Šíření zemědělstvé do Střední Asie probíhalo rychleji než jsme si mysleli

V Altajské jeskyni byly nalezeny zbytky pšenice a ječmene staré 5200 let. Nikdo nepředpokládal, že by se zemědělci rozšířili z úrodného půlměsíce tak rychle do tak nehostinných oblastí. Obiloviny se musely přízpůsobit chladnějšímu podnebí s rozdílným svitem světla.

https://www.shh.mpg.de/1636359/earliest-grains

První pravěká lidská DNA ze středozápadní Afirky přinesla řadu překvapení

Týmu vědců se podařilo analyzovat DNA z ostatků dvou párů dětí ze západního Kamerunu z jeskyně Shum Laka. Jeden pár byl starý 3000 let, druhý 8 tisíc. Překvapivě nebyly příbuzní lidem Bantu, přestože expanze Bantu začala před 3000 lety právě v této oblasti.

Všechny děti byly více příbuzní současným středoafrickým lovcům, hlavně pygmejům Aka. U jednoho z dětí se našel chromozom Y z haploskupiny A00, který se oddělil od všech ostatních před 270 tisíci lety. Haploskupina A00 se dodnes se nachází v této oblasti, ale nález jeskyně Shum Laka je se od těch současných oddělil před 31 tisíci lety.

Analýza dále odhalila, že středoafričtí lovci (pygmejové) jsou starší skupinou než jsme si dosud mysleli. Oddělili se od ostatních populací před 200 až 250 tisíci lety. V té době se populace moderních lidí rozdělila na 4 skupiny:

1. středoafričtí lovci (Pygmejové)
2. jihoafričtí lovci (Sanové)
3. ostatní lidé
4. neznámá skupina, která vymřela

"Neznámá skupina" žila zřejmě na Sahařev době příznívého klimatu, protože svým genomem později přispěla západoafričanům a také východoafričanům.

Dalším překvapením bylo odhalení ještě starší skupiny lidí, kteří se oddělili od těch současně žijících v podobné době jako nenadrtálci a zřejmě ještě dlouho přežívali v Západní Africe, protože tamní populace nese přibližne 2% jejich DNA.

https://www.sciencedaily.com/releases/2020/01/200122134916.htm

https://www.nature.com/articles/s41586-020-1929-1

Homo erectus na Javé žil až do doby před 100 tisíci lety

Týmu vědců se podařilo datovat nejmladší nálazy Homo erectus z lokality Ngandong na Jávě. Jejich stáří bylo stanoveno na 117-108 tisíc let. Homo erectus žil tedy na tomto ostrově 1.5 miliónu let.

Před 160 tisíci lety se však podnebí na Jávě změnilo. Z otevřené lesostepy se stal tropický prales. Těmto změnám se zřejmě nedokázal Homo erectus přizpůsobit.

https://www.nature.com/articles/s41586-019-1863-2

DNA lidí pravěké civilzace poříčí Indu

Objevil se dlouho očekávaný výzkum pravěké DNA lidí z povodí Indu. Výsledky jsou překvapivé. Lidé této velmi vyspělé zemědělské civilizace totiž neměli žádné stopy v DNA po příbuznosti s prvními zemědělci z úrodného půlměsíce. (Jak velký rozdíl s Evropou, kde lidé z Blézkého východu s příchodem zemědělství téměř nahradili původní obyvatele).

Lidé harappské civilizace pocházeli z velké části z lovců z východní íránské náhorní plošiny. Menší část jejich DNA pochází od původních obyvatel Indie, kteří měli velmi blízko k lovcům z Andamanských ostrocvů (žijícím dodnes izolovaně a stejným způsobem života).

https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(19)30967-5

Předek členovců a možná i kroužkovců z Číny

V Číně byla objevena nejstarší fosílie živočicha, který žil před 550 miliony let (551 - 539). Tvora  nazvali Yilingia spiciformis podle města I-ling, poblíž kterého byl nález učiněn. 

Yilingia vypadá jako členovec, přičemž jednotlivé články těla mají 3 laloky podobně jako u trilobitů. Vypadá to, že by se mohlo jednat o prvního členovce (arthropod), kteří se začínají bjevovat před 540 milióny lety, nebo snad o panarthropoda, či dokonce ecdysozoa. Jedním z nejprimitivnějších kmenů ecdysozoa jsou rypečky, které se Yilingii podobají. Nově objevený živočich tedy zřejmě stál na u samého kořene vývoje členovců. Je zajímavé, že se objevuje na konci ediakaru, ještě před kamrbijskou explozí.

https://www.nature.com/articles/d41586-019-02556-x

Další doklad o přítomnosti Indiánů v Americe starší než Clovis

Jak už jsme psali dříve (http://pravek-t1.blogspot.com/2018/07/pred-cloviske-osidleni-ameriky-potvrzeno.html a http://pravek-t1.blogspot.com/2018/10/nejstarsi-hrot-kopi-v-americe.html) dokladů o osídlení Ameriky, které jsou staré 16 tisíc a více let, roste.

Nyní přibyl další ze západního Idaho u Hadí řeky (Snake river). Tam byly nalezeny hrotové nástroje podobné technologiím z východní Sibiře té doby. Jejich stáří bylo radiokarbonovou metodou stanoveno na 15 280 až 16 560 roky.

Hadí řeka mohla sloužit jako vstupní brána do severoamerckého kontinentu, který je ze západní strany, odkud idniáni přišli, chráněn hradbou nepřístupných hor.

https://science.sciencemag.org/content/365/6456/891
https://today.oregonstate.edu/news/new-artifacts-suggest-first-people-arrived-north-america-earlier-previously-thought

Kompletní lebka Australopithecus anamensis

V Etiopii, ve středozápadním Afaru, v lokalitě Woranso-Mille, byla nalezena téměř kompletní lebka druhu Australopithecus anamensis. Ten byl dosud znám pouze podle čelistí a zubů. Stáří nálezu je 3.8 miliónů let, tím se stává také nejmladším nálezem svého druhu.

Nález ještě více potvrzuje doměnku, že Australopithecus anamensis (před 4.2 - 3.8 milióny lety) nebyl přímým předkem Australopithecus afarensis (před 3.9 - 2.9 milióny lety), ke kterému řadíme slavnou Lucy. Oba druhy žily částečně současně. Primitivní rysy Australopithecus anamensis byly stále stejné i v době, kdy už žil modernější Australopithecus afarensis.

https://www.mpg.de/13828990/a-face-for-lucy-s-ancestor