Analýza velkého množství dat upřesňuje proces osidlování Ameriky

Nabízí se srovnání s metodikou "masového srovnávání"slavného lingvisty Josepha Greenberga. Lingvisté z Virginské univerzity provedli srovnání původních jazyků Ameriky na velkém množství dat za použití nejmodernější výpočetní techniky. Výsledky přinesly řadu nových zjištění.

1. Analýza odhalila stopy po minimálně 3 dnes mrtvých jazycích na severozápadním pobřeží, které zanikly nebo byly velmi silně ovlivněny jazykovými rodinami Nadene a Eskymo.

2. Lidé mluvící na Sibiři jenisejskými jazyky, které jsou příbuzné americkým jazykům Nadene přišli z Ameriky a ne naopak (k rozdělení těchto dvou jazykových rodin došlo až v Americe a ne na Sibiři).

3. Nadene jazyky se rozšířili z Aljašky jak vnitrozemím, tak podél pobřeží.

4. Aleutsko-eskymácké jazyky a izolovaný jazyk Haida spolu souvisí. Jazyk Haida byl silně ovlivněn jazyky Nadene v době jejich nejstarší historie.


https://phys.org/news/2017-02-linguist-big-migration-americas.html

Jak vývoj klimatu ovlivnil čínské dějiny

Příchod sucha znamená většinou kolaps civilizace. Tak tomu bylo prakticky u všech známých historických i prehistorických kultur. To samé se dělo i v Číně. Výzkumy sedimentů jezera Dali ve Vnitřním Mongolsku ukázaly, že jezero dosahovalo největší rozlohy před 11 až 5,5 tisíci lety. V té době vznikly velké neolitické kultury Hongshan a Yangshao. Během následujících 500 let ale srážky poklesly na polovinu, jezero se výrazně zmenšilo a obě kultury zanikly. Na jejich místo nastoupily nové kultury, které byly společensky více rozvrstvené, jako například kultura Longshan, a neolit se posunul dále na východ, až na okraj Tibetské náhorní plošiny.

http://www.ldeo.columbia.edu/news-events/east-asia-monsoon

Tři paleontologické objevy z období před půl miliardou let

Dnes (31.1.2017) se objevily tři velmi zajímavé paleontologické nálezy z období před půl miliardou let.

Prvním, a zřejmě nejzajímavějším, je nález nejstaršího druhoústého organismu z Číny. Dostal název 
Saccorhytus coronarius a je starý 540 miliónů let a veliký přibližně 1 mm. Pochází tedy ze samého počátku kambria. Předpokládá se, že druhoústí se od prvoústých oddělili nedlouho před tím, asi tak před 550 milióny lety. Nově nalezený organismus se tedy opravdu může velmi podobat předkovi všech druhoústých. 
http://www.joh.cam.ac.uk/bag-sea-creature-was-humans%E2%80%99-oldest-known-ancestor

Na obrázku je umělecká představa Saccorhyta

Druhým objevem je fosílie korzetky (Loricifera) staré přibližně 500 miliónů let. Nikdo dosud nepředpokládal, že by podařilo najít fosílii živočicha z tohoto kmenu, který nemá pevnou schránku. O to překvapivější je jeho nález z dob nedlouho po té, co korzetky vznikly.
http://www2.le.ac.uk/news/blog/2017-archive/january/discovery-of-new-fossil-from-half-billion-years-ago-sheds-light-on-life-on-earth

Posledním nálezem je nově objevená Lobopodia z burguských břidlic. Lobopodia není monofyletická skupina živočichů. Jedna skupina má blíže k drápkovcům, druhá k ostatním obratlovcům, most mezi nimi tvoří želvušky. Nová, velmi dobře zachovalá fosílie může změnit představu o vzniku obratlovců před 520 milióny lety. Nejaktuálnější strom vývoje je spojen právě s  Lobopodia a vypadá zhruba takto:

Předci Indiánů byli na Severu Ameriky před 24 000 lety

Genetická analýza amerických indiánů a sibiřských domorodců naznačuje, že předci indiánů žili před svým příchodem do Ameriky na sever od ní, v zemi, která je dnes pod vodou, a dostala název Beringie. Nyní se podařilo najít po nich stopy. V jeskyni Bluefish na hranici Aljašky a Kanady bylo nalezeno tisíce kostí různých zvířat, které jsou staré 20-30 tisíc let. Nyní se na některých z nich podařilo najít stopy po opracování, které udělaly s největší pravděpodobností právě předci Indiánů z Beringie. Stáří opracovaných kostí je 24 tisíc let.

http://nouvelles.umontreal.ca/en/article/2017/01/13/the-first-humans-arrived-in-north-america-much-earlier-than-thought/

Rozsáhlý výzkum archaické DNA Iberského poloostrova

Rozsáhlý výzkum archaické DNA z Iberského poloostrova průzkum přinesl tyto poznatky:

• Předneolitičtí lovci byli velmi odlišní do lovců střední a severní Evropy.
• První zemědělci přišli na Iberský poloostrov ze severovýchodu a postupně se odtud rozšiřovali dál. Čím dále se nacházejí neolitické vzorky od tohoto ohniska, tím je v nich menší genetický vliv těchto průkopníků ze Středomoří, kteří mají velmi blízko k prvním zemědělcům ze střední Evropy.
• Přechod do pozdního neolitu neprobíhal všude stejně. V povodí Ebro například téměř nedošlo k žádné změně. Na většině území se posunul směrem k neolitickým lidem, nikoliv tak silně  jako ve střední Evropě.
• Během Chalkolitu byla jihovýchodní část poloostrova geneticky jednotná, severozápad zůstával podobný neolitu.
• Lidé kultury zvoncových pohárů byli odlišní od těch evropských. Všichni vykazovali výraznou podobnost s neolitickým středním Portugalskem, až na ty ze středního Španělska, kteří byli zcela odlišní. To naznačuje, že minimálně druhá migrační vlna zvoncových pohárů z dolního Porýní se geneticky lišila od té úplně první z Portugalska.

https://publications.ub.uni-mainz.de/theses/frontdoor.php?source_opus=100000815&la=en
https://publications.ub.uni-mainz.de/theses/volltexte/2016/100000815/pdf/100000815.pdf

Původ chimér

Současné 3 rody chimér vznikly někdy mezi Jurou a Křídou před 170-120 milióny lety. Ovšem CT sken zkamenělé lebky paryby Dwykaselachus z Jižní Afriky ukázal, že tento druh, starý 280 miliónů let by mohl být zařazen mezi chiméry, protože jeho lebka má všechny znaky současných rodů.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature20806.html

Inuité získali odolnost vůči chladu od Denisovanů

Inuité jsou přizpůsobeni tuhým zimám a tučné stravě sestávající převážně z mořských zdrojů. Je za tím změna genů v oblasti TBX15/WARS2, která pochází velmi pravděpodobně od Denisovanů, nebo jejich příbuzných.

Nedávno bylo zjištěno, že adaptace Tibeťanů na vysokou nadmořskou výšku pochází také do Denosovanů. Vypadá to tedy, že Denisované dali asiatům do vínku schopnosti přežít v extrémních podmínkách. Zřejmě tak sami také žili, nebo je to jinak? Je možné, že by nejstarší druhy hominidů byly během posledního půl miliónu let vytlačeni do extrémních nik. Dnes se nám všechny jejich geny jeví podobné Denisovanům, protože je právě od nich pochází ten nejstarší genom archaického člověka, který máme k dispozici.

https://www.sciencedaily.com/releases/2016/12/161220175552.htm