Nalezen míšenec Denisovanů a Neandrtálců

Ve slavné Denisově jeskyni na Sibiři byla nalezena řada kostí jak neandrtálců, tak jejich příbuzných Denisovanů. Jedna kost, nalezená v roce 2012, s označením Denisova 11, se však všem ostatním vymyká. Patřila mladému děvčeti, jejíž otec byl Denisovan a matka Neandrtálka. Otcovi předci se však už dříve s neandrtálci mísili, protože on měl ve svém genomu část jejich DNA. Nejzajímavější je ale to, že neandrtálská matka byla příbuzná evropským neandrtálcům, zatímco otcovi denisovanští předci se mísili s neandrtálci, kteří žili na Sibiři (tedy s místními).

Někdy mezi 50 až 100 tisíci lety, což je stáří zmiňované kosti, došlo k míšení tří populací: Denisovanů, sibiřských a evropských neandrtálců.

Denisované a Neandrtálci se geneticky oddělili před 400 tisíci lety. Evropská a Sibiřská populace Neandrtálců se rozdělila před přibližně 125 tisíci lety.

https://www.nature.com/articles/s41586-018-0455-x

Další před-cloviské osídlení Ameriky potvrzeno

Archeologické naleziště v texaském Gaultu obsahují řadu cloviských nálezů. Pod nimi se však nachází ještě starší vrstva s celou řadou opracovaných kamenů způsobem naprosoto odlišným od kultury Clovis. Datování pomocí luminiscence odhalilo stáří 16 až 20 tisíc let. Jedná se tedy nade vší pochybnost o před-cloviskou kulturu, která možná v budoucnu ponese název Gault.

http://www.dri.edu/newsroom/news-releases/5682-gault-site-research-pushes-back-date-of-earliest-north-americans
https://www.sciencedaily.com/releases/2018/07/180723142950.htm

Nové poznatky o osidlování jihovýchodní Asie

Jihovýchodní Asie je oblastí s převážně tropickým klimatem, které příliš nepřeje konzervaci pravěkých kostí. Přesto se podařilo analyzovat jadernou DNA z několika vzorků starých tisíce let. Nejstarší vzorek měl 8000 let. Jejich srovnáním se současnou populací a jinými pravěkými vzorky DNA lze rekonstruovat scénáře osídlování jihovýchodní Asie.

Hned po příchody prvních lidí do jihovýchodní Asie se populace rozdělila na severní a jižní skupinu.

Nejstarším zástupcem severní skupiny je kostra nalezené nedaleko Pekingu - člověk z Tianyuan, který má ve své DNA 1% neandrtálců. Dnes jeho příbuzní tvoří významný podíl v populaci amerických indiánů, ale jinak jde o slepou větev. Druhá část severní skupiny zůstala zřejmě někde v centru dnešní Číny.

Mnohem úspěšnější je jižní skupina, ta se rozdělila na 3 hlavní migrační proudy. První směřoval přes Indonésii až do Austrálie (dnešní Austrálci a Papuánci), druhá skupina zůstala v Indočíně a jejími potomky jsou Onge z Andamanských ostrovů. Třetí větev se vydala do dnešní Číny, kde narazila na část severní skupiny. Obě populace se vzájemně promísily, ale ve výsledném mixu převažovalo 76% DNA z jižní skupiny. Tuto populaci jižní Číny lze označit za proto-Ami.

Časový horizont těchto událostí není zcela zřejmý, ale vše se zřejmě odehrálo před více než 40 000 lety.

Zřejmě až po konci doby ledové došlo k expanzi proto-Amiů, jeden z migračních proudů došel až na Taiwan, před jeho oddělením od pevniny. Jejich potomci jsou domorodí Taiwanci. Podobně expandovala také skupina z Indočíny. Jedna její číst se vydala na severovýchod smísila se s proto-Amii a výsledná populace osídlila Japonské ostrovy jako kultura Džómon. Lidé, kteří zůstali v Indočíně, pak stáli u vzniku Hoabinhské kultury Na dvou vzorcích lidí této kultury je vidět spojitost s Indií. Mitochondriální DNA patří do halposkupin M2 a M5, chromozomy Y pak do haploskupin C a D.

Zemědělská revoluce v Asii započala před 10000 lety na jihu Číny a lidé, kteří z tohoto ohniska šířili pěstování plodin a chov zvířat byl z větší části spřízněni s proto-Amii, z menší části s Hoabinhiany.

https://www.sciencedaily.com/releases/2018/07/180706105950.htm

Lidí přišli do Číny před 2 milióny lety

Nálezy kamenných nástrojů a kostí zvířat z jižní části čínské sprašové plošiny byly datovány na 2,1 miliónu let. Stáří vrstev s těmito objevy bylo stanoveno podle magnetické orientace. Další nástroje byly nalezeny také v mladších vrstvách až do stáří 1,3 miliónu let.

To je pozoruhodný objev, protože dosud se předpokládalo, že nejstarší lidé přišli z Afriky do Asie (a to jen do Gruzie) před 1,8 milióny lety. Na druhou stranu existují dřívější doklady o více než 2 milióny let starých nástrojích z Pákistánu a také z Číny (i když jejich datování není obecně přijímáno).

Lze tedy předpokládat, že lidé do východní Asie skutečně dorazili už před 2 milióny lety. Otázka ale zní, jestli to vůbec byli lidé. Nejstarší zástupce rodu Homo, který žil před 2 milióny lety, je Homo habilis. Ten by však měl být podle názorů odborníku z rodu Homo vyřazen a přesunut do rodu
Australopithecus.

První lidé, kteří do Asie přišli byli tedy jakási přechodná forma mezi rodem Australopithecus a rodem Homo. Zřejmě hodně podobní a příbuzní zmiňovanému Homo habilis. Jejich potomci zůstali v Asii až do "nedávna". Na ostrově Flores v Indonésii žil ještě před 50 tisíci lety Homo floresiensis, který vykazuje nejvyšší podobnost s Australopithecus sediba a Homo habilis.

https://www.nature.com/articles/s41586-018-0299-4

Osidlování Ameriky

Objevily se dvě zajímavé práce, které poodhalují jak došlo k osídlení Ameriky indiánskou populací.

První z nich říká že, migrační cesta podél jižního pobřeží Aljašky se otevřela (odtály ledovce) před 17 tisíci lety. A to byla velmi pravděpodobně doba, kdy se předci indiánů sledující mořské savce dostaly na nový kontinent.

Druhá studie ukazuje, co se dělo pak. Populace se rozdělila na pobřežní indiány, kteří směřovali na jih podél západního pobřeží a na vnitrozemské, kteří osidlovali území jižně od pevninského ledovce (tedy dnešní Spojené státy americké). Obě populace se pak zase spojily (zřejmě kdesi v dnešním Mexiku) a jejich mix osídlil Jižní Ameriku. K tomu ale muselo dojít už před 15 tisíci lety, kdy se objevuje nejstarší nález lidí v Jižní Americe.

http://advances.sciencemag.org/content/4/5/eaar5040
https://news.illinois.edu/view/6367/655834

Analýza pravěké DNA z jihovýchodní Asie

Podle 18 vzorků DNA od lidí, kteří žili ve Vietnamu, Thajsku, Myanmaru a Kambodži před 4100 až 1700 lety lze rekonstruovat formování současných obyvatel těchto oblastí. Lovci a sběrači zde žili zřejmě již před 45000 lety. Před 4500 lety začali z Číny přicházet první zemědělci, kteří se postupně mísili s místními lovci. Velmi pravděpodobně se jednalo o lid mluvící austroasijskými jazyky. V době bronzové započala další migrace z Číny. Před 3000 lety přišli do Myanmaru lidé mluvící Tibetobarmskými jazyky, před 2000 lety přišli do Vietnamu lidé Tai. O tisíc let se objevili v Thajsku, kde dominují dodnes. Ve Vietnamu stejně jako v Kambodži dodnes dominuje austroasijské jazyky: vietnamština a kambodžština(kmérština).

https://hms.harvard.edu/news/window-past

Homo naledi uměl mluvit

Pozoruhodný lidský druh Homo naledi, který žil v jižní Africe před 300 tisíci lety, nepřestává překvapovat. Homo naledi měl velmi malý mozek, kapacita jeho mozkovny byla pouze 0,5 litru, tedy méně než poloviční ve srovnání se současnými lidmi, ovšem také jeho celková hmotnost byla zhruba poloviční. Antropologové si dlouho lámali hlavu nad pohřbem mnoha jedinců tohoto druhu, který jasně vypovídá o tom, že musel umět plánovat a vytvářet složité rituály a pracovní postupy. Takové schopnosti mu nechtějí přiznat, když měl tak malý mozek.

Jenže nedávná studie mozkovny Homo naledi odhalila, že jeho mozek se tvarově velmi podobal našim mozkům, měl vyvinuté operculum frontale a další části podobně jako má současný člověk. Zajímavé je, že právě tyto části mozku se podílí na řeči. Je  tedy velmi pravděpodobné, že Homo naledi uměl mluvit.

https://anthropology.net/2018/05/15/the-presence-of-the-frontal-opercula-in-homo-naledi/