Analýza DNA pravěkých lovců a sběračů z Anatolie potvrdila, že jejich přechod k zemědělství se obešel bez výrazné migrace. Zemědělství se v tu objevilo před přibližně 10 000 lety a dostalo se sem ze Sýrie, Levanty a severního Íráku. Přibližně 90% genomu prvních zemědělců v Anatolii pochází z původních lovců a sběračů. Zbývajících 10% je přakvapivě z Kavkazu a Íránu.
Přibližně před 9-8 tisíci lety dochází ke změně, zdejší populace přijímá zhruba 20% genomu z Levanty. To je přesně doba, kdy se v Levantě rozvíjel předkeramický neolit B, jehož kontakty s Anatolií jsou dobře doloženy.
https://www.shh.mpg.de/1236845/anatolia-neolithic-transition
středa 20. března 2019
úterý 19. března 2019
Archaická DNA z Iberského poloostrova
Poměrně rozsáhlá studie archaické DNA analyzovala téměř 300 vzorků z období více než 12 tisíc let. Zde jsou zajímavé závěry:
- Vzorek starý 12 tisíc let je velmi podobný přibližně stejně starému vrozku ze severovýchodní Itálie (Villabruna) a jedná se o lid, který nahradil lovce Magdalenienu v Západaní Evropě.
Zajímavé je, že starší baskický vzorek (El Miron), který je z vrcholu doby ledové, má od lidu Magdalenienu poměrně dost daleko. Je geneticky přibližně stejně vzdálený od lidu Magralenienu jako od Villabruna. Co přesně se dělo po době ledové a jaké jsou vztahy mezi těmito 3 populacemi je nejasné. Scénářů se nabízí několik a žádný nelze jasně falsifikovat.
- Zemědělská populace, která dorazila na poloostrov před více než 7 tisíci lety neměla tak výrazný vliv na genetickou strukturu domorodců, tak jako v jiných částech Evropy.
- Před 4000 až 4500 lety došlo k náhlé změně. Přibližně 40% genetického profilu obyvatel nově pochází z Pontických stepí. V mužské linii došlo k téměř úplné výměně.
To je poměrně překvapivé, protože doba přesně odpovídá expanzi kultury zvoncových pohárů, která ale pochází z dolního povodí Rýna a ještě dříve ze západního Iberského poloostrova. Je tedy velmi pravděpodobné, že lidé kultury zvoncových pohárů, kteří se šířili podél Atlantského pobřeží, předali svoji kulturu v dolním Porýní lidem pocházejícím z Pontických stepí. Ti se pak šířili celou západní a střední Evropou. Zřejmě přijali i jazyk, protože z oblastí, kde žili lidé zvoncových pohárů máme doklady o baskických jménech, ale lidé pontických stepí mluvili indoevropským jazykem.
- V době římanů získal poloostrov hlavně příměs ze severní Afriky a Středomoří.
https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(19)30145-9?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0960982219301459%3Fshowall%3Dtrue
- Vzorek starý 12 tisíc let je velmi podobný přibližně stejně starému vrozku ze severovýchodní Itálie (Villabruna) a jedná se o lid, který nahradil lovce Magdalenienu v Západaní Evropě.
Zajímavé je, že starší baskický vzorek (El Miron), který je z vrcholu doby ledové, má od lidu Magdalenienu poměrně dost daleko. Je geneticky přibližně stejně vzdálený od lidu Magralenienu jako od Villabruna. Co přesně se dělo po době ledové a jaké jsou vztahy mezi těmito 3 populacemi je nejasné. Scénářů se nabízí několik a žádný nelze jasně falsifikovat.
- Zemědělská populace, která dorazila na poloostrov před více než 7 tisíci lety neměla tak výrazný vliv na genetickou strukturu domorodců, tak jako v jiných částech Evropy.
- Před 4000 až 4500 lety došlo k náhlé změně. Přibližně 40% genetického profilu obyvatel nově pochází z Pontických stepí. V mužské linii došlo k téměř úplné výměně.
To je poměrně překvapivé, protože doba přesně odpovídá expanzi kultury zvoncových pohárů, která ale pochází z dolního povodí Rýna a ještě dříve ze západního Iberského poloostrova. Je tedy velmi pravděpodobné, že lidé kultury zvoncových pohárů, kteří se šířili podél Atlantského pobřeží, předali svoji kulturu v dolním Porýní lidem pocházejícím z Pontických stepí. Ti se pak šířili celou západní a střední Evropou. Zřejmě přijali i jazyk, protože z oblastí, kde žili lidé zvoncových pohárů máme doklady o baskických jménech, ale lidé pontických stepí mluvili indoevropským jazykem.
- V době římanů získal poloostrov hlavně příměs ze severní Afriky a Středomoří.
https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(19)30145-9?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0960982219301459%3Fshowall%3Dtrue
úterý 19. února 2019
Společný původ megalitických staveb v Evropě
Radiokarbonové datovíní a beyesovský model prokázaly, že megalitické stavby v Evropě z neolitu mají skutečně společný původ. Ten se nacházel na západním pobřeží Evropy před téměř před 7000 lety. Nejstarší stavby pochází z Bretaně a šířily se podél pobřeží na jih a dále do Středomoří.
https://www.pnas.org/content/early/2019/02/05/1813268116
https://www.pnas.org/content/early/2019/02/05/1813268116
pátek 1. února 2019
Hisotrie jeskyně Denisova
Důkladné datování předmětů nalezených v jeskyni Denisova odhalila, že její obyvatelé - denisované přišli zřejmě už před 300 tisíci lety. (V té době se svět začínal nořit do doby ledové, která vrcholila před 270 tisíci lety) Před 200 tisíci lety se v jeskyni objevují neandrtálci a ti v ní vydrželi až do doby před 100 lety, kdy zřejmě vymřeli. Přečkaly tedy nejsilnější dobu ledovou před 150 tisíci lety i následující oteplění před 130 tisíci lety.
Před 90 tisíci lety v jeskyni žila dívka (pojmenovaná Denny), jejíž otec by denisovan a matka neandrtálka. Otec však nebyl čistý denisovan, měl ve své DNA neandrtálskou příměs. Neandrtálská matka měla blízko k neandrtálcům žijícím v Evropě a ne k těm, kteří žili v jeskyni před 200-100 tisíci lety. Byla zřejmě dokladem migrace evropských neandrtálců na Sibiř. Nejmladší denisované pak pochází z období před 52-76 tisíci lety, opět z doby ledové.
Před 43-49 tisíci lety se v jeskyni obejvují přívěšky a výrobky z kostí. To jsou s nejvyšší pravděpodobností už výrobky moderních lidí.
https://www.nature.com/articles/s41586-018-0870-z
Před 90 tisíci lety v jeskyni žila dívka (pojmenovaná Denny), jejíž otec by denisovan a matka neandrtálka. Otec však nebyl čistý denisovan, měl ve své DNA neandrtálskou příměs. Neandrtálská matka měla blízko k neandrtálcům žijícím v Evropě a ne k těm, kteří žili v jeskyni před 200-100 tisíci lety. Byla zřejmě dokladem migrace evropských neandrtálců na Sibiř. Nejmladší denisované pak pochází z období před 52-76 tisíci lety, opět z doby ledové.
Před 43-49 tisíci lety se v jeskyni obejvují přívěšky a výrobky z kostí. To jsou s nejvyšší pravděpodobností už výrobky moderních lidí.
https://www.nature.com/articles/s41586-018-0870-z
čtvrtek 17. ledna 2019
Jihovýchodní asiaté mají ve svých genech hybryda denisovanů a neandrtálců
Nedávno jsme psali o hybridu neandrálce a denisovanů, který byl objeven v Denisově jeskyni
(http://pravek-t1.blogspot.com/2018/08/nalezen-misenec-denisovanu-neandrtalcu.html). Podbný hybrid, i když pravděpodobně ne příbuzný tomuto sibiřskému, zanechal svoje geny v populaci moderních lidí jihovýchodní Asie.
Scánář událostí byl asi následující:
- Před 80 tisíci lety se moderní lidé vydali mimo Afriku a na Předním východě se mísili s neandrtálci.
- Velmi brzy poté se oddělila jihoasijská populace, která se smísila se zmiňovanou hybridní populací.
- Následně se od jihovýchodních asiatů oddělili papuánci, kteří se mísili s denisovany.
Zajímavé je, že denisované, kteří se mísili s papuánci, měli ve svých genech příměs hominida, který se od lidí oddělil před 1.5 až 2 milióny lety. Jedná se velmi pravděpodobně o druh Homo erectus.
Všechny zmiňované "příměsy" v DNA se pohybují v jednotkách procent (1-3%).
https://www.nature.com/articles/s41467-018-08089-7
https://www.crg.eu/en/news/artificial-intelligence-applied-genome-identifies-unknown-human-ancestor
Na obrázku je nejpravděpodobnější scénář událostí (b) spolu s dalším velmi pravděpodobným (a)
úterý 11. prosince 2018
Nejstarší města na světě a mor
Nejstarší města na světě vznikala v Evropě, v oblasti dnešní západní Ukrajiny a Moldavska, kde vzkvétala Tripolská kultura. Před 6000 lety tu byla města, ve kterých žilo přes 10 tisíc lidí. Před 5000 lety ale započal úpadek této kultury, který bývá dáván do souvislosti s nájezdy nomádských indoevropanů.
Studie, která zkoulama DNA z pravěkých lidských sídel narazila na jednu zvláštní věc. Ze sídel Tripolské kultury pochází původní bakterie moru stará 5.7 tisíce let. Mladší bakterie nalezené v celé západní Euroasii jsou potomky této nejstarší tripolské.
Nabízí se celá řada otázek. Neskončila Tripolská civilizace spíše následkem této nemici než nájezdem pastevců? Jak se dařilo bojovat s touto chorobou po více než jedno tisíciletí?
Není to celé spíš důkazem toho, že Tripolská kultura byla významnou obchodní společností spojující Evropu s Asií?
http://eurogenes.blogspot.com/2018/12/europes-ancient-proto-cities-may-have.html
Studie, která zkoulama DNA z pravěkých lidských sídel narazila na jednu zvláštní věc. Ze sídel Tripolské kultury pochází původní bakterie moru stará 5.7 tisíce let. Mladší bakterie nalezené v celé západní Euroasii jsou potomky této nejstarší tripolské.
Nabízí se celá řada otázek. Neskončila Tripolská civilizace spíše následkem této nemici než nájezdem pastevců? Jak se dařilo bojovat s touto chorobou po více než jedno tisíciletí?
Není to celé spíš důkazem toho, že Tripolská kultura byla významnou obchodní společností spojující Evropu s Asií?
http://eurogenes.blogspot.com/2018/12/europes-ancient-proto-cities-may-have.html
pondělí 12. listopadu 2018
Osidlování Ameriky podle fosilní DNA
Během několika dnů se objevilo několik prací, které se věnují analýzám fosilní DNA z ostatků domorodých obyvatel Ameriky. Z těchto prací vyplynulo několik nových závěrů:
1. Obyvatelé Beringie, kteří jsou prapůvodními předky všech indiánů se po roztátí ledovců přesunuli na Aljašku do okolí řeky Yukon, kde žili od 12500 BP do 6000 BP a lze je ztotožnit s archeologickou kulturou Denali Complex.
2. První osidlovací vlna Ameriky proběhla před 15 tisíci lety a přímí potomci těchto prvních migrantů se udrželi do příchodu Evropanů na severovýchodě (indiáni algické jazykové rodiny) a jihozápadě Severní Ameriky (indiáni hoka) a také na jihovýchodě a jihozápadě Jižní Ameriky (domorodci Argentiny a jižního Čile).
3. Druhá migrační vlna souvisela s kulturou Clovis, která se objevila před 13 tisíci lety v severní Americe. Ta zasáhla až do Střední a Jižní Ameriky. Geneticky spříznění potomci byli odhaleni až v Belize(nález starý 9000 let), východní Brazílii a v Čile. Později ale vymizeli.
4. Další přesun indiánů započal před 9000 lety, kdy se z jihozápadu severní Ameriky dostali lidé až do dnešního Peru. To může souviset s rozšířením jazyků rodin čibča a paéz. V této době změn zmizeli tzv paeloindiáni a byli nahrazeni víceméně dnešními kmeny. Ukazuje se, že veškeré změny v kostrách a lebkách jsou dány způsobem života a kromě zmíněné migrace podlé západního pobřeží nedošlo k žádně výrazné genetické změně. Současní indiáni jsou potomky paleoindiánů, i když vypadají trochu jinak.
V této době došlo také k osídlení andské vysočiny (před 8450 lety), když se Kečuové a Aymaři oddělili od Araukánců.
https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(18)31380-1?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0092867418313801%3Fshowall%3Dtrue
https://news.uaf.edu/ancient-childs-tooth-reveals-picture-of-alaskas-early-inhabitants/
https://www.joh.cam.ac.uk/dna-analysis-worlds-oldest-natural-mummy-unlocks-secrets-ice-age-tribes-americas
http://advances.sciencemag.org/content/4/11/eaau4921
1. Obyvatelé Beringie, kteří jsou prapůvodními předky všech indiánů se po roztátí ledovců přesunuli na Aljašku do okolí řeky Yukon, kde žili od 12500 BP do 6000 BP a lze je ztotožnit s archeologickou kulturou Denali Complex.
2. První osidlovací vlna Ameriky proběhla před 15 tisíci lety a přímí potomci těchto prvních migrantů se udrželi do příchodu Evropanů na severovýchodě (indiáni algické jazykové rodiny) a jihozápadě Severní Ameriky (indiáni hoka) a také na jihovýchodě a jihozápadě Jižní Ameriky (domorodci Argentiny a jižního Čile).
3. Druhá migrační vlna souvisela s kulturou Clovis, která se objevila před 13 tisíci lety v severní Americe. Ta zasáhla až do Střední a Jižní Ameriky. Geneticky spříznění potomci byli odhaleni až v Belize(nález starý 9000 let), východní Brazílii a v Čile. Později ale vymizeli.
4. Další přesun indiánů započal před 9000 lety, kdy se z jihozápadu severní Ameriky dostali lidé až do dnešního Peru. To může souviset s rozšířením jazyků rodin čibča a paéz. V této době změn zmizeli tzv paeloindiáni a byli nahrazeni víceméně dnešními kmeny. Ukazuje se, že veškeré změny v kostrách a lebkách jsou dány způsobem života a kromě zmíněné migrace podlé západního pobřeží nedošlo k žádně výrazné genetické změně. Současní indiáni jsou potomky paleoindiánů, i když vypadají trochu jinak.
V této době došlo také k osídlení andské vysočiny (před 8450 lety), když se Kečuové a Aymaři oddělili od Araukánců.
https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(18)31380-1?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0092867418313801%3Fshowall%3Dtrue
https://news.uaf.edu/ancient-childs-tooth-reveals-picture-of-alaskas-early-inhabitants/
https://www.joh.cam.ac.uk/dna-analysis-worlds-oldest-natural-mummy-unlocks-secrets-ice-age-tribes-americas
http://advances.sciencemag.org/content/4/11/eaau4921
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



