Genetický profil obyvatel Evropy se formoval v poledové době. Žili zde dvě hlavní skupiny západní (vzorky ze Španělska, Lucemburska a Skandinávie) a východní lovci (vzorky z Ruska). Situace se výrazně změnila s příchodem zemědělců z Blízkého východu před 8-7 tisíci lety. Ti ve většině Evropy (kromě severní a východní) prakticky nahradili původní obyvatele. Další změna nastala s příchodem indoevropanů před 5 tisíci lety. Současní Evropané jsou mixem zemědělské populace a indoevropských pastevců ze středoasijských stepí, přičemž různě odlehlé oblasti si uchovali různé množství původního genomu. U všech zmiňovaných populací existují vzorky archeologických nálezů. Při detailním pohledu na indoevropany a blízkovýchodní zemědělce se ukazuje, že obě dvě skupiny mají společný genetický základ, který byl označen jako bazální Euroasiaté, ale nebyl dosud odhalen v žádném archeologickém nálezu.
To se nyní podařilo. Kostra stará 10 000 let ze západní Gruzie patřila právě do populace bazálních Euroasiatů. Ti se rozešli s ostatními populacemi před 45 tisíci lety, tedy zhruba v době, kdy začalo osidlování Euroasie. Před 25 tisíci lety, tedy během doby ledové, se od bazálních Euroasiatů oddělila jižní skupina, která po spojení s afričany vytvořila populaci blízkovýchodních zemědělců. Indoevropani pak vznikli smíšením bazálních Euroasiatů s východoevropskými lovci.
Pro doplnění: Analyzovaný jedinec z Gruzie patřil do haploskupiny J2a chromozmu Y a H13c mitochondriální DNA. Druhá kostra z Gruzie, stará 13 tisíc let, měla s první velmi podobný genetický profil, její mitochondriální DNA však patřila do haploskupiny K3, chromozom Y do J.
http://www.nature.com/ncomms/2015/151116/ncomms9912/full/ncomms9912.html
Žádné komentáře:
Okomentovat