Indiáni Uru

Indiáni Uru mluví jazykem, který se liší od všech okolních kmenů. Již dlouho se spekulovalo o tom, že Uru jsou potomky nejstarších obyvatel altiplana. Uruština používá dlouhé samohlásky, což v Americe dělá pouze několik karibských jazyků. V uruštině jsou palatální retroflexní souhlásky tvořené špičkou jazyka na horním patře, které existují pouze u jazyků Pano-Tacanan. Greenberg přiřadil jazyk Uru k Čibča-Paéské nadrodině, bývá také spojován s macro Majskou. Nutno poznamenat, že předci mluvčích jazyků Čibča byli podle genetických průzkumů nejstaršími obyvately jižní Ameriky.

Nyní jsou k dispozici i detailní genetické analýzy lidí kmene Uru. Nepřekvapilo, že potvrdili to, co se předpokládalo. Uru jsou nejstaršími obyvately Altiplana. Zdá se tedy, že Greenberg měl opět pravdu a předci Uru se oddělili od Čibčů brzy po příchodu do jižní Ameriky a osídlili altiplanu. Později sem ze severu přicházeli Pano-Tacanané a od původních obyvatel Uru přijali palatální retroflexy. Další migrace či invaze Arawaků, Kečuánců, Španělů a Aymarů ovlivnily převážně Uru a vedly téměř k jejich konci.

Genetika karibských indiánů

Před rokem jsem psal o původu karibských obyvatel, na základě lingvistických a archeologických údajů. Nyní je na čase ověřit informace genetickými testy.

Důkladná lingvistická a archeologická analýza ukázala, že Sibonejové mají původ jak ve Střední Americe (jsou spřízněni s Tolany), tak v povodí Orinoka (spřízněni s Waroa). To bylo potvrzeno analýzou DNA.

Genetický výzkum z roku 2003 ukazuje, že původ Sibonejů je v Jižní Americe v povodí Orinoka. Nedávno se objevila nová studie, která ukazuje, že obyvatelé karibské oblasti mají nejstarší větve mitochondriální DNA A2 a C1d,  které se dodnes nachází ve Střední Americe a v Andské oblasti.

Nejstarší osídlení v Amazonii

Na severu Bolívie byly odhaleny odpadní hromady vytvoření lidmi staré až 10000 let. Malé kopce byly dříve považovány za přírodní výtvor. Nyní je zřejmé, že se jedná o výtvor lidí, který vznikal od doby před 10 600 lety do doby před 4 300 lety.

Analýza DNA domorodých indiánů napovídá, že horkými kandidáty na první obyvatele Amazonie jsou předci indiánů patřících do jazykové rodiny Čibča.

http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0072746

Před-malgašské osídlení Madagaskaru je skutečností

Tak je to tady. Něco čemu nikdo nevěřil, se ukázalo být skutečností. Ještě včera jsme se mohli všude dočíst, že Malgašové, kteří připluli na Madagaskar z Kalimantanu (Bornea) před 1500 lety byli skutečně prvními obyvateli Madagaskaru a pověsti o tajemných lidech Vazimba jsou v horším případě pohádky, v lepším potomci první vlny Malgašů.

Dnes se všechno změnilo. Byla publikována zpráva o nálezu lidských nástrojů z Madagaskaru starých 4000 let. Vyvstává otázka, kdo byli tito skutečně první obyvatelé Madagaskaru, kteří zřejmě připluli z východní Afriky přes Komorské ostrovy. Bantuové zřejmě ne, ti se v téhle době formovali někde v západní Africe. Mohlo jít snad o předbantuské obyvatelstvo východní Afriky z něhož dnes zbyli je Hadzabové a Sandaweové.

Střední paleolit z indické pouště Thar

V indické poušti Thar byly nalezeny nástroje, které jsou velmi podobné severoafrickému Aterianu, a také těm, které byly nedávno nalezeny v jihoindickém Jwalapuramu. Přidáme-li k těmto hmotným kulturám ještě Nubijský komplex, vyhchází nám ucelený obrázek, který se objevuje před přibližně 100 lety. Počasí tehdy bylo mnohem vlhčí než je dnes. Pouště severní Afriky a Blízkého východu byly savanami plných zvěře, v nich se pohybovali lovci, jejichž hmotná kultura měla společný původ. Z tohoto společného původu postupně vznikl severoafrický Aterien, severovýchodoafrický Nubijský komplex, který pronikal až na Arabský poloostrov a právě objevená kultura z Indického Tharu a Jwalapurmu. S takovým rozvojem jistě přišel i populační růst, který se odrazil ve vzniku nových mitochondriálních haplogrup. Z haplogrupy L2 vznikla nová L3, ale jistě i mnoho dalších. Následná sucha však znamenala výrazný pokles obyvatel, a dodnes přežili jen potomci L2 a L3.

Mladý paleolit v Indii před 45 tisíci lety

Mladý paleolit z Indie je přibližně stejně starý jako ten na západě Euroasijského kontinentu. Nedávné nálezy z Madhya Pradeshe odhalily microlitické čepelky, které byly datovány do doby až před 45 - 48 tisíc lety. Jsou velmi podobné mikrolitickým čepelkám, které jsou dobře známé z indických nálezů starých 35 tisíc let.

Vypadá to, že mladý paleolit se vznikl v jižní Africe před více než 70 tisíci lety (nové technologie a microlit). Téměř před 50 tisíci lety se začíná objevovat na Blízkém východě. Odtud se rychle dostává do Indie (před 45-48 tisíci lety) a do Evropy (před 41-43 tisíci lety). Nakonec se objevuje v Číně (před 30-40 tisíci lety).

Skutečný rozvoj a dominance mladšího paleolitu však nastala až poději. V Indii před 35 tisíci lety, v Evropě před 30 až 20 tisíci lety.

Drúzové

Drúzové jsou zajímavé etnikum Blízkého východu. Jsou považováni za šíitskou sektu, přestože je muslimové mezi sebe nepřijímají. Původ Drúzu je zahalen tajemstvím. Zřejmě se jedná o potomky aramejský horalů z Golanských výšin. Možná přímo o potomky Itreánců. Při formování Drúzů hrál velkou roli i arabský element. Drúzové mají velmi zajímavý genetický profil, který jasně ukazuje na příbuznost s židovskou komunitou. Kromě toho mají však další zvláštnosti. V ženské linii mají velké množství haplogrupy X, která má kavkazský původ. V mužské linii je ještě zajímavější haplogrupa D, kterou lze dnes najít jen v izolovaných oblastech spíše východní Asie (Tibet, Japonsko, Andamany). Stáří této haplogrupy u Drúzů je přibližně 6000 let, jedná se tedy zřejmě o důsledek téměř historické migrace ze severovýchodu. Tu potvrzuje také další haplogrupa chrormozomu Y - haplogrupa L, která se jinak nachází v od severního Pákistánu po střední Turecko a dále pak na pákistánsko-indickém pomezí.