Důkladná analýza velkého množství archaické DNA z celé Evropy pomohla odhalit pravděpodobný původ keltských jazyků. Všechny oblasti Evropy, kde se před 2500 až 3000 lety mluvilo keltsky mají jedno společné. Zasáhla je expanze lidu kultury popelnicových polí. Tato kultura vznikla někdy kolem 1300 - 1200 př.n.l. v jihozápadním Německu a navazuje geneticky i kulturně na knovízskou kulturu.
Expanze kultury popelnicových polí zasáhla až do Španělska odkud známe později nejstarší keltské jazyky. Podobně je tomu na severu Itálie, kde se kultura popelnicových polí postupně přeměnila v kulturu Golasecca v oblasti, kde se pak mluvilo keltskou lepontijštinou
Novější keltské jazkyky, včetně těch, které se dodnes dochovaly na Britských ostrovech a v Bretani, pochází až z pozdější expanze laténské kultury.
Za tak úspěšnou expanzí lidu popelnicových polí stojí zřejmě nové technologie, jak ve výrově kovů, tak v zemědělství. Keltové zaváděli výrobu železa a také pěstování prosa.
Zajímavé je, že knovízská kultura, která stojí za vznikem kultury popelnicových polí, měla své centrum v Čechách. Tato kultura zřejmě byla ve stálem konfliktu se svým severovýchodním sousedem lužickou kulturou. Slavná bitva u řeky Tollense kolem roku 1200 př.n.l. zřejmě znamenala vítězství lidu kultury popelnicových polí nad lidem lužické kultury a následné ovládnutí severu Evropy.
https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2025.02.28.640770v1.full
Žádné komentáře:
Okomentovat