Lidské nástroje ze Sulawsi staré 118 tisíc let

Ostrov Sulawesi leží za Wallaceovou linií, přístup k němu tedy se Sundalenadu nikdy nebyl jednoduchý i když ho v dobách ledových, při nižším stavu hladiny oceánu, oddělovalo jen nějakých 30 kilometrů. Dosud se za nejstarší obyvatele ostrova považovali první moderní lidé, kteří sem dorazili před 40 nebo snad až 50 tisíci lety a zanechali tu svoje nástroje. Nyní došlo k překvapivému objevu lidských nástrojů starých minimálně 118 tisíc let. Vyvstává zásadní otázka: "Kdo byli tvůrci těchto nástrojů?" Nástroje nejsou opracované jednotou kulturou, která by mohla napovědět více o jejich autorech. Na moderní lidi je doba 118 tisíc let příliš brzy, na Homo erectus, jejichž zástupci zmizeli snad už v době před 300 tisíci lety příliš pozdě. Jedna teorie říká, že to může být reliktní populace Homo erectus, která na ostrově přežila podobně jako Homo floresiensis na ostrově Flores. Osobně se přikláním k jinému vysvětlení: V době před 150 tisíci lety se podle analýzy jaderné DNA rozděluje populace Denisovanů na severní a jižní. Severní skupina byla později nalezen a v Altaji, zatímco o jižní skupině máme doklady z genů domorodců na Nové Guinei, žijících za Wallaceovou linií, Nově objevené nástroje by tedy mohly patřit jižním Denisovanům. Odpovídalo by to poměrně dobře časově - brzy po oddělení populace od severních příbuzných, i místem nálezu - za Wallaceovou linií.

Rypečka z jižní Číny stará 530 miliónů let

V jižní Číně byla nalezena fosílie rypečky stará 530 miliónů let. To je pozoruhodné, protože dosud se žádná fosílie rypečky nenašla a teď tady máme rypečku, jako jeden z nejsatrších přesně doložených kmenů ze všech bilateria.

Jestliže stopy z úplného počátku kambria přisoudíme hlavatcům, pak to vypadá, že počátek kambria fortunian, který trval  zhruba 10 miliónů let, patřil nejen prvním měkkýšům - tedy spiralia/lophotrochozoa, ale také rypečkám a hlavatcům, kteří jsou bazálními ecdysozoa.

http://www.vtnews.vt.edu/articles/2015/12/121015-science-kinofossilgeosci.html

Stoličky Denisovanů

V roce 2010 byl proveden test DNA části článku malíčku starého 40 tisíc let, z jeskyně Děnisova v jižní Sibiři. Překvapující výsledek dal vzniknout novém druhu člověka Homo denisovan. K popsání nové druhu je ovšem třeba znát morfologii, DNA nestačí. Naštěstí další nález na sebe nenechal dlouho čekat, genetika potvrdila, že zuby (stoličky) nalezené v jeskyni patří také Denisovanům. Jejich stoličky byly velmi masivní, podobné velikosti měl běžně několik miliónů let starý australopithecus z Afriky. Dalším homininem s podobně velkou stoličkou byl nález ze severní Číny, starý přibližně 100 tisíc let, který bývá označován jako člověk Xujiayao. Ten se zdá být hybridem mezi nově příchozími lidmi a staršími pekingskými erekty. Ovšem objevují se spekulace, že člověk Xujiayao by mohl být Denisovan. Nový nález stoličky přidává na váze druhé hypotéze.

http://johnhawks.net/weblog/reviews/denisova/sawyer-2015-denisova-8.html

Populace bazálních Euroasiatů konečně nalezena

Genetický profil obyvatel Evropy se formoval v poledové době. Žili zde dvě hlavní skupiny západní (vzorky ze Španělska, Lucemburska a Skandinávie) a východní lovci (vzorky z Ruska). Situace se výrazně změnila s příchodem zemědělců z Blízkého východu před 8-7 tisíci lety. Ti ve většině Evropy (kromě severní a východní) prakticky nahradili původní obyvatele. Další změna nastala s příchodem indoevropanů před 5 tisíci lety. Současní Evropané jsou mixem zemědělské populace a indoevropských pastevců ze středoasijských stepí, přičemž různě odlehlé oblasti si uchovali různé množství původního genomu. U všech zmiňovaných populací existují vzorky archeologických nálezů. Při detailním pohledu na indoevropany a blízkovýchodní zemědělce se ukazuje, že obě dvě skupiny mají společný genetický základ, který byl označen jako bazální Euroasiaté, ale nebyl dosud odhalen v žádném archeologickém nálezu.

To se nyní podařilo. Kostra stará 10 000 let ze západní Gruzie patřila právě do populace bazálních Euroasiatů. Ti se rozešli s ostatními populacemi před 45 tisíci lety, tedy zhruba v době, kdy začalo osidlování Euroasie. Před 25 tisíci lety, tedy během doby ledové, se od bazálních Euroasiatů oddělila jižní skupina, která po spojení s afričany vytvořila populaci blízkovýchodních zemědělců. Indoevropani pak vznikli smíšením bazálních Euroasiatů s východoevropskými lovci.

Pro doplnění: Analyzovaný jedinec z Gruzie patřil do haploskupiny J2a chromozmu Y a H13c mitochondriální DNA. Druhá kostra z Gruzie, stará 13 tisíc let, měla s první velmi podobný genetický profil, její mitochondriální DNA však patřila do haploskupiny K3, chromozom Y do J.

http://www.nature.com/ncomms/2015/151116/ncomms9912/full/ncomms9912.html

Namacalathus je Lophotrochozoa

Namacalathus, nalezený v pozdním Ediakarnu v Namibi, byl záhadou od svého objevení v roce 2000. Nyní, po důkladné analýze, se zjistilo, že jeho tělo je tvořeno z vápenité kostry, která vykazuje podobnosti s růstovým vzorem ramenonožců a mechovců. Namacalathus je zřejmě příbuzným jejich společného předka. Patří tedy do skupiny Lophotrochozoa (nebo také Spiralia). Pokud je tomu skutečně tak, jedná se o nejstarší nález Lophotrochozoa vůbec. Vznik této skupiny živočichů se tím posouvá před kambrijskou explozi.

http://www.sciencedaily.com/releases/2015/11/151106091139.htm

Zuby moderních lidí z jižní Číny staré 100 tisíc let.

Skupina výzkumníků našla v jeskyni v jižní Číně několik zubů, které patřily moderním lidem. Jejich stáří bylo stanoveno na 80-120 tisíc let. Je to pozoruhodný nález, nejstarší dosud známý moderní člověk z jihovýchodní Asie totiž pochází z období před 64-46 tisíci lety. Na druhou stranu v nedaleké indické poušti Thar byly nalezeny zbytky technologie, která je přisuzována moderním lidem, a jsou staré přibližně 100 let. Nálezy z Indie mohou souviset s novým objevem z Číny.

Existuje také několik nálezů z Číny, jejichž stáří se pohybuje kolem 100 tisíce let a jsou spojovány s anatomicky moderní lidmi. Jsou to zuby z jeskyně Huanglong v provincii Hubei a spodní čelist z jeskyně Zhiren v Guangxi u hranice s Vietnamem.

http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0121193
http://www.livescience.com/52481-modern-humans-reached-china-before-europe.html

Nová fylogeneze ptáků

Nová fylogeneze ptáků, kterou provedli na univerzitě v Yale, je velmi překvapivá. Tři nejstarší skupiny ptáků (běžci, Galloanserae - hrabaví a vrubozobí a Cypselomorphae) se oddělily zřejmě ještě před velkým vymíráním Křída/Paleogén. Takže vymírání přežily 4 skupiny. Ihned po katastrofě došlo k rychlé expanzi hlavně čtvrté skupiny. Skupiny Strisores/Cypselomorphae, Columbaves(asi Holubovití) a Gruiformes(Krátkokřídlí) jsou starší než vodní ptáci(Aequorlitornithes), což je poměrně překvapivé. Velmi zajímavé je sjednocení všech vodních ptáků(Aequorlitornithes) (kromě hrubozobých, kteří jsou ve skupině s hrabavými). V neposlední řadě to vypadá, že je konečně vyřešen případ podivného Hoacina, který skutečně tvoří samostatnou starobylou větev, a jehož spojitost s holuby je dána zřejmě také starým původem skupiny Columbaves.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature15697.html
http://news.yale.edu/2015/10/07/tree-life-birds-almost-complete