Německému týmu se podařilo analyzovat několik vzorků DNA z ostatků starých 15 tisíc let ze severu Maroka, poblíže jeskyně Taforalt. Jedná se o dosud nejstarší vzorky DNA z Afriky.
V mužské linii patřily vzorky k haploskupinám E-M215, které jsou blízce příbuzným těm z blízkovýchodního Natufianu. V ženské linii patřili mezi haplogrupy U6a a M1b, které se nachází převážně v Severní Africe dodnes.
Analýza jaderné DNA ukazuje opět na blízkou podobnost s lidmi Natufiénu. Další komponenta je docela záhadná, protože má blízko k východoafrickému kmeni Hadza, ale také k západoafričenům. Jedná se zřejmě o nějakou starou, dosud neznámou, dnes již vymřelou populaci, která se původně nacházela na severu Afriky. Překvapením je nulová vazba na Evropu. Ta se očekávala vzhledem k tomu, že v této oblasti dominovala kultura Iberomaurusian, která má silné vazby do Evropy. Vztah s Natufiénem je také zvláštní, protože vzorky jsou příliš staré (o pár tisíc let starší než Natufién) na to, aby mohly být důsledkem expanze lidé této kultury, i když tak vypadají.
Přijatelným vysvětlením by mohlo být, že lidé Natufiénu zřejmě pochází z východní Sahary a na Blízký východ přišli později než na západní Saharu. Na západní Sahaře se smísili s předchozí starší populací. Genetický vliv Evropanů na severní Afriku spojovaný s Iberomaurusianem je zřejmě jen iluzí.
http://science.sciencemag.org/content/early/2018/03/14/science.aar8380
https://indo-european.eu/2018/03/pleistocene-north-african-genomes-link-near-eastern-and-sub-saharan-african-human-populations/
Pošetilost vědců vidím v tom, že mermomocí chtějí homo sapiens sapiens umístit do Afriky.
OdpovědětVymazatMutace stejného typu mohly vzniknout nezávisle na více místech Země v rozpětí několika set tisíc roků.