Proběhla nedávná migrace z Indie do Austrálie nebo ne?

Když byla archeogenetika v plenkách, obejevila se studie, která poukazoval na spojitost mezi Indií a Austrálií co se týče chromozomu Y. V obou vzájemně odlehlých oblastech totiž žijí muži s bazální formou haploskupiny C. Odhad odloučení obou populací byl přibližně 4 tisíce let, z čehož se usuzovalo na nedávnou migraci, která mezi těmito dvěma zeměmi proběhla.

Další práce na podobné téma se objevila v roce 2012, ta odhalila v podstatě stejnou migraci na základě srovnávání celkové jaderné DNA. Stále však byla řadí lidí, kteří s analýzou nesouhlasili. Těm dala za pravdu právě zveřejněná důkladná analýza chromozomu Y. Její závěr je jasný: přestože obě populace, jak indická tak australská, sdílejí bazální formu haploskupiny C chromozomu Y, Rozdělily se před přibližně 50 tisíci lety. Podobná doba oddělení byla spočítána i u ostatních haploskupin chromozomu Y ze Sahulu a z Indie. Podle této studie tedy k žádné nedávné migraci mezi Indií a Austrálií nedošlo.

http://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(16)00078-6

Fylogeneze pavouků

Nový fylogenetický strom pavouků ukazuje mimo jiné také to, jak se postupně měnila funkce pavučiny. Schopnost vyrábět komplikovanou tkanou pavučinu se objevila pouze jednou a všichni pavouci, kteří to dokáží, jsou potomci prvního inovátora.

https://peerj.com/articles/1719/

Míšení neandrtálců s lidmi probíhalo mnohokrát

Nedávná analýza DNA neandrtálce z Altaje odhalila, že tato skupina neandrtálců měla ve svojí DNA 1-7% DNA moderních lidí. Dosud se předpokládalo, že k míšení neandrtálců a lidí došlo před 55 tisíci lety na Blízkém východě, kdy předci moderních lidí, žijících mimo Afriku, získali 1-3% DNA neandrtálců.

Co to znamená? Lidé se s neandrtálci mísili od samého počátku, kdy se s nimi setkali, až do té doby dokud nevymřeli. Nejstarší doklad je právě od Altajských neandrtálců, který nám mimo jiné říká, že moderní lidé se dostali z Afriky před 100 lety, předali část svého genomu asijským neandrtálců, a později jejich potomci vymřeli. Nálezy ostatků z Uzbekistánu, staré 70 tisíc let, které jsou někde mezi neandrtálci a moderními lidmi, by mohli patřit právě potomkům tohoto prvního křížení.

K další migraci moderních lidí z Afriky došlo po katastrofě Toba, před 72 tisíci lety. Tato skupina o něco později, před 55 tisíci lety, přijala 1-3% DNA od neandrtálců a pak osídlili celou Asii a Evropu. Do Evropy přišli jejich potomci před 45 tisíci lety, opět se tu setkali s neandrtálci a opět se s nimi křížili. Jak doba postupovala, lidé v Evropě vymírali po různých katastrofách a přicházeli sem další migrační vlny. Po prvních evropanech, kteří se setkali s neandrtálci nezůstalo v našich genech ani stopy.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature16544.html

Nový hominid z jižní Afriky

Po nedávných objevech Australopithecus deyiremeda v Etiopii, Homo gautengensis a Homo naledi z jižní Afriky, přichází na scénu zřejmě další nový hominid opět z jižní Afriky. Žádný návrh na nové jméno zatím nebyl zveřejněn.

Problém je v tom, že jak přibývají nové nálezy, tyto fosílie nezaplňují prázdná místa mezi lidmi a šimpanzem, ale naopak spíš tenhle prostor rozšiřují do stran. Během posledních několika miliónů let došlo k velkému rozvoji hominidů a domnívat se, že cesta od šimpanze k lidem byla přímá, je naivní. Naopak. Vznikala celá řada různých druhů, které si vzájemně více či méně konkurovaly. Jednou za čas se stalo, že jeden z nich dosáhl velkého úspěchu a ostatní tento úspěch nepřežili, až na výjimky v odlehlých místech. Jedním z takových míst je právě jižní Afrika. Homo naledi představuje zřejmě relikt z doby, kdy se rod Australopithecus měnil na rod Homo. Homo gautengensis je pak pozůstatek z dob, kdy vznikal Homo erectus.

Nově objevené fosílie jsou na tom podobně. Jedná se pouze o zub a článek prstu, ale i z nich je patrné, že máme před sebou jedince, který má blízko jak k dobře známým Australopithecům, tak k Homo habilis.

http://www.wits.ac.za/news/latest-news/research-news/2016/2016-02/sterkfontein-caves-produce-two-new-hominin-fossils.html
http://www.sciencedaily.com/releases/2016/02/160211104759.htm

Pozoruhodné výsledky genetické analýzy Evropanů z předledové doby

Na začátku roku se objevila nová zásadní studie, která shrnuje analýzu mitochondriální DNA u obyvatel Evropy z několika období před a po ledové době. Velmi zajímavý výsledek je objev mitochondriální DNA haploskupiny M, která se dnes nachází výhradně v jižní a jihovýchodní Asii (i ve svých bazálních formách) a jejíž přítomnost v Evropě se neočekávala. Dosud jsme si mysleli, že první lovci, kteří přišli do Evropy před 45 tisíci lety (a snad i dříve) měli jen haploskupiny U a R (a také bazální N, která byla nalezena u jednoho vzorku z Rumunska). Nyní se ukazuje, že mezi prvními evropany byli i lidé s haploskupinou M. Lze spekulovat, že se mohlo jednat o nejstarší migrační vlnu, protože všechny vzorky patřící této skupině pochází ze západní Evropy.

Další zajímavostí je bazální haploskupina U z rumunské jeskyně, stará 33 tisíc let. Zdá se, že doba ledová, která silně zredukovala evropskou populaci, smazala veškeré haploskupiny M a také několik linií haploskupin U a N.

Lidské nástroje ze Sulawsi staré 118 tisíc let

Ostrov Sulawesi leží za Wallaceovou linií, přístup k němu tedy se Sundalenadu nikdy nebyl jednoduchý i když ho v dobách ledových, při nižším stavu hladiny oceánu, oddělovalo jen nějakých 30 kilometrů. Dosud se za nejstarší obyvatele ostrova považovali první moderní lidé, kteří sem dorazili před 40 nebo snad až 50 tisíci lety a zanechali tu svoje nástroje. Nyní došlo k překvapivému objevu lidských nástrojů starých minimálně 118 tisíc let. Vyvstává zásadní otázka: "Kdo byli tvůrci těchto nástrojů?" Nástroje nejsou opracované jednotou kulturou, která by mohla napovědět více o jejich autorech. Na moderní lidi je doba 118 tisíc let příliš brzy, na Homo erectus, jejichž zástupci zmizeli snad už v době před 300 tisíci lety příliš pozdě. Jedna teorie říká, že to může být reliktní populace Homo erectus, která na ostrově přežila podobně jako Homo floresiensis na ostrově Flores. Osobně se přikláním k jinému vysvětlení: V době před 150 tisíci lety se podle analýzy jaderné DNA rozděluje populace Denisovanů na severní a jižní. Severní skupina byla později nalezen a v Altaji, zatímco o jižní skupině máme doklady z genů domorodců na Nové Guinei, žijících za Wallaceovou linií, Nově objevené nástroje by tedy mohly patřit jižním Denisovanům. Odpovídalo by to poměrně dobře časově - brzy po oddělení populace od severních příbuzných, i místem nálezu - za Wallaceovou linií.

Rypečka z jižní Číny stará 530 miliónů let

V jižní Číně byla nalezena fosílie rypečky stará 530 miliónů let. To je pozoruhodné, protože dosud se žádná fosílie rypečky nenašla a teď tady máme rypečku, jako jeden z nejsatrších přesně doložených kmenů ze všech bilateria.

Jestliže stopy z úplného počátku kambria přisoudíme hlavatcům, pak to vypadá, že počátek kambria fortunian, který trval  zhruba 10 miliónů let, patřil nejen prvním měkkýšům - tedy spiralia/lophotrochozoa, ale také rypečkám a hlavatcům, kteří jsou bazálními ecdysozoa.

http://www.vtnews.vt.edu/articles/2015/12/121015-science-kinofossilgeosci.html