Paleogenetická rekonsturkce pravěké populace jihoamerických And

Mezinárodní tým vědců provedl rozsáhlou genetickou analýzu 25 ostatků indiánů z horských oblastí And, jejichž stáří se pohybovalo mezi 4500 a 9000 lety. Dalších 64 vzorků patřilo do doby před 500 až 4500 lety.

Výsledek nijak nevybočuje z obecných představ o vývoji zdejších domorodých populací. Před 9000 už byli obyvatelé vysokohorských oblastí jasně rozděleni na severní (v centrálním Peru) a jižní (jižně od jezera Titicaca) populaci.

Před 5800 lety začalo postupné míšení těchto skupin se sousedními kmeny. Před 2000 lety byl tento proces dokončen a jihoameričtí indiáni měli již stejný genetický profil, jaký jim zůstal dodnes.

struktura vývoje jihoamerických populac podle genetických analýz

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0092867420304773

https://www.cell.com/cell/pdf/S0092-8674(20)30477-3.pdf?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0092867420304773%3Fshowall%3Dtrue

Nejstarší Homo sapeins v Evropě je z Bulharska

V bulharské jeskyni Bacho Kiro byl již dřive nalezen jenen z nejstarších aurignacienských pohřbů a také nejstarší provrtané zvířecí zuby v Evropě, sloužicí zřejmě jako ozdoba. Nyní byla analyzována DNA z lidskéch zubů z této jeskyně a bylo tak potvrzeno, že patřily moderním lidem - Homo sapiens. Jejich stáří bylo stanoveno na 41-46 tisíc let. Tím se stávají nejstarším dokladem o přítomností moderních lidí v Evropě. (Nepočítáme-li nález z řecké jeskyně Apidama starý 210 tisíc let, který patřil k neúspěšné migrační vlně archaických lidí).

Analyzovaná mitochondriální DNA a její pozice mezi současnými populaceni.

https://www.bbc.com/news/science-environment-52614870
https://www.nature.com/articles/s41586-020-2259-z

Nejstarší Homo erectus je z Jižní Afriky

Tým vědců předsavil fosílii z Jižní Afriky z naleziště Drimolen nedaleko Johannesburgu. Jedná se horní část lebky Homo erectus dítěte starého 3 až 6 let. Její stáří je přibližně 2 milióny let a byla sestavena ze 150 částí. Jedná se o nejstarší nález Homo erectus vůbec. Pozoruhodné je, že ve stejné vrstvě byla nalezena také lebka mnohem primitivnějšího Paranthropa.

https://asunow.asu.edu/20200402-when-three-species-human-ancestor-walked-earth
https://www.sciencedaily.com/releases/2020/04/200402155736.htm

Molekulární analýza pravěkých fosílií boří další hranice

Zubní sklovina je velice odolný materiál, který vydrží desítky tisíc let. Je tvořen živým organismem a ten v něm zanechává svoje stopy. Vědcům z Kodaňské Univerzity se podařilo získat proteom ze zubů Homo antecessor (stáří 0,8 miliónu let) a Homo erectus z gruzínského Dmanisi (stáří 1,8 miliónu let). Srovnání s jiným proteomem pak dohalilo, že Homo antecessor je blízký příbuzný předka lidí, neandrtálců a Denisovanů. O tom se dříve spekulovalu na základě jeho moderního obličeje, nyní máme důkaz založený na molekulární analýze. Husarským kouskem pak byla rekonstrukce mužsky specifických proteinů v zubech Homo antecessor starých 800 tisíc let. Tyto zuby tedy patřili mladému chlapci.

https://www.nature.com/articles/s41586-020-2153-8
https://news.ku.dk/all_news/2020/04/oldest-ever-human-genetic-evidence-clarifies-dispute-over-our-ancestors/
https://www.sciencedaily.com/releases/2020/04/200401111657.htm

Ikaria wariootia - nejstarší známý trojlistý

Trojlistí (bilateria) je nejvyspělejší skupina živočichů obsahující obratlovce, a tedy i lidi. Trojlistí mají trávící trubici, která definuje začátek a konec živočicha, a tím také směr jeho cíleného pohybu.

V Austrálii byly objeveny zkamenělé otisky, které byly pomocí laserové technologie interpretovány jako drobní živočichové z této skupiny. Jejich stáří je 555 miliónů let.

Dosud byly ze zkamenělých nálezů z tohoto období známy pouze chodbičky, které pravděpodobně vyhloubil právě živočich s cíleným pohybem ve směru trávící soustavy. Nyní známe i jejich pravděpodobného tvůrce.

https://news.ucr.edu/articles/2020/03/23/ancestor-all-animals-identified-australian-fossils
https://en.wikipedia.org/wiki/Ikaria_wariootia
 

Pravěká DNA Sardinie

Vědci analyzovali pravěkou DNA ze 70 jedinců z více než 20 archeologických nalezišť v časovém rozsahu 6000 let na Sardinii. Výsledkem je potvrzení mimořádné stability sardinského genomu, který se udržel stejný od neolitu až po dobu 500 BCE. Dokonce ani slavná nuragská kultura nevykazuje žádné změny oproti genomu původních zemědělců.

V době kolem 500 BC na ostrov začínají přicházet Féničané z východního Středomoří a Kartagijci ze severní Afriky. To se začíná odrážet na změně genomu. Podobně je v době římské nacházen genom podobný italskému a Španělskému.

https://www.uchicagomedicine.org/forefront/biological-sciences-articles/sardinia-ancient-dna

https://www.nature.com/articles/s41467-020-14523-6

Superarchaický člověk se mísil s neandrosovany

Nejprve si vysvětleme, co vůbec znamenají slova v titulku:

• Superarchaický člověk je druh z rodu Homo, který opustil Afriku před zhruba 2 milióny lety. (Jeho spřízněnosti s Homo floresiensis a Homo luzonensis se zdá být pravděpodobná)
• Neandrosovan je předek Neandrtálců a Denisovanů. Ti se geneticky oddělili zhruba před 700 tisíci lety a to je také nejstarší doba, kdy tento jejich společný předek, který se šířil z Afriky do západní Asie, žil.

Nyní se vraťme k původní zprávě. Dosud byly zbytky této superarchaické populace nalezeny pouze v DNA denisovanů, kam se dostaly zhruba před 400 tisíci lety (https://www.nature.com/articles/s41467-018-08089-7, nutno poznamenat, že se jedná pouze o stopy DNA denisovanů analyzované jako přímes současných obyvatel Oceánie).

Důkladná statistická anaýza známých DNA vzorků odhalila, že k míšení superarchaiků došlo zřejmě dvakrát. Poprvé s neandrosovany před 700 tisíci lety v západní Asii a podruhé s Denisovany ve východní Asii. V obou případech se přímes DNA pohybovala v jednotkách procent.

https://advances.sciencemag.org/content/6/8/eaay5483