Nové paleogenetické vzorky z Evropy

Objevilo se několik paleogenetických studií, z kterých vyplývají velmi zajímavé věci.

První studie ukazuje, že

• západoevropští mezolitičtí lovci byli vcelku unikátní skupinou, která se blížila genetickém profilu dnešních Basků.
• První zemědělci byli velmi podobní dnešním Sardincům. Vypadá to, že na Sardinie je jediné místo v Evropě, kde se podařilo přežít prvním zemědělcům, kteří přišli do Evropy bez vlivu dalších migrací.
• Lovci na severu Evropy se liší od dnešních severoevropanů jen větší příměsí paleosibiřských genů (MA-1), to je přibližovalo severokavkazanům a také americkým indiánům.

Zajímavá je druhá studie, ze Švédska. Ukazuje, že zdejší první zemědělci patřící kultuře dírkové keramiky (před 5200-4300 lety), byli ve skutečnosti mezolitičtí migranti, kteří přišli na sever Evropy z Iberského poloostrova. Současně zdejší mezolitičtí lovci měli velmi blízko k prvním zemědělcům, tak jako Sardinci a Baskové.

To je velmi zvláštní, jakoby se obě populace na severu navzájem prohodily. Příslušnost prvních zemědělců ke genomu mozilitických lovců lze vysvětlit snadno, zemědělství se na sever dostalo už jako znalost podél západoevropského pobřeží a nebylo spojeno s přísunem obyvatel. Jak potom, ale vysvětlit že lovec ze severu, ze stejné doby, měl genom prvních zemědělců z středomoří? Část zemědělců na severu středomoří se mohla vrátit zpět k lovu (to se často stává, jsou-li vhodné podmínky a v Evropě byly), Pohybliví lovci se pak celkem rychle migrují na velké vzdálenosti, klidně i z jižní Francie do Švédska za 2 generace.