Inuité získali odolnost vůči chladu od Denisovanů

Inuité jsou přizpůsobeni tuhým zimám a tučné stravě sestávající převážně z mořských zdrojů. Je za tím změna genů v oblasti TBX15/WARS2, která pochází velmi pravděpodobně od Denisovanů, nebo jejich příbuzných.

Nedávno bylo zjištěno, že adaptace Tibeťanů na vysokou nadmořskou výšku pochází také do Denosovanů. Vypadá to tedy, že Denisované dali asiatům do vínku schopnosti přežít v extrémních podmínkách. Zřejmě tak sami také žili, nebo je to jinak? Je možné, že by nejstarší druhy hominidů byly během posledního půl miliónu let vytlačeni do extrémních nik. Dnes se nám všechny jejich geny jeví podobné Denisovanům, protože je právě od nich pochází ten nejstarší genom archaického člověka, který máme k dispozici.

https://www.sciencedaily.com/releases/2016/12/161220175552.htm

Co se vařilo v nejstarších nádobách

Jedno z míst, kde vznikaly nejstarší keramické nádoby na světě je Sahara. Vědcům pod vedením Bristolské Univerzity se podařilo identifikovat, co se vařilo v keramických nádobách starých více než 10000 let, nalezených na Sahaře v Libyi. Jednalo se o listy a zrna rostlin, ale také překvapivě o části mořských rostlin.

http://www.bristol.ac.uk/news/2016/december/prehistoric-plant-processing-.html

Podle stop v prachu byl Australopithecus zřejmě polygamní

V Tanzanii byly nalezeny stopy Australopithéků ve ztuhlém vulkanickém prachu. Stopu, steré 3,66 miliónů let, patří dvou jedincům, evidentně samci a samici (chcete-li, muži a ženě). Podle velikosti stop lze odhadnout, jak byli oba vysocí. Samec měřil 165 centimetrů a samice 145. Samec je tady až překvapivě vysoký a rozdíl mezi oběma je výrazný. Tak výrazný, jako u goril, kde je způsobena polygamií. Z toho lze usuzovat, že australopithékové byli polygamní.

https://elifesciences.org/content/5/e19568

Nejstarší hrob v Irsku

V jižním Irsku byl nalezen horb z doby před 9400 lety. To je velmi krátce poté, co se na ostrově objěvili první mezolitičtí lidé. Pochovaný člověk byl spálen a do výbavy hrobu patřila leštěná sekyra, která je zřejmě nejstraší leštěnou sekyrou v Evropě. Podobné nástroje se totiž začali objevovat až s příchodem zemědělství, které se do Irska dostalo až o 3 tisíce let později.

https://www.sciencedaily.com/releases/2016/11/161108131907.htm

Osidlování Tichomoří

Souostroví Tonga a Vanuatu leží nedaleko od Fidži. Jejich obyvatelé jsou míšenci mezi Papuánci a Austronésany. Dosud se mělo za to, že se Austronésané dostali na Šalamounovy ostrovy, kde se mísili s místními Papuánci a pak se vydali dále k Fidži. Nyní se ale ukazuje, že tomu tak nebylo. Analýza DNA z lidských kostí starých 3000 let, nalezených na souostroví Tonga a Vanuatu, ukázala, že nejstarší obyvatelé těchto ostrovů neměli s Paupánci nic společného. Ke styku s Papuánci ze Šalamounových ostrovů muselo dojít až později.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature19844.html

Nejstarší nálezy osídlení Ameriky jsou překvapivě na úplném jihu

Americký kontinent byl osídlen ze Sibiře po vrcholu poslední doby ledové. Přesto pochází nejstarší nálezy jejích prvních obyvatel z úplného jihu, desítky tisíc kilometrů daleko od pevninského mostu, přes který tito lidé přišli.

Zřejmě nejznámější je lebka z čilského Monte Verde stará téměř 15 tisíc let. Předpokládá se, že původní Američané migrovali podél tichomořského pobřeží (snad v kanoích), a tak se poměrně rychle dostali z Aljašky až do Čile. Nyní byly ovšem nalezeny stopy po lidech v oblastech na východě Jižní Ameriky, tedy na druhé straně kontinentu. Nálezy jsou staré 14 tisíc let a pochází z
pobřežních oblastí Argentiny. První jihoameričané museli buď přejít horský masiv And a nebo obepluli jižní ledovce a vydali se na sever podél atlantského pobřeží.

http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0162870

Nejstarší migrace moderních lidí z Afriky zachována v genech Papuánců

Je dobře známo, že všichni lidé žijící mimo Afriku pochází z předků, kteří z Afriky odešli před 73 tisíci lety. Této migrační vlně moderních lidí do Euroasie předcházla řada jiných migrací, starších hominidů, erektů, neandrtálců a dalších. Nyní se však ukazuje, že ani pro moderní lidi to nebyla první cesta z Afriky.

Před nedávnem byla v genech altajských neandrtálců odhalena stopa po první migraci moderních lidí z Afriky stará přibližně 100 tisíc let. Nyní se tuto genetickou stopu podařilo najít i mezi současnými neafričany. Jedná se přibližně o 2% genomu domorodců z Nové Guinei.

Tato první migrace moderních lidí z Afriky po sobě zanechala i řadu archeologických nálezů. Jedná se Nubijský technologický komplex, který byl nalezen kromě severovýchodní Afriky také v Ománu z doby před přibližně 110 tisíci lety a v Indii, kde je jeho stáří odhadováno na přibližně 100 tisíc let.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature19792.html