DNA prvního zemědělce Středomoří

Zemědělci se do Středomoří rozšířili z Řecka, jejich typická keramik s otisky mušlí srdcovek se poprvé objevila před 8 a půl tisíci lety na Korfu, o tisíc let později už tito lidé vstoupili na území dnešního Španělska. Právě odsud pochází kostra jedince patřícího k této zemědělské kultuře, jehož jadernou DNA se podařilo analyzovat. Výsledek není nijak překvapivý. Byli velmi podobní zemědělcům, kteří tou dobou osidlovali Evropu z Balkánu (obě skupiny mají stejný původ v Sýrii) a jsou prakticky totožní s pozdější populací středního neolitu na Iberském poloostrově, jejichž vzorky se podařilo analyzovat dříve. Pozdější migrace indoevropanů z východu, proměnila celou Evropu včetně současného Španělska. Pouze lidé na Sardinii zůstali izolováni do těchto změn a uchovali si svoji genetickou jedinečnost. Ze současných populací se jsou Sardiňané jedineční právě svojí velkou podobností k prvním zemědělcům.

Lidé kultury s oticky mušlí měli tmavé oči a světlou pleť a vystřídali lovce Iberského poloostrova, kteří měli naopak tmavou pleť a modré oči. Mitochondriální DNA se podařilo analyzovat u více vzorků, patřily do haploskupin: K1a2a, X2c, H4a1a, H3, H4a1a a K1a4a1


http://dx.doi.org/10.1093/molbev/msv181

http://mbe.oxfordjournals.org/content/suppl/2015/09/02/msv181.DC1/cardial_supplementary_MBE_submission.pdf

Pelištejci přinesli do Palestiny zemědělskou revoluci

Příchod jednoho z mořských národů, indoevropských Palištejců, na konci 13 století B.C. do Palestiny, neznamenal jen plenění a zkázu, jak je prezentováno v učebnicích, ale také zemědělskou revoluci. Pelištějci přinesli mnoho nových plodin, které se tu pěstují dodnes a zavedli pěstování několika místních divokých druhů. S příchodem Palištějců se tak v Palestině objevuje mimo jiné mák, kmín a fíkovník smokvoň.

Původ Pelištějců, kteří celé oblasti dali jméno, není zcela úplně jasný. Jedná se Pelesty z mořských národů, je téměř jisté, že to byli indoevropané, praděpodobně mykénští Řekové. Jak naznačuje keramika a také jméno, Pelištějci mohli přijít z poloostrova Peloponnes.

http://www.eurekalert.org/pub_releases/2015-08/bu-pis082815.php

Záhadná populace Y v Amazonii

Je všeobecně známo, že všichni Američtí Indiáni, od Kanady po Ohňovou zemi, jsou potomky malé skupiny lovců, která přišla ze Sibiře před 18 tisíci lety. To je výsledek dlouholetých genetických testů na mnoha tisících domorodých obyvatel. Ovšem archeologové občas nesouhlasí a hlásí stopy po lidském osídlení Ameriky, staré snad až 50 tisíc let. Ty jsou většinou zpochybňovány.

Důkladné genetické testy však naznačují, že s osídlením Ameriky to tak jednoduché nebylo. Nejprve byly mezi jihoamerickými indiány nalezeny stopy genů, z populace Denisovanů, shodné s těmi, které jsou rozšířeny u Austrolidní populace. Indiáni Amazonie tedy museli být v nějakém kontaktu s oblastí Oceánie. Nyní se objevila studie, která to potvrzuje a přináší další podrobnější informace.

Několik kmenů z Amazonie má geneticky blízko k populaci blízké kmenu Onge z Andamanských ostrovů. Nejedná se o přímé rodové line, ale o části jaderného genomu, které lze detekovat pouze pečlivou statistickou analýzou, proto vyšly tyto výsledky najevo až nyní. Každopádně situace vypadá tak, že v jižní Americe žila populace Y, spřízněná s obyvateli Oceánie ještě před příchodem Indiánů ze Sibiře. Tato populace byla zřejmě malá a byla výrazně "naředěna" hned dvakrát, při první populační explozi Indiánů před 13 tisíci lety a podruhé při masivním osidlování Amazonie před 4 tisíci lety.

http://www.nature.com/nature/journal/vnfv/ncurrent/full/nature14895.html
http://www.sciencedaily.com/releases/2015/07/150721134827.htm

Nález Pappochelys a věčná otázka nad želvami.

Pappochelys je 240 miliónů let stará fosílie plaza z Německa, která je chybějícím článkem mezi Eunotosaurem a již želvě velmi podobným Odontochelys. Otázka evoluce želv však stále není vyřešena. Je zřejmé, že celá evoluční větev vedoucí od Eunotosaura až k želvám je sesterská k nadřádu Sauropterygia (do kterého patří slavní Plesiosauři) a obě větve vytváří skupinu Pantestudines. Kam ale patří Pantestudines? Genetické testy je řadí ke krokodýlům a ptákům (Archosauromorpha), zatímco analýza morfologie fosílií umisťuje Pantestudines spíše k ještěrům a hadům (Lepidosauromorpha). Těžko říct, kde je pravda. Původně se také na základě morfologie tvrdilo, že želvy patří mezi anapsida. Díky řadě nových nálezů a jejich důkladné analýze dnes víme, že to tak není. Možná se brzy objeví nález, který potvrdí výzkumy genetiků.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature14472.html
http://scienceblogs.com/pharyngula/2015/06/25/a-transitional-turtle-pappochelys/

Tajemství Kennewického člověka odhaleno

Kostra Kennewického muže byla nalezena ve státě Washington v roce 1996 a vzbudila velkou pozornost. Jeho lebka totiž svým tvarem neodpovídala tvaru lebky současných indiánů, je spíše europoidní. Často se mluvilo o tom, že Kennewický člověk není příbuzný dnešních idniánů, rozhořel se spor o tom, jestli ho současní indiáni mají právo považovat za svého předka.

Nyní se podařilo provézt testy DNA z části kosti na ruce. Výsledek je velmi překvapivý, jeho DNA je velmi blízká inidánům Salisha žijící dodnes v této oblasti. Jejich právo na ostatky bylo tedy potvrzeno. Další zajímavostí je, že Kennewický muž má blízko k potenciálním předků všech indiánů severozápadní oblasti (přímořské i vnitrozemní). Jeho stáří, které bylo stanoveno přibližně na 8500 let, je dostatečné na to, aby byl geneticky dostatečně vzdálený od dítěte z Anzick-1 z Montany. Ten, jako jediný nález člověka kultury Clovis, má blízko k předkům středo a jiho amerických indiánům.

Chromozom Y Kennewického muže patřil do haplogrupy Q, která je typická pro indiány. Mitochondriální DNA pařila to haploskupiny X2a, která se nachází pouze u indiánů, ovšem spíš na severovýchod Severní Ameriky.

http://www.nature.com/nature/journal/vnfv/ncurrent/full/nature14625.html

Nový Australopithecus - Australopithecus deyiremeda

Slavný paleoantropolog Yohannes_Haile-Selassie slaví další úspěch. V Hadaru na severu Etiopie popsal nový druh Australopithéka - Australopithecus deyiremeda, který je starý 3,5 miliónu let. Popis tohoto nového druhu je založen na nálezu pouze jedné čelisti. Ta je ovšem tak odlišná od svého současníka Australopithecus afarensis, že si zřejmě právem zaslouží být považována za odlišný druh. Je-li tomu skutečně tak, potom i řada nálezů, které byly dříve přisuzovány k druhu Australopithecus afarensis, mohou být součástí nového druhu Australopithecus deyiremeda. Většinou se jedná o zlomky kostí, takže případná změna klasifikace nepřekvapí.

Stáří 3,5 miliónu let, které bylo stanoveno pro novou fosílii, spadá do období, kdy docházelo k diverzifikaci druhu Australopithecus afarensis. Ten se po Africe pohyboval již téměř půl miliónu let a v této době se začínají objevovat jeho následovníci. Kromě nově objeveného Australopithecus deyiremeda v etiopském Hadaru je to i Australopithecus bahrelghazali v Čadu. Kenyanthropus z Keni žijící také v této době, který je tak odlišný, že byl zcela vyloučen z rodu Australopithecus, je zřejmě potomkem ještě staršího Australopithecus anamensis.

                            Pozice Australopithecus deyiremeda v evolučním stromu Homininů

http://www.nature.com/nature/journal/v521/n7553/full/nature14448.html
http://anthropology.net/2015/05/28/say-hello-to-australopithecus-deyiremeda-a-newly-discovered-3-4-million-year-old-hominid/

Nejstarší evropani byli blízcí příbuzní neandrtálců

Genetický analýza čelisti jednoho z nejstarších evropanů, který byl nalezen v Rumunské jeskyni Peștera cu Oase, prokázala, že tento 40 tisíc let starý Homo sapiens je blízký příbuzný neandrtálců. V jeho DNA bylo nalezeno 5-11% genů neandrtálců včetně celých chromozomů (dnešní neafričané mají kolem 1-4% genů neandrtálců). Předpokládá se, že předek ve 4. až 6. generaci tohoto evropského muže byl neandrtálec. Zajímavé je, že se mezi evropany dodnes nedochovala žádná přímá linie v mužském ani v ženském rodě, která by pocházela z neandrtálců.

http://www.nature.com/news/early-european-may-have-had-neanderthal-great-great-grandparent-1.17534