Nově analyzované vzorky starověké DNA přinesly další střípky do poznání populačního vývoje centra vzniku zemědělství. Z analýzy vyplývá několik zajímavých závěrů:
- Lidé předkaramického neolitu na Kypru mají blíže k Anatolii než k Levantě.
- Během keramického neolitu došlo k přísunu genů z Levanty do Anatolie, nemuselo nutně jít o migraci, ale o propojení obou regionů. Přesun genů byl totiž obousměrný. Geny z Levanty se pak objevují také na jižním Kavkazu.
- Zhruba před 6 tisíci lety, během chalkolitu, došlo k výraznému přísunu genů z Kavkazu do Levanty, podíl těchto genů později vzrostl až na 40%.
- Neolitičtí lidé střední Anatolie mají příměs genů kavkazských lovců a sběračů (CHG), zatímco severozápadní Anatolie jí postrádá.
- Zemědělci severní Mezopotámie mají nejblíže zemědělcům Íránského Zargosu. Nic však nevíme o jejich předchůdcích v této oblasti.
Z těchto nových poznatků a z toho, co již víme, lze sestavit přibližný scénář vývoje na Blízkém východě.
Zemědělství vzniklo na jihu Anatolie. První zemědělci se šířili převážně na západ (předkeramický neolit), ale částečně i na jih, kde byli v kontaktu s vyspělým obyvatelstvem Levanty - tam začíná fáze B předkeramického Neolitu.
Levanta se pak stala dalším centrem vývojem. První keramická kultura Mezopotámie Halafan, má zřejmě původ právě zde. Každopádně v této době se geny z Levaty šírily na sever i na východ.
V následujím období převzali iniciativu lidé původem z Kavkazu, jejichž geny se šířily po celém Blízkém východě. Odrazem těchto změn je zřejmě kultura Samarra, která se objevuje na severu Mezpotámie. Lze spekulovat, že se jednalo o předky Churritů (jeiichž jazyk patří do kavkazské jazykové rodiny). Přibližně v této době (před 5 tisíci lety) se kavkazské geny objevují také v Řecku (přibližně 20%). Zajímavé je, že mnozí lingvisté poukazují na to, že substrátem řečtiny mohl být jazyk podobný churritštině.
https://www.science.org/doi/10.1126/science.abm4247
Žádné komentáře:
Okomentovat