pátek 6. září 2019

DNA lidí pravěké civilzace poříčí Indu

Objevil se dlouho očekávaný výzkum pravěké DNA lidí z povodí Indu. Výsledky jsou překvapivé. Lidé této velmi vyspělé zemědělské civilizace totiž neměli žádné stopy v DNA po příbuznosti s prvními zemědělci z úrodného půlměsíce. (Jak velký rozdíl s Evropou, kde lidé z Blézkého východu s příchodem zemědělství téměř nahradili původní obyvatele).

Lidé harappské civilizace pocházeli z velké části z lovců z východní íránské náhorní plošiny. Menší část jejich DNA pochází od původních obyvatel Indie, kteří měli velmi blízko k lovcům z Andamanských ostrocvů (žijícím dodnes izolovaně a stejným způsobem života).



https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(19)30967-5

Předek členovců a možná i kroužkovců z Číny

V Číně byla objevena nejstarší fosílie živočicha, který žil před 550 miliony let (551 - 539). Tvora  nazvali Yilingia spiciformis podle města I-ling, poblíž kterého byl nález učiněn. 

Yilingia vypadá jako členovec, přičemž jednotlivé články těla mají 3 laloky podobně jako u trilobitů. Vypadá to, že by se mohlo jednat o prvního členovce (arthropod), kteří se začínají bjevovat před 540 milióny lety, nebo snad o panarthropoda, či dokonce ecdysozoa. Jedním z nejprimitivnějších kmenů ecdysozoa jsou rypečky, které se Yilingii podobají. Nově objevený živočich tedy zřejmě stál na u samého kořene vývoje členovců. Je zajímavé, že se objevuje na konci ediakaru, ještě před kamrbijskou explozí.

https://www.nature.com/articles/d41586-019-02556-x

středa 4. září 2019

Další doklad o přítomnosti Indiánů v Americe starší než Clovis

Jak už jsme psali dříve (http://pravek-t1.blogspot.com/2018/07/pred-cloviske-osidleni-ameriky-potvrzeno.html a http://pravek-t1.blogspot.com/2018/10/nejstarsi-hrot-kopi-v-americe.html) dokladů o osídlení Ameriky, které jsou staré 16 tisíc a více let, roste.

Nyní přibyl další ze západního Idaho u Hadí řeky (Snake river). Tam byly nalezeny hrotové nástroje podobné technologiím z východní Sibiře té doby. Jejich stáří bylo radiokarbonovou metodou stanoveno na 15 280 až 16 560 roky.

Hadí řeka mohla sloužit jako vstupní brána do severoamerckého kontinentu, který je ze západní strany, odkud idniáni přišli, chráněn hradbou nepřístupných hor.

https://science.sciencemag.org/content/365/6456/891
https://today.oregonstate.edu/news/new-artifacts-suggest-first-people-arrived-north-america-earlier-previously-thought

čtvrtek 29. srpna 2019

Kompletní lebka Australopithecus anamensis

V Etiopii, ve středozápadním Afaru, v lokalitě Woranso-Mille, byla nalezena téměř kompletní lebka druhu Australopithecus anamensis. Ten byl dosud znám pouze podle čelistí a zubů. Stáří nálezu je 3.8 miliónů let, tím se stává také nejmladším nálezem svého druhu.

Nález ještě více potvrzuje doměnku, že Australopithecus anamensis (před 4.2 - 3.8 milióny lety) nebyl přímým předkem Australopithecus afarensis (před 3.9 - 2.9 milióny lety), ke kterému řadíme slavnou Lucy. Oba druhy žily částečně současně. Primitivní rysy Australopithecus anamensis byly stále stejné i v době, kdy už žil modernější Australopithecus afarensis.



https://www.mpg.de/13828990/a-face-for-lucy-s-ancestor

čtvrtek 11. července 2019

Nejstarší fosílie moderního člověka mimo Afriku.

Za dosud nejstraší fosílii moderního člověka mimo Afriku byla považována část čelisti z izraelské jeskyně Misliya stará 180 tisíc let, která byla objevena v roce 2018. Nyní toto prvenstí získala část lebky nalezená už v sedmdesátých letech v řecké jeskyni Apidima (lebka Apidima 1). Po důkladné analýze bylo její stáří určeno na 210 tisíc let a byla jednoznačně přiřazena modernímu člověku Homo sapiens.

Z jezkyně pochází ještě druhá lebka - Apidima 2, která má zachovalou obličejovou část. Jejíž stáří bylo stanoveno na 170 tisíc let, ale patřila jednoznačně neandrtálci.

https://www.sciencemag.org/news/2019/07/skull-fragment-greek-cave-suggests-modern-humans-were-europe-more-200000-years-ago
https://www.nature.com/articles/s41586-019-1376-z

AKTUALIZACE:
Podle novější studie tato lebka napatří Homo sapiens: 


pondělí 1. července 2019

Původ Gravettienu

Původ Gravettienu se podle srovnávání nástrojů klade na dnešní Ukrajinu. Genetická analýza lidské kosti z Krymu (BuranKaya3A) stará 36 tisíc let to potvrzuje. Analyzovaný vzorek DNA je příbuzný jak současníkům ze Sibiře, tak pozdějším nositelům Gravettienu v celé Evropě.

https://www.biorxiv.org/content/10.1101/685404v1.full

čtvrtek 13. června 2019

Populace pravěké Sibiře

Tým vědců analyzoval 34 vzorků archaické DNA nalezené na Sibiři, jejíž stáří se pohybuje od 31 tisíc to 600 let. Nejstarší vzorek pochází ze zubů nalezených v povodí řeky Jana na severovýchodě Sibiře. Tento vzorek patřil populaci, která jako první z moderních lidí osídlila Sibiř. Lidé této populace byli příbuzní prvním lovcům západní Evropy a dostali název "starověcí severo-sibiřané". Před 18-20 tisíci lety začali na Sibiř migrovat východoasiaté a mísili se s touto dosud neznámou populací. Výsledkem byl vznik starověkých paleo-sibiřanů, kteří jsou předky dnešních Korjaků a amerických indiánů. Jejich DNA je tvořena ze 17% starověkými severo-sibiřany.

Většina dnešních domorodých obyvatel Sibiře (neo-sibiřanů) má původ ve východní Asii odkud migrovali jejich předci a nahradili předchozí populace. Neo-sibiřané, po té co se oddělili od východoasiatů, získali do svých genů pouze 4% DNA paleo-sibiřanů.



https://www.nature.com/articles/s41586-019-1279-z