Jazykem ainu na Hokaidu dnes mluví jen několik starších lidí a zdá se, že tento jazyk brzy vymře.To je škoda o to víc, že se jedná o naprosto unikátní jazyk, který lze spojovat s nejstaršími obyvateli Asii.
Původ zdokumentovaných nářečí ainu, nebo spíše větví jazykové rodiny ainu (stáří této jazykové rodiny lze srovnat se stářím slovanských jazyků) sahá do poloviny prvního tisíciletí. Tehdy se na severu ostrova Hokaido zformovala proto-ainština, která se brzy rozdělila na sachalinskou a hokaidskou větev tak, jak se jeho mluvčí rozšiřovali na ostrovy Sachalin a Hokaido.
Polovina prvního tisíciletí je právě doba, kdy se na ostrově Hokaido střetávají dvě odlišné kultury. Ze severu přichází pobřežní rybáři a lovci mořských savců, kteří vyznávají kult medvěda. Je to takzvaná Ochotská kultura, která má jasné spojitosti s dnešními Itelmeny a Čukči. Z jihu, z východního Honšů, se na Hokaido šíří Satsumonská kultura, která je pokračovatelkou mezolitické kultury Džómon ovlivněné japonským neolitem.
Ainština má řadu podobností s nivchštinou, kterou se mluví okolo ustí Amuru na asijské pevnině. Ainština s nichvštinou se vzájemně ovlivňovali, ale nemají společný původ. A protože nichština bývá spojována s čukotsko-kamčatskými jazyky (stejná skupina, která se podobá Ochotské kultuře), zdá se velmi pravděpodobné, že lidé ochotské kultury byli právě předci Nivchů. Respektive jazyk podobný proto-nivchštině byl ten, který se dostal na Hokaido v polovině prvního století a ovlivnil vznik proto-ainštiny.
Tou druhou složkou musl být jazyk, který tvořil jádro proto-ainštiny a ten evidentně pochází ze Satsumonské kultury. Odkud se tedy vzal? Jsou poze dvě možnosti, z kultury Džómon nebo z kultury Jajoi. Protože příchod kultury Jajoi naprosto přešně souhlasí se vznikem japonštiny a souvisí tedy s tímto jazykem pre-proto-ainštinu lze téměř s jistotou spojit s kulturou Džómon.
Ainština byla dříve řazena mezi altajské jazyky, kam patří korejština a japonština. Ukázalo se však, že patří spíše mezi širokou nadrodinu austrických jazyků (https://www.academia.edu/6158955). To je velmi zajímavé a poměrně přesvědčivé tvrzení. Podívejme se, jak by se mohlo zrcadlit v prehistorii východní Asie.
Kutura Džómon se v Japonsku objevuje před 16 tisíci lety spolu s první keramikou. Od té doby je Japonsko izolované až do příchodu prvních zemědělců mluvících proto-japonštinou. Je tedy velmi pravděpodobné, že odtržení pre-proto-ainštiny od austrické nadrodiny souvisí s příchodem kultury Džómon a první keramiky do Japonska. Protože se v té době karamika rozšířila po celé východní Asii od provincie Hunan na jihu až po dolní povodí Amuru na severu, je velmi pravděpodobné, že rozpad austrické nadrodiny souvisí právě s touto technologickou inovací. Lingvistické souvislosti lze tedy vystopovat až do doby před 16-18 tisíci lety.
https://www.academia.edu/38388622/Ainu_AustricJLR2009_pdf?email_work_card=view-paper
Žádné komentáře:
Okomentovat