně Mota v Africe

V jeskyni Mota v horách jižní Etiopie byla nalezena kostra muže stará 4500 let. Později se podařilo analyzovat jeho genom, což je pro tak staré ostatky z vlhké a horké Afriky obdivuhodné. Ze současných Etiopanů se starý genom nejvíce podobá lidem Aari, kteří dnes žijí desítky kilometrů jižně od jeskyně. Ještě více se však podobá lidem Sandawe, z Tanzanie. Lidé Sandawe jsou jedni z posledních lovců a sběračů v Africe s naprosto jedinečným jazykem a vypadá to, že dříve byli rozšířeni více na severu až do Etiopie a do své současné domoviny byli možná vytlačeni zemědělskými Kušity. Lidé Aari mluví omotickým jazykem. Mluvčí této jazykové rodiny přišli do Etiopie ještě před Kušity, asimilovali původní obyvatele, příbuzné kmeni Sandawe a později byli silně ovlivněni Kušity. Nalezený muž z jeskyně Mota je ještě velmi málo ovlivněn omotickými kmeny, i když už žil v jejich době. Podobně jako jsou dnes Aari velmi málo ovlivněni příchodem Kušitů.

http://www.nature.com/news/first-ancient-african-genome-reveals-vast-eurasian-migration-1.18531
http://forwhattheywereweare.blogspot.cz/