Ikaria wariootia - nejstarší známý trojlistý

Trojlistí (bilateria) je nejvyspělejší skupina živočichů obsahující obratlovce, a tedy i lidi. Trojlistí mají trávící trubici, která definuje začátek a konec živočicha, a tím také směr jeho cíleného pohybu.

V Austrálii byly objeveny zkamenělé otisky, které byly pomocí laserové technologie interpretovány jako drobní živočichové z této skupiny. Jejich stáří je 555 miliónů let.

Dosud byly ze zkamenělých nálezů z tohoto období známy pouze chodbičky, které pravděpodobně vyhloubil právě živočich s cíleným pohybem ve směru trávící soustavy. Nyní známe i jejich pravděpodobného tvůrce.

https://news.ucr.edu/articles/2020/03/23/ancestor-all-animals-identified-australian-fossils
https://en.wikipedia.org/wiki/Ikaria_wariootia
 

Pravěká DNA Sardinie

Vědci analyzovali pravěkou DNA ze 70 jedinců z více než 20 archeologických nalezišť v časovém rozsahu 6000 let na Sardinii. Výsledkem je potvrzení mimořádné stability sardinského genomu, který se udržel stejný od neolitu až po dobu 500 BCE. Dokonce ani slavná nuragská kultura nevykazuje žádné změny oproti genomu původních zemědělců.

V době kolem 500 BC na ostrov začínají přicházet Féničané z východního Středomoří a Kartagijci ze severní Afriky. To se začíná odrážet na změně genomu. Podobně je v době římské nacházen genom podobný italskému a Španělskému.

https://www.uchicagomedicine.org/forefront/biological-sciences-articles/sardinia-ancient-dna

https://www.nature.com/articles/s41467-020-14523-6

Superarchaický člověk se mísil s neandrosovany

Nejprve si vysvětleme, co vůbec znamenají slova v titulku:

• Superarchaický člověk je druh z rodu Homo, který opustil Afriku před zhruba 2 milióny lety. (Jeho spřízněnosti s Homo floresiensis a Homo luzonensis se zdá být pravděpodobná)
• Neandrosovan je předek Neandrtálců a Denisovanů. Ti se geneticky oddělili zhruba před 700 tisíci lety a to je také nejstarší doba, kdy tento jejich společný předek, který se šířil z Afriky do západní Asie, žil.

Nyní se vraťme k původní zprávě. Dosud byly zbytky této superarchaické populace nalezeny pouze v DNA denisovanů, kam se dostaly zhruba před 400 tisíci lety (https://www.nature.com/articles/s41467-018-08089-7, nutno poznamenat, že se jedná pouze o stopy DNA denisovanů analyzované jako přímes současných obyvatel Oceánie).

Důkladná statistická anaýza známých DNA vzorků odhalila, že k míšení superarchaiků došlo zřejmě dvakrát. Poprvé s neandrosovany před 700 tisíci lety v západní Asii a podruhé s Denisovany ve východní Asii. V obou případech se přímes DNA pohybovala v jednotkách procent.

https://advances.sciencemag.org/content/6/8/eaay5483

Šíření zemědělstvé do Střední Asie probíhalo rychleji než jsme si mysleli

V Altajské jeskyni byly nalezeny zbytky pšenice a ječmene staré 5200 let. Nikdo nepředpokládal, že by se zemědělci rozšířili z úrodného půlměsíce tak rychle do tak nehostinných oblastí. Obiloviny se musely přízpůsobit chladnějšímu podnebí s rozdílným svitem světla.

https://www.shh.mpg.de/1636359/earliest-grains

První pravěká lidská DNA ze středozápadní Afirky přinesla řadu překvapení

Týmu vědců se podařilo analyzovat DNA z ostatků dvou párů dětí ze západního Kamerunu z jeskyně Shum Laka. Jeden pár byl starý 3000 let, druhý 8 tisíc. Překvapivě nebyly příbuzní lidem Bantu, přestože expanze Bantu začala před 3000 lety právě v této oblasti.

Všechny děti byly více příbuzní současným středoafrickým lovcům, hlavně pygmejům Aka. U jednoho z dětí se našel chromozom Y z haploskupiny A00, který se oddělil od všech ostatních před 270 tisíci lety. Haploskupina A00 se dodnes se nachází v této oblasti, ale nález jeskyně Shum Laka je se od těch současných oddělil před 31 tisíci lety.

Analýza dále odhalila, že středoafričtí lovci (pygmejové) jsou starší skupinou než jsme si dosud mysleli. Oddělili se od ostatních populací před 200 až 250 tisíci lety. V té době se populace moderních lidí rozdělila na 4 skupiny:

1. středoafričtí lovci (Pygmejové)
2. jihoafričtí lovci (Sanové)
3. ostatní lidé
4. neznámá skupina, která vymřela

"Neznámá skupina" žila zřejmě na Sahařev době příznívého klimatu, protože svým genomem později přispěla západoafričanům a také východoafričanům.

Dalším překvapením bylo odhalení ještě starší skupiny lidí, kteří se oddělili od těch současně žijících v podobné době jako nenadrtálci a zřejmě ještě dlouho přežívali v Západní Africe, protože tamní populace nese přibližne 2% jejich DNA.

https://www.sciencedaily.com/releases/2020/01/200122134916.htm

https://www.nature.com/articles/s41586-020-1929-1

Homo erectus na Javé žil až do doby před 100 tisíci lety

Týmu vědců se podařilo datovat nejmladší nálazy Homo erectus z lokality Ngandong na Jávě. Jejich stáří bylo stanoveno na 117-108 tisíc let. Homo erectus žil tedy na tomto ostrově 1.5 miliónu let.

Před 160 tisíci lety se však podnebí na Jávě změnilo. Z otevřené lesostepy se stal tropický prales. Těmto změnám se zřejmě nedokázal Homo erectus přizpůsobit.

https://www.nature.com/articles/s41586-019-1863-2

DNA lidí pravěké civilzace poříčí Indu

Objevil se dlouho očekávaný výzkum pravěké DNA lidí z povodí Indu. Výsledky jsou překvapivé. Lidé této velmi vyspělé zemědělské civilizace totiž neměli žádné stopy v DNA po příbuznosti s prvními zemědělci z úrodného půlměsíce. (Jak velký rozdíl s Evropou, kde lidé z Blézkého východu s příchodem zemědělství téměř nahradili původní obyvatele).

Lidé harappské civilizace pocházeli z velké části z lovců z východní íránské náhorní plošiny. Menší část jejich DNA pochází od původních obyvatel Indie, kteří měli velmi blízko k lovcům z Andamanských ostrocvů (žijícím dodnes izolovaně a stejným způsobem života).

https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(19)30967-5