Předek členovců a možná i kroužkovců z Číny

V Číně byla objevena nejstarší fosílie živočicha, který žil před 550 miliony let (551 - 539). Tvora  nazvali Yilingia spiciformis podle města I-ling, poblíž kterého byl nález učiněn. 

Yilingia vypadá jako členovec, přičemž jednotlivé články těla mají 3 laloky podobně jako u trilobitů. Vypadá to, že by se mohlo jednat o prvního členovce (arthropod), kteří se začínají bjevovat před 540 milióny lety, nebo snad o panarthropoda, či dokonce ecdysozoa. Jedním z nejprimitivnějších kmenů ecdysozoa jsou rypečky, které se Yilingii podobají. Nově objevený živočich tedy zřejmě stál na u samého kořene vývoje členovců. Je zajímavé, že se objevuje na konci ediakaru, ještě před kamrbijskou explozí.

https://www.nature.com/articles/d41586-019-02556-x

Další doklad o přítomnosti Indiánů v Americe starší než Clovis

Jak už jsme psali dříve (http://pravek-t1.blogspot.com/2018/07/pred-cloviske-osidleni-ameriky-potvrzeno.html a http://pravek-t1.blogspot.com/2018/10/nejstarsi-hrot-kopi-v-americe.html) dokladů o osídlení Ameriky, které jsou staré 16 tisíc a více let, roste.

Nyní přibyl další ze západního Idaho u Hadí řeky (Snake river). Tam byly nalezeny hrotové nástroje podobné technologiím z východní Sibiře té doby. Jejich stáří bylo radiokarbonovou metodou stanoveno na 15 280 až 16 560 roky.

Hadí řeka mohla sloužit jako vstupní brána do severoamerckého kontinentu, který je ze západní strany, odkud idniáni přišli, chráněn hradbou nepřístupných hor.

https://science.sciencemag.org/content/365/6456/891
https://today.oregonstate.edu/news/new-artifacts-suggest-first-people-arrived-north-america-earlier-previously-thought

Kompletní lebka Australopithecus anamensis

V Etiopii, ve středozápadním Afaru, v lokalitě Woranso-Mille, byla nalezena téměř kompletní lebka druhu Australopithecus anamensis. Ten byl dosud znám pouze podle čelistí a zubů. Stáří nálezu je 3.8 miliónů let, tím se stává také nejmladším nálezem svého druhu.

Nález ještě více potvrzuje doměnku, že Australopithecus anamensis (před 4.2 - 3.8 milióny lety) nebyl přímým předkem Australopithecus afarensis (před 3.9 - 2.9 milióny lety), ke kterému řadíme slavnou Lucy. Oba druhy žily částečně současně. Primitivní rysy Australopithecus anamensis byly stále stejné i v době, kdy už žil modernější Australopithecus afarensis.

https://www.mpg.de/13828990/a-face-for-lucy-s-ancestor

Nejstarší fosílie moderního člověka mimo Afriku.

Za dosud nejstraší fosílii moderního člověka mimo Afriku byla považována část čelisti z izraelské jeskyně Misliya stará 180 tisíc let, která byla objevena v roce 2018. Nyní toto prvenstí získala část lebky nalezená už v sedmdesátých letech v řecké jeskyni Apidima (lebka Apidima 1). Po důkladné analýze bylo její stáří určeno na 210 tisíc let a byla jednoznačně přiřazena modernímu člověku Homo sapiens.

Z jezkyně pochází ještě druhá lebka - Apidima 2, která má zachovalou obličejovou část. Jejíž stáří bylo stanoveno na 170 tisíc let, ale patřila jednoznačně neandrtálci.

https://www.sciencemag.org/news/2019/07/skull-fragment-greek-cave-suggests-modern-humans-were-europe-more-200000-years-ago
https://www.nature.com/articles/s41586-019-1376-z

AKTUALIZACE:

Podle novější studie tato lebka napatří Homo sapiens: 

https://pravek-t1.blogspot.com/2022/02/lebky-z-recke-jeskyne-apidima-nepatrili.html

Původ Gravettienu

Původ Gravettienu se podle srovnávání nástrojů klade na dnešní Ukrajinu. Genetická analýza lidské kosti z Krymu (BuranKaya3A) stará 36 tisíc let to potvrzuje. Analyzovaný vzorek DNA je příbuzný jak současníkům ze Sibiře, tak pozdějším nositelům Gravettienu v celé Evropě.

https://www.biorxiv.org/content/10.1101/685404v1.full

Populace pravěké Sibiře

Tým vědců analyzoval 34 vzorků archaické DNA nalezené na Sibiři, jejíž stáří se pohybuje od 31 tisíc to 600 let. Nejstarší vzorek pochází ze zubů nalezených v povodí řeky Jana na severovýchodě Sibiře. Tento vzorek patřil populaci, která jako první z moderních lidí osídlila Sibiř. Lidé této populace byli příbuzní prvním lovcům západní Evropy a dostali název "starověcí severo-sibiřané". Před 18-20 tisíci lety začali na Sibiř migrovat východoasiaté a mísili se s touto dosud neznámou populací. Výsledkem byl vznik starověkých paleo-sibiřanů, kteří jsou předky dnešních Korjaků a amerických indiánů. Jejich DNA je tvořena ze 17% starověkými severo-sibiřany.

Většina dnešních domorodých obyvatel Sibiře (neo-sibiřanů) má původ ve východní Asii odkud migrovali jejich předci a nahradili předchozí populace. Neo-sibiřané, po té co se oddělili od východoasiatů, získali do svých genů pouze 4% DNA paleo-sibiřanů.

https://www.nature.com/articles/s41586-019-1279-z

Genetika a příchod pastevců do východní Afriky

O šíření pastevců do východní Afriky toho víme poměrně málo. Víme, že se na břehu Keňských jezer před 5 tisíci lety začala objevovat propracovaná pohřebiště pastevců. Ti zřejmě přišli z dnešního Egypta, kde se poprvé objevují před 8 tisíci lety. Před 3 tisíci lety už bylo pastevectví rozšířené ve většině východní Afriky a před 2 tisíci lety se obejvuje v jižní Africe.

Analýza archaické DNA ze 41 vzorů z východní Afriky pomohla blíže objasnit process zavádění chovu dobytka. Z jejich výsledků je zřejmé, že:

• před 4.5 až 3,5 tisíci lety se zdješí pastevci začali mísit s populací, která pochází částečně z Blízkého východu a částečně od předků dnešních Súdánců. (Bezpochyby jde o lid mluvící kušitským jazykem)
• před 3,5 tisíci lety toto míšení ustalo. Příčina je nejsná. 
• před 1200 lety do oblasti přišly dvě skupiny. Súdánci (jde o šíření východsúdánských jazyků) a západoafričané (lidé bantu), kteří zpracovávali železnou rudu a znali zemědělství.

http://theconversation.com/ancient-dna-is-revealing-the-origins-of-livestock-herding-in-africa-114387