Chromozom Y Čínského neolitu

Na tomto pěkném souhrnu dvou studií je vidět, co se dělo v Číně během neolitu s mužskou populací.

• Haplogurpa O3 se přsouvala ze povodí Jang'c, původního místa pěstování rýže, na severovýchod až do dnešní provincie Liaoning.
• Ze severovýchodu pod mizí starší haplogrupa N.
• Ze západu proniká haplogrupa R1a a Q.
• Ze severu se později dostává haplogrupa C.

Nejstarší lidská DNA

Max Planckův institut je světovým lídrem v sekvencování DNA z antropologických nálezů. Nyní se mu podařilo desetinásobně překonat vlastní rekord ve stáři sekvencované DNA. Z ostatků Homo heidelbergensis ze Španělska se podařilo získat mitochondriální DNA starou 400 tisíc let.

Srovnání výsledků s dosud známými vzorky DNA hominidů přináší řadu překvapení:

• Homo heidelbergensis ze Španělska byl příbuzný Denisovanů a ne Neandrtálců
• Společný předek Denisovanů a španěských heidelbergensis žil před 700 tisíci lety.

Co z toho plyne?

Před 700 tisíci lety došlo k oddělení Denisovanů a evropských Homo heidelbergensis v ženské linii (mitochondriální DNA). Přesně na to jsem již dříve upozorňoval, když jsem psal, že velmi pravděpodobně došlo k migraci do Evropy před 700 tisíci lety v době meziledové. Ovšem předpokládal, jsem, že migrovali Homo erectus z Afriky, ne Denisované z Asie. Přihlédneme-li však k podobnosti tehdejších Homo erectus v Africe a následným Homo heidelbergensis v Evropě, je zřejmé, že to mohlo být i tak, že do Evropy přišli muži Afriky (Homo erectus), kteří cestou "nabrali" ženy na Blízkém východě (Denisovany).

Objev Max Planckova institutu dále vyvrací přesvědčení o tom, že Homo heidelbergensis byl předkem Neandrtálce. To ale nemusí být úplně pravda. Neandrtálci totiž vznikli míšením archaických moderních lidí a předchozí populace Homo heidelbergensis, jak jsem popsal zde. Většinu genomu získali od archaických lidí (proto jsou nám geneticky tak blízcí), řada morfologických znaků jim však zůstala po Homo heidelbergensis.

Co bude zřejmě následovat? Zřejmě se ustálí názor, že Denisované jsou vlastně Homo heidelbergensis - což není pravda. Ještě víc se zvětší rozpory mezi těmi, kteří se opírají o morfologické znaky hominidů a těmi, kteří spoléhají na DNA, místo toho, aby všichni společně hledali kompromisní řešení evolučních scénářů.

http://www.sciencedaily.com/releases/2013/12/131204132018.htm
http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature12788.html

Revize stromu chromozomu Y

Nový přístup sekvencování chromozomu Y provedený na vzorcích z projektu 1000 Genom Project, přinesl řadu nových poznatků a změn v současných znalostech o evolučním stromu chromozomu Y.  Podívejmě se postupně na nejdůležitější.

1. Zřejmě nejvýznamnější je podrobnější popis rozpadu haplorgupy K. Který nejlépe popíše přiložený obrázek

2. Neméně významná je nově objevená skupina X z jižní Indie, která je odvozena od haplogrupy NO. Řekl bych, že tím padá teorie o původu NO ve střední Asii (ta sama o sobě byla postavena na chybných interpretacích dat)  a jihoasijský původ se zdá být mnohem pravděpodobnější.

3. Haplogrupa B by měla být rozšířena o třetí podskupinu B3.

4. Bylo objeveno několik nových podskupin haplogrupy E.

http://biorxiv.org/content/early/2013/11/22/000802.1

Genetika paleosibiřanů

Vědcům z Kodaňské univerzity se podařilo analyzovat DNA z 25 tisíc let starých ostatků chlapce nalezených nedaleko jezera Bajkal. Chlapec patřil v mužské linii k haplogrupě R v ženské k haplogrupě U. Měl tedy velmi blízko k Evropské či západoasijské populaci. Analýza jaderné DNA ukázala, že měl také velmi blízko k populaci amerických indiánů. Současní indiáni mají přibližně 40% DNA blízké tomuto chlapci. Zbytek patří DNA typické pro východoasijskou populaci. Logicky z toho vyplývá, že američtí indiáni "vznikli" míšením těchto paleosibiřanů s východoasiaty.

Tento závěr je v naprosté shodě s tím, co jsem uváděl již před několika lety. Psal jsem také, že "mateřská linie indiánů pochází z východní Asie otcovská ze střední". To je v naprostém souladu s analýzou. Mužská haplogrupa R se totiž u indiánů dodnes vyskytuje, zatímco ženská U nikoliv.

Další důležitá poznámka je ohledně původu americké haplogrupy R. Řada lidí se dodnes domnívá, že pochází z Evropy a dostala ze na východ Severní Ameriky (kde jí je nejvíce) přes Atlantik v době ledové. Nebo že byla do Ameriky zavlečena s příchodem evropanů. S tím nesouhlasím. Podle mého názoru americká haplogrupa R pochází ze Střední Asii a do Ameriky se dostala přes Sibiř. Současný nález můj názor podporuje.

http://dienekes.blogspot.cz/2013/11/ancient-dna-from-upper-paleolithic-lake.html
http://www.nature.com/news/americas-natives-have-european-roots-1.14213

Domestikace skotu na severovýchodě Číny

Na severovýchodě Číny byly kosti skotu staré 10 000 let, které podle analýzy patřily domestikované formě toho zvířete. Analýza DNA z kostí odhalila, že nalezený jedinec není příbuzný ani blízkovýchodnímu ani indickému domácímu skotu. Na severovýchodě Číny tedy došlo k domestikaci skotu nezávisle na blízkém východě a Indii a to přibližně ve stejné době. Zajímavé je, že první neolitická kultura v této oblasti se objevuje až o 2000 let později. Ta však byla poměrně vyspělá, a tak je zřejmé, že navázala na předchozí vývoj, který, jak se ukazuje, mohl být zcela autonomní.

http://www.york.ac.uk/news-and-events/news/2013/research/chinese-cattle/
http://www.sciencedaily.com/releases/2013/11/131108091027.htm

Indiáni Uru

Indiáni Uru mluví jazykem, který se liší od všech okolních kmenů. Již dlouho se spekulovalo o tom, že Uru jsou potomky nejstarších obyvatel altiplana. Uruština používá dlouhé samohlásky, což v Americe dělá pouze několik karibských jazyků. V uruštině jsou palatální retroflexní souhlásky tvořené špičkou jazyka na horním patře, které existují pouze u jazyků Pano-Tacanan. Greenberg přiřadil jazyk Uru k Čibča-Paéské nadrodině, bývá také spojován s macro Majskou. Nutno poznamenat, že předci mluvčích jazyků Čibča byli podle genetických průzkumů nejstaršími obyvately jižní Ameriky.

Nyní jsou k dispozici i detailní genetické analýzy lidí kmene Uru. Nepřekvapilo, že potvrdili to, co se předpokládalo. Uru jsou nejstaršími obyvately Altiplana. Zdá se tedy, že Greenberg měl opět pravdu a předci Uru se oddělili od Čibčů brzy po příchodu do jižní Ameriky a osídlili altiplanu. Později sem ze severu přicházeli Pano-Tacanané a od původních obyvatel Uru přijali palatální retroflexy. Další migrace či invaze Arawaků, Kečuánců, Španělů a Aymarů ovlivnily převážně Uru a vedly téměř k jejich konci.

Genetika karibských indiánů

Před rokem jsem psal o původu karibských obyvatel, na základě lingvistických a archeologických údajů. Nyní je na čase ověřit informace genetickými testy.

Důkladná lingvistická a archeologická analýza ukázala, že Sibonejové mají původ jak ve Střední Americe (jsou spřízněni s Tolany), tak v povodí Orinoka (spřízněni s Waroa). To bylo potvrzeno analýzou DNA.

Genetický výzkum z roku 2003 ukazuje, že původ Sibonejů je v Jižní Americe v povodí Orinoka. Nedávno se objevila nová studie, která ukazuje, že obyvatelé karibské oblasti mají nejstarší větve mitochondriální DNA A2 a C1d,  které se dodnes nachází ve Střední Americe a v Andské oblasti.