- Vzorek starý 12 tisíc let je velmi podobný přibližně stejně starému vrozku ze severovýchodní Itálie (Villabruna) a jedná se o lid, který nahradil lovce Magdalenienu v Západaní Evropě.
Zajímavé je, že starší baskický vzorek (El Miron), který je z vrcholu doby ledové, má od lidu Magdalenienu poměrně dost daleko. Je geneticky přibližně stejně vzdálený od lidu Magralenienu jako od Villabruna. Co přesně se dělo po době ledové a jaké jsou vztahy mezi těmito 3 populacemi je nejasné. Scénářů se nabízí několik a žádný nelze jasně falsifikovat.
- Zemědělská populace, která dorazila na poloostrov před více než 7 tisíci lety neměla tak výrazný vliv na genetickou strukturu domorodců, tak jako v jiných částech Evropy.
- Před 4000 až 4500 lety došlo k náhlé změně. Přibližně 40% genetického profilu obyvatel nově pochází z Pontických stepí. V mužské linii došlo k téměř úplné výměně.
To je poměrně překvapivé, protože doba přesně odpovídá expanzi kultury zvoncových pohárů, která ale pochází z dolního povodí Rýna a ještě dříve ze západního Iberského poloostrova. Je tedy velmi pravděpodobné, že lidé kultury zvoncových pohárů, kteří se šířili podél Atlantského pobřeží, předali svoji kulturu v dolním Porýní lidem pocházejícím z Pontických stepí. Ti se pak šířili celou západní a střední Evropou. Zřejmě přijali i jazyk, protože z oblastí, kde žili lidé zvoncových pohárů máme doklady o baskických jménech, ale lidé pontických stepí mluvili indoevropským jazykem.
- V době římanů získal poloostrov hlavně příměs ze severní Afriky a Středomoří.
https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(19)30145-9?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0960982219301459%3Fshowall%3Dtrue
Žádné komentáře:
Okomentovat