Podle studie zveřejněné v nature, předci moderních lidí před 300 tisíci lety přijaly 20% genů od jíného druhu (zřejmě rodu Homo), který se od nich oddělil před přibližně 1.5 miliónem let. Brzy po tomto opětovném spojení prošel výsledý druh úzkým populačním hrdlem.
K této událostu muselo dojít v Africe, kde se právě nacházeli naši předci. Z doby před přibližně 300 tisíci lety známe několik různých fosílií. Je to především nejstarší lebka modeníno člověka Homo sapiens z Maroka - lebka z Jebel Irhoud, ale také Homo rhodensisnesis na jihu Afriky. V Evropě žili nenadrtálci a také ještě Homo heidelbergensis. Z Asie známe Homo longi (denisované).
Všechny tyto nálezy ale pochází z mladých liní rodu Homo, které se oddělily až po době před 1 miliónem let. Ty africké dokonce ještě později. Nepřichází tedy v úvahu, že by se jedalo o druh starý 1,5 miliónu let.
Je tu ale jeden nález, který jsme úmysleně nezmínili - Homo naledi. Ten se nachází v místě činu - v Africe a dokonce v příhodné době. Jeho stáří je 335 -236 tisíc let. Jak je to s jeho oddělením od linie moderních lidí? Jeho DNA neznáme, takže musíme vycházet z morfologie. Jeho lebka je nejpodobnější lebce Homo erecta, který vznikl přibližně před 2 milióny let. Homo naledi, ale mohl pocházet z nějaké jeho ranné formy a být tedy ještě o něco mladší. Tím pádem se blížime inkriminované době 1.5 miliónu let.
Homo naledi je tedy při současných znalostech nejlepším kandidátem na zdroj oněch 20% DNA, které se přidaly do našeho genomu před 300 tisíci lety.
https://www.nature.com/articles/s41588-025-02117-1
