Co se vařilo v nejstarších nádobách

Jedno z míst, kde vznikaly nejstarší keramické nádoby na světě je Sahara. Vědcům pod vedením Bristolské Univerzity se podařilo identifikovat, co se vařilo v keramických nádobách starých více než 10000 let, nalezených na Sahaře v Libyi. Jednalo se o listy a zrna rostlin, ale také překvapivě o části mořských rostlin.

http://www.bristol.ac.uk/news/2016/december/prehistoric-plant-processing-.html

Podle stop v prachu byl Australopithecus zřejmě polygamní

V Tanzanii byly nalezeny stopy Australopithéků ve ztuhlém vulkanickém prachu. Stopu, steré 3,66 miliónů let, patří dvou jedincům, evidentně samci a samici (chcete-li, muži a ženě). Podle velikosti stop lze odhadnout, jak byli oba vysocí. Samec měřil 165 centimetrů a samice 145. Samec je tady až překvapivě vysoký a rozdíl mezi oběma je výrazný. Tak výrazný, jako u goril, kde je způsobena polygamií. Z toho lze usuzovat, že australopithékové byli polygamní.

https://elifesciences.org/content/5/e19568

Nejstarší hrob v Irsku

V jižním Irsku byl nalezen horb z doby před 9400 lety. To je velmi krátce poté, co se na ostrově objěvili první mezolitičtí lidé. Pochovaný člověk byl spálen a do výbavy hrobu patřila leštěná sekyra, která je zřejmě nejstraší leštěnou sekyrou v Evropě. Podobné nástroje se totiž začali objevovat až s příchodem zemědělství, které se do Irska dostalo až o 3 tisíce let později.

https://www.sciencedaily.com/releases/2016/11/161108131907.htm

Osidlování Tichomoří

Souostroví Tonga a Vanuatu leží nedaleko od Fidži. Jejich obyvatelé jsou míšenci mezi Papuánci a Austronésany. Dosud se mělo za to, že se Austronésané dostali na Šalamounovy ostrovy, kde se mísili s místními Papuánci a pak se vydali dále k Fidži. Nyní se ale ukazuje, že tomu tak nebylo. Analýza DNA z lidských kostí starých 3000 let, nalezených na souostroví Tonga a Vanuatu, ukázala, že nejstarší obyvatelé těchto ostrovů neměli s Paupánci nic společného. Ke styku s Papuánci ze Šalamounových ostrovů muselo dojít až později.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature19844.html

Nejstarší nálezy osídlení Ameriky jsou překvapivě na úplném jihu

Americký kontinent byl osídlen ze Sibiře po vrcholu poslední doby ledové. Přesto pochází nejstarší nálezy jejích prvních obyvatel z úplného jihu, desítky tisíc kilometrů daleko od pevninského mostu, přes který tito lidé přišli.

Zřejmě nejznámější je lebka z čilského Monte Verde stará téměř 15 tisíc let. Předpokládá se, že původní Američané migrovali podél tichomořského pobřeží (snad v kanoích), a tak se poměrně rychle dostali z Aljašky až do Čile. Nyní byly ovšem nalezeny stopy po lidech v oblastech na východě Jižní Ameriky, tedy na druhé straně kontinentu. Nálezy jsou staré 14 tisíc let a pochází z
pobřežních oblastí Argentiny. První jihoameričané museli buď přejít horský masiv And a nebo obepluli jižní ledovce a vydali se na sever podél atlantského pobřeží.

http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0162870

Nejstarší migrace moderních lidí z Afriky zachována v genech Papuánců

Je dobře známo, že všichni lidé žijící mimo Afriku pochází z předků, kteří z Afriky odešli před 73 tisíci lety. Této migrační vlně moderních lidí do Euroasie předcházla řada jiných migrací, starších hominidů, erektů, neandrtálců a dalších. Nyní se však ukazuje, že ani pro moderní lidi to nebyla první cesta z Afriky.

Před nedávnem byla v genech altajských neandrtálců odhalena stopa po první migraci moderních lidí z Afriky stará přibližně 100 tisíc let. Nyní se tuto genetickou stopu podařilo najít i mezi současnými neafričany. Jedná se přibližně o 2% genomu domorodců z Nové Guinei.

Tato první migrace moderních lidí z Afriky po sobě zanechala i řadu archeologických nálezů. Jedná se Nubijský technologický komplex, který byl nalezen kromě severovýchodní Afriky také v Ománu z doby před přibližně 110 tisíci lety a v Indii, kde je jeho stáří odhadováno na přibližně 100 tisíc let.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature19792.html

Pevninský koridor do Ameriky se otevřel před 12 600 lety.

Velmi účinná metoda hormadného sekvencování archaické DNA dokáže objasnit klimatický vývoj v dané oblasti. To se povedlo v Severní Americe, kde se hledala odpověď na to, kdy se otevřel koridor v ledovci, který umožnil vstup předků dnešních Indiánů do Severní Ameriky.

Nálezy starší než 12 600 let z oblastí pokrytých ledovcem neobsahovaly žádnou DNA, krajina byla ukryta pod ledovcem. Nálezy mladší 12 600 let, ukazují na stopy trav, bizonů a mamutů. Před 11 500 lety se začínají objevovat první stromy a losi. Před 10 000 lety lesy dominují.

Závěrem je, že trasu dlouhou přes 1500 kilometrů mohli lidé přejít před 12 600 lety, kdy tudy putovali mamuti a bizoni. To se také skutečně stalo. Před 11 tisíci lety se v severozápadních oblastech objevuje kultura starých Kordiller, která se postupně rozšířila po celém západě až do Mexika.

Slavná kultura Clovis předchozích obyvatel Severní Ameriky, jejichž předkové připluli ze Sibiře podél pobřeží v kánoích, už v této době zanikla. Kultura starých Kordiller trvala až do 6. tisíciletí před Kristem. Alvin M. Josephy se domnívá, že lidé této kultury byli předci indiánů mluvících makro-penutijskými jazyky, tak jak je definoval Josef Greenberg. To je velmi přesvědčivé, protože oblast, kde se těmito jazyky mluví, se kryje s výskytem předmětů Kultury starých Kordiller. A časový rozptyl této kultur odpovídá také době rozdělení této jazykové nadrodiny.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature19085.html